Pohádkové divadlo z dílny Robina Krále bylo u nás doma dlouho oblíbenou četbou. Možná kvůli vtipným rýmům, hezkým ilustracím nebo interaktivním úkolům, které kniha obsahovala. A tak když Robin vydal Ponorku – další veršované dílo určené malým čtenářům, nemohla jsem sáhnout po jiné knize. Navíc hlavní roli v této knize má tajemný stroj, který odkrývá podmořský život.
Nejdřív se děti seznamují s hlavními hrdiny knihy – Adamem a Anežkou, kteří si hrají s pískem na pláži. Najednou v dáli něco zahlédnou. Je to podivný stroj, ze kterého se vyklube ponorka. Nasednou do ní a vydávají se do podmořského světa. Ukazuje se jim život pod hladinou, který děti nikdy neviděly. Setkávají se se sardinkami, mečouny, delfíny, obdivují korály. Učí se slova, která možná nikdy neslyšely. Tak například, ví vaše děti, co je to periskop nebo kajuta? Najednou naráží ponorka na dno, ozve se rána, nejde však o nehodu, nýbrž děti dorazily do cíle. Chobotnice jim ukazují směr, kudy jít. Anežka a Adam se vydávají hledat ztracený poklad.
Na první pohled se může zdát, že jde o obyčejný příběh hledání pokladu, ale žádnou truhlu s diamanty nenajdou a ani najít nemají. Na konci své cesty se děti seznamují se svým pradědečkem, který se rozhodl zachránit všechny ohrožené druhy zvířat, aby na Zemi nevyhynuly. Dětem tak citlivě připomíná, že tím největším pokladem není nic menšího než naše planeta Země – její příroda, moře a oceány. Adamovi a Anežce přibližuje pestrost života na Zemi, ukazuje, jak neuvěřitelně rozmanitý svět kolem nás je, a zároveň otevírá důležitou otázku, co můžeme jako lidé udělat pro to, aby si tuto rozmanitost uchoval i do budoucna.
Při čtení této knihy jsme si s dcerami přirozeně povídaly o ekologii, aniž by šlo o nějaké složité nebo moralizující poučování. Právě díky příběhu, a především působivým ilustracím talentované mladé výtvarnice Kláry Kozlové mohly lépe pochopit, co by se mohlo stát, pokud bychom se k přírodě nechovali s respektem. Došlo i na otázku vyhynutí zvířat, nebojte, žádné trauma z toho nemají. Kniha přirozeně otevřela také otázky, proč někteří lidé odhazují odpad do moře a jak mohou takové odpadky mořským živočichům ublížit, nebo je dokonce připravit o jejich domov.
Kniha je určena především malým čtenářům, ale mohu říct, že nenudila ani mě. Ačkoliv je doporučována dětem od šesti let, bez problémů ji zvládnou a užijí si ji i zvídavé čtyřleté děti.
Za sebe bych vypíchla ilustrace, které jsou mnohdy na celou stranu a krásně dokreslují děj a pomáhají těm nejmenším proniknout do hluboké problematiky záchrany světa. Ačkoliv je kniha rýmovaná, nejde o žádné složité texty, kterým by děti nerozuměly a mně jako rodiči se příběh četl lehce a s radostí. Je to přesně ten typ knížky, ke které se děti rády vracejí a kterou si užijete při večerním čtení před spaním.
Ponorku jsme přečetli jedním dechem a co si z této knihy odnesly mé dcery? „Mami, odpadky se přece do vody a do přírody nehází,“ říká má starší. Za mě tímto kniha svůj účel splnila.
Autorkou recenze je Kristýna Davidová.
Napsat komentář