V příběhu se seznamujeme s pětapadesátiletou Kate, krásnou a zralou ženou, která toho má už hodně za sebou ve svém životě. Vychovala své tři děti Tamaru, Claire a Anthonyho, vedla je celý život k odpovědnosti a nastavila sobě i dětem velice vysokou laťku v celém životě. Vedla je pevnou rukou ve výchově, což přineslo v budoucnu své ovoce – všechny děti jsou úspěšné, mají za sebou skvělé školy a pomalu si začínají upevňovat své postavení ve společnosti. To všechno zvládli ve svém životě pouze ve čtyřech – o otce děti přišly, když byly ještě malé, při leteckém neštěstí. Ale i přes tuto černou kaňku ve svých životech se podařilo Kate a jejím dětem pokračovat dál a svými lokty si prorážet cestičku životem. Jenže jak se říká – není všechno zlato, co se třpytí.
Pro mě to byla moje druhá kniha od této autorky – ať mi to budete věřit, nebo ne, zatím jsem jejími knihami “nepolíbená” – jediná další, kterou jsem od autorky četla, byla Tichá hrdost, která byla krásná. Kdybych porovnala její starou knihu s tou novou, tak musím konstatovat, že autorčin styl vyprávění se příliš nezměnil. Stále má naprosto skvělou schopnost vyprávět příběh jiných velice čtivým stylem, od kterého budete mít velký problém se odtrhnout. Na téměř 300 stranách sledujeme odvíjející se život hlavních hrdinů, jejich vzlety a pády a prožíváme s nimi jejich příkoří i radosti. Kdybych měla vyzdvihnout jednu postavu z celé knihy, tak je to (možná k podivení jiných čtenářů) babička Margaret, Katina matka a babička Tamary, Claire a Anthonyho. Jako bych v této dámě viděla svoji vlastní babičku, o kterou jsem bohužel přišla před dlouhou dobou. Ale svým moderním pohledem na život, svými názory a postojem k životu mi moji babičku hodně připomínala. Tak nějak jsem si „sedla“ se všemi postavami, s některými více, s některými méně. Ale když to vezmu jako celek, jako jednu rodinu, tak je velice rozmanitá a každý v ní má své pevné místečko.
Dětská hra je milý román, který ukazuje, že i na první pohled dokonalá rodina není dokonalá, že každý má své mouchy a chyby, se kterými se ale naučí žít nebo se snaží je změnit. Ukazuje, že láska si nevybírá a může vás překvapit v každém věku a každé situaci. Život někdy umí být pěkný prevít a je čistě na nás, jak se s ním popasujeme, jak přijmeme ve svém životě určité události a změny a jak se zachováme, když si pro nás život přichystá neočekávané věci.
Knihu mohu doporučit snad úplně všem. Věřím, že každý si v ní najde něco svého. Věřte mi, že knížka vám pod rukami uteče strašně rychle, příběh je svižný a nikde se nezadrhává. Střídají se tu pohledy různých členů rodiny, takže na celou rodinu můžete pohlížet z různých pohledů, a to je za mě obrovský plus, protože člověk si může přečíst, jak se na danou situaci dívá jiná postava. Střídání je přitom velice plynulé a nezpůsobuje, že by čtenář ztratil přehled, z čího pohledu je právě daná pasáž popisována.
Knihu si rozhodně přečtěte a doporučuji k ní skleničku vínka nebo horké čokolády
Tereza Englická
Autor: Tereza Englická
Napsat komentář