Dvacátá léta – Bella, žijící se svou rodinou v Anglii touží po válce začít znovu a někde úplně jinde. Její otec jí finančně vypomůže, a tak si splní svůj dávný sen. Koupí hotel nedaleko italského Janova, v překrásném místě Portofino. Do Itálie se přestěhuje celá rodina včetně kuchařky a jejího syna a každý se svým způsobem podílí na chodu hotelu. Bella zaměstná na výpomoc navíc ještě několik místních lidí a anglickou chůvu pro svou vnučku.
“V Itálii jsou chudí, chudí skutečně, a jsou rádi, že to tak je” – Rose byla zabraná do neznámých pohledů na vesnici, jimiž projížděli. Byly tam dívky s tmavě hnědými vlasy, které natahovaly krk z horních oken, staré babičky, jež pletly venku před domem, zatímco si jim u nohou hrály děti. A všechno to bylo naprosto okouzlující. Aby člověk pochopil Itálii, musí se dívat jak na lidi, tak na výtvarná díla.
Všichni návštěvníci hotelu jsou Angličané z vyšší vrstvy, případně italská či americká smetánka, která je Anglii velmi nakloněna. Hosté, majitelé i služebnictvo, je to mix nejrůznějších lidských povah a osudů pod jednou střechou.
“Mívají lidi spřízněné duše?” přemýšlel nahlas.
“Vždycky. Ale ne tehdy, když si tak zatraceně bojí přiznat, kým skutečně jsou. A jak se skutečně cítí.”
Seznámíte se s majitelkou Bellou, fantastickou ženou, která se snaží, aby nejen každý její host se cítil v hotelu nad míru spokojen, ale drží ochrannou ruku nad všemi svými zaměstnanci a bere je jako svou vlastní rodinu. Naopak její manžel nepřiloží ruce k dílu. S ničím nepomůže, jeho život jsou pouze kasina, drahé doutníky a alkohol. Navíc ještě krade peníze své manželce. V hotelu pobývají i jejich dvě děti. Tvrdá a přísná Alice, která přišla o manžela ve válce. S ničím a nikým není spokojena, včetně svého života. Absolutní opak je její bratr Lucian, který ve válce téměř zahynul, ale chce se znovu těšit ze života a užívat si každý den. V příběhu se ovšem ocitne v milostném trojúhelníku a jistě vás překvapí právě jeho konečná volba.
Claudine se usmála. “Přijdeš mi jako úplně nová žena.”
“Taky se tak cítím,” odpověděla Lizzie.
A bylo to to samé – cítit se a být?
Zajímavých postav je v příběhu víc než dost. Třeba právě úžasně sympatická Claudine, která svým výběrem odvážných plavek, nespoutaným chováním a tmavou barvou pleti zažívá ve 20. letech minulého století hodně opovržení, především u žen z vyšších vrstev společnosti.
Nish, indický lékař, který zachránil Lucianovi ve válce život a po celou dobu tají své pravé city. Constance, jenž se v 16 letech stala mámou a kvůli velké chudobě musí opustit své dítě i svou matko a odjet pracovat daleko za hranice své země. Danioni, stoupenec Mussoliniho, který se snaží majitele vydírat a hotel uzavřít.
Takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho. Některé z postav budete nenávidět, někteří si získají vaše sympatie a ti jenž odkryjí karty a nechají vás nahlédnout do své utrápené duše, získají nejen váš soucit a pochopení, ale také neskonalý obdiv. Ponořte se do příběhu a nechte se na stranách knihy odnést až k malebnému městečku Portofino.
Markéta Pospíšilová
Autor: Markéta Pospíšilová
Napsat komentář