V lásce a válce je to zřejmě podobné. Ten, kdo zvítězí, se zapíše i do dějin. A možná změní historii. Jedna žena se proslavila jako spisovatelka, ovšem pod mužským pseudonymem. Druhé ženě mnoho lidí její úspěch nepřálo. Obě jsou protagonistkami románu Létala jsem za sluncem.
Jsou dvacátá léta minulého století a příběh začíná. V africké Keni se potkají Karen Blixen, Denis Finch Hatton a Beryl Markham. Poslední jméno patří té, která létala za sluncem a chtěla si na něj sáhnout. Stala se první ženou, která sama přeletěla Atlantik z východu na západ. V třicátých letech dvacátého století se oblékala do pánských kalhot a košilí, měla nakrátko ostříhané vlasy a do objektivu fotoaparátu hledí s širokým sebevědomým úsměvem. Tváří se jako člověk, který nikoho nepotřebuje. Hemingway si po setkání s ní zapsal, že je to velice zvláštní dívka, dokonce snad i prvotřídní potvora.
Beryl Markham během života nikdo příliš nemiloval.
Nejvíc asi proto, že ráda vyvolávala skandály a možná i proto, že zřejmě nebyla člověk, kterého je lehké mít rád.
Beryl Markham během života nikdo příliš nemiloval.
Nejvíc asi proto, že ráda vyvolávala skandály a možná i proto, že zřejmě nebyla člověk, kterého je lehké mít rád.
Paula McLain dala sama sobě nelehký úkol, když se rozhodla napsat román o Beryl. Tím spíš, že Markhamová ještě za života vydala své vlastní memoáry pod názvem „West with the Night“. Když v roce 1942 poprvé vyšly, nikdo se o ně moc nezajímal. Pak si ale někteří dali dohromady Hemingwayovu poznámku s autorkou memoárů a přišli na to, že „zvláštní dívka“ píše tak dobře, že za sebou nechala válet daleko v prachu mnoho tehdejších autorů slavných jmen. Díky tomu si tehdy osmdesátiletá pilotka, dobrodružka a cvičitelka koní mohla poslední tři roky života žít v pohodlí a dostatku. Zpráva o zájmu, který vyvolala její kniha, ji zastihla v Keni, kde léta žila v chudobě a anonymitě.
Historická fikce Létala jsem za sluncem čerpá nejen z Beryliných memoárů, ale i z mnoha dalších zdrojů. Těžko říct, jestli by se zapřísáhlé feministce líbilo, že v románu se děj soustřeďuje především na její milostný život a ještě k tomu na jeden jediný romantický vztah, ale to se už nikdy nedozvíme. Dějiny nepíšou jen historici, ale očividně i spisovatelé.
Létala jsem za sluncem popisuje velmi zajímavě celou řadu milostných komplikací, které provázely vztah Beryl a Denise Finche Hattona, jehož znají všichni, kdo viděli film Vzpomínky na Afriku. Co ale nevědí je fakt, že Beryl a Denis si spolu začali až poté, co Karen Blixen (ve filmu ji hrála Meryl Streep) odjela z Afriky definitivně zpátky do Evropy. J
ejich vztah byl plný turbulencí, bouří a smiřování. Zažijete s nimi hodně romantických situací i hádek na pozadí úžasného afrického kontinentu. V knize se zmiňuje i těhotenství, ale z historických pramenů není známo, že by tomu tak opravdu bylo. V každém případě je to kniha, která se čte jedním dechem. A je to kniha, při jejímž čtení máte často pocit deja vu. Jako byste už něco podobného viděli, zažili, ochutnali. Je přitažlivá a nepředvídatelná stejně jako Afrika a Keňa, kde se příběh odehrává. Máte-li rádi historické romány a umíte-li prominout pár nepřesností, tuhle knihu si určitě přečtěte. Je to pohled do jiné doby, místa, životní situace. Jeden okamžik v čase, který se mohl přesně takto stát.
ejich vztah byl plný turbulencí, bouří a smiřování. Zažijete s nimi hodně romantických situací i hádek na pozadí úžasného afrického kontinentu. V knize se zmiňuje i těhotenství, ale z historických pramenů není známo, že by tomu tak opravdu bylo. V každém případě je to kniha, která se čte jedním dechem. A je to kniha, při jejímž čtení máte často pocit deja vu. Jako byste už něco podobného viděli, zažili, ochutnali. Je přitažlivá a nepředvídatelná stejně jako Afrika a Keňa, kde se příběh odehrává. Máte-li rádi historické romány a umíte-li prominout pár nepřesností, tuhle knihu si určitě přečtěte. Je to pohled do jiné doby, místa, životní situace. Jeden okamžik v čase, který se mohl přesně takto stát.-ice-
