Jsou příběhy, které se nedají vymyslet, protože se musejí stát. A pak jsou příběhy, které se musejí aspoň napsat, protože se ve skutečnosti nejspíše nikdy nestanou, ale stát by se mohly a vlastně i měly. Například ten, ve kterém Soléne, čtyřicetiletá majitelka umělecké galerie z LA, toho času smutná z proběhlého rozvodu, vezme svoji dvanáctiletou dceru Isabelle do Vegas na koncert její oblíbené chlapecké skupiny. A uprostřed mumraje šílených náctiletých fanynek se postupně, s překvapením a ráda nechá sbalit dvacetiletým idolem své dcery.
Příběh cestuje mezi LA, Vegas, Londýnem, Hamptons nebo Provence, a celý tak trochu připomíná noblesní prvorepublikový film. Nebo reklamu na opravdu drahý parfém (mimochodem, připravte se na opravdu bystrý product placement všech důležitých značek). A v každém z těch míst se odehraje jedna zajímavá schůzka a vztah mezi Soléne a Hayesem, původně lehkomyslný A nikam nemířicí, se prohlubuje a upevňuje. A komplikuje, protože dvacetiletý věkový rozdíl očividná láska nevymaže. Dost rychle se projeví povinnosti dospělého života Soléne, její citlivý vztah k dospívající dceři i rodinnému napětí kvůli svatbě jejího bývalého manžela. Takže kromě krásných schůzek a milování v krásných destinacích jsme svědky zvláštních situací, kdy Hayes navštíví Soléne v jejím dome a nad stolem její dcery vidí tucet svých fotografií. Nebo té, kdy si ona uvědomí, že spolu sice můžou spát, ale sklenku alkoholu si její milý ještě v Americe dát nemůže. A to nemluvíme o paparazzi, kteří si na takovém románku smlsnou a nebudou šetřit ani Soléninu dceru nebo haterech na sociálních sítích, kteří začnou Soléne s gustem pronásledovat. Nemluvě o Hayesových bývalých milenkách. Jenže tohle je milostný příběh o tom, že je lepší milovat člověka, ne uctívat představu o něm. V tom je rozdíl mezi tím mít doma fotku svého idolu, nebo s ním skutečně sdílet jeho život včetně všech jeho slabostí a starostí. A v tomto dostává tahle kniha pohádku zase zpátky do reality.
Autor: Vybíráme z médií: Magazín Luxor
Napsat komentář