Autorka Laura Baldiniová přibližuje románovou formou náročnou cestu Marie Montessoriové, inteligentní vzdělané dívky, která se díky vlastní houževnatosti a cílevědomosti vypracovala mezi odbornou špičku ve svém oboru. Kvalitně napsaný, čtivý a zajímavý biografický román poutavým způsobem seznámí čtenáře s počátky kariéry této významné italské pedagožky a zakladatelky výchovně-vzdělávacího programu Montessori.
Maria Montessoriová se narodila 31. srpna 1870 ve městě Chiaravalle v Itálii. Její otec Alessandro byl účetní ve státní správě, její matka Renilde Stoppaniová byla velmi vzdělaná žena a vášnivá čtenářka knih.
Rodina Montessoriových se přestěhovala do Říma v roce 1875 a v následujícím roce byla mladá Maria zapsána v místní státní škole na Via di San Nicolo da Tolentino. Jak postupovalo její studium, začala narážet na tehdejší hranice, které omezovaly kariéru žen. Ona ale byla rozhodnuta stát se lékařkou. Její otec byl proti tomuto záměru – studium medicíny bylo tehdy přístupné jen mužům – a zpočátku byl Marii vstup do školy ředitelem této školy odepřen. Ta se ale nedala odradit a jeden neúspěšný pohovor s profesorem zakončila slovy: „Já vím, že se lékařkou stanu.“ Zdá se, že v její prospěch tehdy intervenoval i papež Leo XIII. V roce 1890 se Maria Montessoriová zapsala na univerzitu v Římě, aby studovala fyziku, matematiku a přírodní vědy. Diplom obdržela o dva roky později. Tento fakt a papežova intervence jí umožnily začít studovat na fakultě medicíny, a stala se tak první ženou, která v Itálii medicínu studovala.
V roce 1898 byla tehdy osmadvacetiletá Maria požádána o projev na Národním lékařském kongresu v Turíně, kde obhajovala kontroverzní teorii, že nedostatek vhodných podnětů a opatření pro retardované a narušené děti je důvodem jejich kriminality. Tuto tezi ještě rozšířila, když oslovila Národní pedagogický kongres následujícího roku, kde přednesla svou vizi sociálního pokroku a politické ekonomiky s kořeny ve vzdělávacích opatřeních. Později vedla katedru antropologie na univerzitě v Římě.
Dne 6. ledna 1907 otevřela Dům dětí určený pro chudé děti předškolního věku. Poprvé začala používat a dále rozvíjela materiál pro smyslovou výchovu vytvořený původně pro děti mentálně retardované, školní materiál k nácviku čtení, psaní a počítání. Zaměstnávala děti praktickými činnostmi, jako je utírání prachu a zametání. V Římě se podílela na založení první asociace pro šíření svých metod, které nesly název Opera Montessori.
Práci Marie Montessoriové ocenil i Sigmund Freud po roce 1936, kdy byl ve Vídni založen Montessori-Institut. V období fašismu byly školy Marie Montessoriové v Itálii zavřeny, v Německu a Rakousku byly její knihy páleny.
Maria Montessoriová (31. srpna 1870 Chiaravalle, Itálie – 6. května 1952 Noordwijk aan Zee, Nizozemsko)
Vystudovala medicínu, filozofii a psychologii, zabývala se antropologií, biologií a pedagogikou. V její práci se vzájemně ovlivňovala teorie a praxe. Její síla spočívá v praktickém uskutečňování myšlenek.
Převážnou část tvoří výklady pozorování dětí a zdůvodňování pedagogických experimentů.
Autor: Vybíráme z médií: Page
Napsat komentář