Tento způsob zahrnuje krátké kapitoly, svižný napínavý děj, hodně přímé řeči, jeden hlavní případ doplněný o vedlejší linii, občasné vstupy z pohledu pachatele hlavního případu a gradaci na konci knihy.
Krimisérie Případy Kim Stoneové, jejíž autorkou je britská spisovatelka Angela Marsonsová, patří bezpochyby k tomu nejlepšímu, co můžete v současnosti v tomto žánru číst. S každým dalším dílem můžeme sledovat vývoj hlavní hrdinky i jejích kolegů, přičemž autorka zůstává věrná osvědčenému způsobu vyprávění. Tento způsob zahrnuje krátké kapitoly, svižný napínavý děj, hodně přímé řeči, jeden hlavní případ doplněný o vedlejší linii, občasné vstupy z pohledu pachatele hlavního případu a gradaci na konci knihy.
V předchozím díle nazvaném Skryté karty přišel tým detektiv inspektorky Kim Stoneové o jednoho z kolegů. K tomu Kim utrpěla zranění, které ji na několik měsíců vyřadilo z pracovního provozu. Zbylí kolegové z týmu byli dočasně rozděleni a převeleni jinam. Když se opět sejdou, není snadné navázat na minulou spolupráci, jejíž součástí byl zemřelý kolega. Navíc jim Woody, jejich šéf, pošle novou posilu. Je jím Penn, s kterým sice již pracovali, ale když má zaujmout v týmu trvalé místo po někom, kdo již není, má s tím problém nejen Kim. Nicméně pro řešení nového případu potřebují být v plném počtu.
Tento nový případ odstartuje nalezení těla doktora Gordona Cordella, kterého čtenáři věrní Angele Marsonsové znají z předchozího dílu série. (Nebojte, pokud jimi ještě nejste, nikterak nevadí, že předchozí díl neznáte. Autorka velmi stručně nastíní, o co šlo a jaká byla role Gordona Cordella.) Doktora Cordella někdo brutálně zabije, přičemž dle provedení a forenzních nálezů je zřejmé, že se jedná o pachatele začátečníka. Vyšetřovatelé objeví jediný možný motiv, kterého se drží. Když nedlouho po smrti doktora Cordella zemře i jeho dospělý syn na následky podivné autonehody, je Kim zřejmé, že tato nehoda není náhoda. Další vražda sice s doktorem a jeho synem zdánlivě nesouvisí, nicméně způsob provedení je spojuje… a ani třetí oběť není poslední…
Přestože forenzní důkazy potvrzuji zcela jasně stopu, po které se Kim s kolegy vydala, pořád jí to nějak nehraje a její instinkt je na pochybách…
***
„Vy víte, kdo ho zabil, viďte, slečno Mansellová?“
S vyděšeným výrazem zavrtěla hlavou.
„Udělal to stejný člověk, který zabil vaši matku?“ zeptala se Kim a snažila se udržet na nohou.
„Jste zraněná,“ řekla žena, právě když Kim ucítila, že se hroutí k zemi. Svaly na levé noze kvílely trýzní, připadalo jí, jako by se oddělovaly od kosti.
Kim viděla, jak nerozhodně se žena tváří. Byla přece jen zdravotní sestra.
„Prosím!“ zařvala Kim. „Řekněte mi…“
„Promiňte, nemůžu!“ zavolala žena a začala couvat. „Nemůžu vám pomoct. Moc mě to mrzí, ale rozhodla jsem se a teď s tím rozhodnutím musím žít.“
A náhle byla pryč, ale Kim netušila, kterým směrem utekla, protože na ni padl závoj tmy a zastřel jí oči.
***
Vedle tohoto případu si zpět do svého týmu přinese další případ také Stacey. Než se dal tým opět dohromady, zrovna přijala hlášení o pohřešované patnáctileté dívce jménem Jessica. Protože dívka měla za sebou již dva útěky z domova, kdy se za pár dnů sama vrátila, nikdo se tomu moc nevěnuje. Ale Stacey to nedokáže nechat být, a tak paralelně s hlavním případem se zabývá také tímto.
Dříve, než hlavní případ vygraduje v opět strhujícím finále, kdy se jeden ze členů týmu spolu s další osobou ocitne ve velkém nebezpečí, podaří se Stacey rozlousknout případ pohřešované Jess.
***
Stacey navrhla, že případ předá někomu jinému, a Kim odmítla. Jedině díky Staceyině důslednosti a Pennově pomoci vyšlo najevo, co si ta chudinka prožila… Stacey zaznamená její výpověď a ve spolupráci s úřady se postará, aby děvče bylo zdravé a v bezpečí. Je to její případ a taky ho dotáhne do konce.
***
Na konci příběhu, po strhujícím finále, následuje „fáze zklidnění“. Přesně jako jsme u Angely Marsonsové zvyklí. Případ je již jasný, nicméně na pár stránkách nám autorka jen tak mimochodem shrne, jak to bylo. Bryant si konečně otevřeně promluví s Kim, tak má krátkou řeč ke svému týmu, a dojde i na velmi zajímavý rozhovor mezi Kiminým šéfem inspektorem Woodwardem a jejím letitým psychologem, jediným, s kterým kdy byla ochotná částečně hovořit, Tedem Morganem.
Pokud jste si již oblíbili Případy Kim Stoneové, je velmi pravděpodobné, že jste jim „propadli“. Pokud vás doposud míjeli, tak vám je vřele doporučuji. Myslím, že v záplavě knih, které ročně vyjdou, jsou něčím, co rozhodně stojí za pozornost.
Autorkou recenze je Lenka Pokrupová
Autor: Knižní klub
Napsat komentář