Ruth a Esther, na první pohled dvě zdánlivě odlišné osoby, které nemůže nic spojovat. Ruth starší dáma, v mládí utekla za nápadníkem do Milána. Rodina s ní přetrhala vztahy a kromě sestry už nikoho z příbuzných nikdy neviděla. Po dlouhých letech se opět vrací do místa svého narození. U domu jejích rodičů, na překrásné louce plné květin, stojí majestátný dub, ve kterém je vyryto několik srdíček. První srdce patří jí a jejímu muži Rinaldovi, druhé srdce patří Esther a její, teď už bývalé, lásce Alexovi.
Ester je rok po rozvodu a její syn Adrian je ve střídavé péči. Dny, kdy je její syn u ní, jsou naplněny láskou a štěstím. Naopak dobu, ve které je Adrian u svého otce, Esther prožívá jako ve zlém snu.
“Četla jsem, že vyrovnat se se smrtí je snazší než vyrovnat se s rozvodem. Možná to zní zvláštně. Ale při rozvodu je tu vždycky nějaké kdyby a nějaké ale. Smrt je definitivní, A málokdy za ni někdo může. Rozvod je spíš jako zanícená rána, která se nikdy nezahojí. Pomalu se plní hnisem a tu a tam v křečovité úzkosti exploduje.”
Právě nešťastnou Esther, s očima zalitými slzami, Ruth potkává na své louce a snaží se ji přivést k pozitivnímu myšlení. Rozvod není ztráta, svého syna stále má. Ze začátku je Esther nepříjemnou osobou, její utrpení je nepřekonatelné a nechápe jak ho někdo může bagatelizovat. Vadí jí její přátelé, kteří si stěžují na děti. Nechce poslouchat Ruth, která jí tvrdí, že bolest odvane čas a na jaře už bude lépe. Neustále vzpomíná na své manželství a veškerou vinu z rozvodu klade na sebe.
“Všechny věci, které okolo sebe nashromáždíme, jsou spojené s něčím nebo někým. Když se chcete zbavit nějaké nepříjemné vzpomínky, zahoďte všechno co s ní souvisí. Prostě to vyhoďte.”
Obě ženy se začnou pravidelně setkávat a stávají se dobrými přítelkyněmi. Ruth přinese svůj deník z mládí a Esther jí z něho předčítá. Tak pomalu Esther začne odkrývat některá z temných zákoutí stařenčina nelehkého života.
Jednoho dne ovšem Ruth na louku nedorazí. Esther propadá panice, snaží se jí dovolat, ale bez úspěchu. Ještě větší zděšení přichází v moment, kdy Esther zjistí, že louka je na prodej… Kam se poděla Ruth a co všechno o ní stále neví? Jak těžký život musela prožít? A co se stalo s jejím dítětem o němž se zmínila?
Melancholický příběh plný bolesti a slz, ale i obrovské síly, jak dál bojovat a umět se radovat ze života. Na nic nečekejte, přečtěte ji jedním dechem a poté ji vtiskněte do rukou těm, kteří třeba právě díky rozvodu ztrácejí naději na šťastný život.
“Je snadné začít si vyčítat to, co bylo. Myslet na to, že měl člověk něco udělat jinak, být chápavější. Ale je to hloupost. Protože není možné věcem rozumět dřív, než jimi člověk projde, dřív, než je má za sebou. Zkušeností nás formují. A víte co? Existuje tolik lepších myšlenek než ta, že jsme měli něco chápat.”
Autorka recenze Markéta Pospíšilová (ig cteni_me_bavi)
Autor: Markéta Pospíšilová
Napsat komentář