Rozproudit písek, jako kdyby to byla voda. Dovednost, kterou se nemůže naučit každý. Mnoho písečných potápěčů svou výpravu za pokladem nepřežilo. Mnoho jich zahynulo v touze objevit to, co jsme tu my po sobě zanechali. Jen je to hluboko pod pískem, který se stal jejich novým domovem.
Nikdo neví, proč se to stalo, ani odkud se písek stále bere. Kolují legendy, pověry o místech za zemí nikoho. Jak by ale bylo možné přežít někde jinde? Vždyť písek je všude kolem. Písek skřípe mezi zuby, neustále ho máte v očích, uších, ústech a dostává se vám do plic.
Rose kdysi mívala rodinu. Měla manžela a své tři děti. Nikdy by si nepomyslela, že jejich čtvrté společné dítě svého tátu nikdy nepozná. Jednoho dne zmizel. Odešel a nikomu se nepodařilo zjistit, co se s ním stalo. Jedno bylo jisté, přežít putování přes zemi nikoho, to není možné. I když se vypráví, že by tam někde daleko, mohla být snad i jiná města. Ale co když vás dřív najdou kanibalové nebo nomádští jezdci? To by přece nebylo rozumné riskovat.
Vše se změnilo, když se jednoho dne objevila malá holčička. Z šatů jí zbylo jen pár cárů. Byla tak zesláblá, že nedokázala téměř ani mluvit. Byla to Violet. Páté dítě jejich otce. Alespoň tohle o sobě tvrdila. Nejstarší z bratrů měl co dělat, aby se na ní mohl jen podívat. Nevěřil jí. Mluvila přízvukem seveřanů. Lidí, kteří se ho pokusili zabít a zabili jeho nejlepšího kamaráda.
Palmer patřil společně se svou sestrou Victorií k nejlepším písečným potápěčům. To bylo ještě v té době, kdy byla naživu. Než uvěřila své nové sestře, že by jejich otec mohl stále žít. Vydala se na místo, odkud její malá sestřička přišla a srovnala ho celé se zemí. Použila k tomu atomovou bombu, kterou ukradla těm, kteří chtěli zlikvidovat její město, zabít její lidi, sousedy, kamarády, známé. Těm, co zabili jejího milého.
Lidé na okraji města však přežili. Bohužel přežil i ten, který tento plán vymyslel. Nyní se vydává na dlouhou pouť přes písek, aby se pomstil a dokončil to, co měl udělat někdo jiný, samozřejmě na jeho vlastní příkaz. Často se člověk může spolehnout jen sám na sebe. Věřit jiným, to se nevyplácí. Skutečně má na rukou krev všech mrtvých? Jeho dcera Aňa si to nemyslí. Vidí otce jako odhodlaného muže, který se snaží pouze splnit svůj úkol. Je to ten, který pomstí smrt jejich kamarádů, ale hlavně nejlepší kamarádky Mell. Tak moc se jí po ní stýská.
Pokud se však domníváte, že půjde a zmasakruje své nepřátele, pak se mýlíte.
V cestě mu však stojí nepřítel, o kterém zatím nemá ani tušení. Nejmladší ze sourozenců má nadání, které ho posouvá mílovými kroky před schopnosti ostatních. Je to něco, co by si přál umět každý. Kdo by ale podezíral dvanáctileté dítě a malou holčičku, že umí to, co dokáží jen ti výjimeční? Ti, o nichž vznikají legendy.
Hugh Howey, autor knihy Přes písek, je známý svým talentem pro psaní postapo románů. Jeho trilogie Silo, Turnus, Prach zaznamenala tak obrovský úspěch, že byla přeložena do téměř čtyřiceti jazyků. Není se tak čemu divit, když po vydání dystopie Písek, přišlo nakladatelství s prosbou na pokračování. Nejedná se jen o příběhy z naší možné budoucnosti. Autor ve svých knihách vždy dokonale popíše fungování nové společnosti po našem úpadku. Od chvíle, kdy jsme se my sami stali strůjci vlastního konce. Přes jiskru naděje u těch, kteří přežili a snaží se budovat nový svět ažž po nadějné vyhlídky, které by se i v takovém světě mohly snad uskutečnit.
Stejně jako knihy předešlé, je kniha Přes písek velmi čtivá a plná nečekaných zvratů, ale zejména důmyslně promyšlených charakterů jednotlivých osob. Co se stane, když se vydáte přes písek? Čeká vás nová naděje nebo si vás dřív najde smrt?
Eva Marešová
Autor: Eva Marešová
Napsat komentář