Píše se rok 1920 a lady Swiftová se vrací ze svých dobrodružných cest v zahraničí. Její zámožný strýc lord Henley zemřel a odkázal jí své panství v Anglii, v malém poklidném městečku Chipstone. Hned po příjezdu je z nové situace a všudypřítomného služebnictva hodně nervózní a potřebuje si provětrat hlavu. Neví kam, ale prostě jde. Jde ven, tam kam ji nohy nesou. Za tmy a deště dorazí až ke starému opuštěnému lomu, kde zahlédne v dálce vraždu. Než se dostane až na místo činu, tělo je pryč. Zůstane po něm na zemi jen krev. Okamžitě musí zpět na panství Henley Hall a tento zrůdný čin nahlásit na policii.
Druhého dne se Eleanor s policií vydá na místo činu. Vrata do lomu jsou však nyní zamčená, po krvi ani památka a nikde ani náznak dalšího důkazu. Seržant považuje Eleanor za bláznivou ženu a nemá chuť dál něco vyšetřovat.
“Vzhledem k tomu, že policie je stejně beznadějná a lhostejná jako emancipovaná mladá žena v klášteře, musí se Eleanor pustit do vyšetřování sama.”
Sepíše si všechny osoby, jež považuje za podezřelé a vydává se vyptávat, prověřovat a kontrolovat. No prostě čmuchat všude tam, kde by mladá dáma jejího postavení neměla v žádném případě co pohledávat. Navíc jedním z podezřelých je okouzlující mladý lord Lancelot, což situaci ještě více komplikuje. Ellie doposud neměla štěstí na muže a Lancelot se jí hodně dostává pod kůži.
“Jednou z Eleanořiných silných stránek byla rozhodnost. Tu bohužel nedoprovázela vždycky schopnost myslet dopředu.”
Pokud byl dříve Chipstone ospalým městečkem, nyní zde někdo rozehrál velmi nebezpečnou hru. Na scéně se objevuje další mrtvola a Eleanor a její komorník Clifford se do vyřešení případu zakousnou ještě víc. To ovšem není po chuti někomu dalšímu, a tak se pokusí Eleanor sprovodit ze světa.
“Eleanor zuřila. Nebylo to poprvé, co se ji někdo pokusil zabít, jenže to se odehrálo v cizině. Tohle je Anglie. A navíc poklidně idylická Anglie.”
Eleanor začíná být dopálená ještě víc a absolutně neví, komu má věřit. Je vrahem někdo z jejího seznamu podezřelých, nebo si má dát pozor i na svého komorníka, který se tváří tak starostlivě a oddaně? A co nespoutaný krásný lord Lancelot? Ach bože, ať to není vrah! Ví policie víc, než tvrdí, nebo se snaží něco zatajit a zakrýt stopy? A nenapadne nikoho považovat i Ellie za možnou podezřelou?
“Koneckonců, v ženských očích často číhá zkáza, jak poznamenal Edward Counsel ve své vlastní knize Maxima. A v této době vzrůstající rovnosti by bylo hulvátství nedat ženám právo vraždit, když jsme jim dali právo volit. Nebo aspoň stejné šance být považovány za podezřelé z vraždy.”
Eleanor Swiftovou si jednoduše zamilujete a stejně tak jejího komorníka Clifforda. Kombinace jeho suchého humoru a jejího svérázného chování je naprosto dokonalá. Jejich přehledný seznam podezřelých a neustálé opakování všech podrobností týkajících se vražd vás neustále drží v obraze. Kniha se čte velmi svižně a jednoduše. Kapitoly jsou krátké. A překrásná obálka i ořízka vás nadchne. Prostě už první pohled na knihu potěší vaše oko.
“Jak jsem řekl, vymyslet a provést takový plán vyžaduje brilantní mozek.”
“A jak já jsem řekla, bezcitný a chladnokrevný.”
“Ovšem…ten vrah nepočítal s tím, že mu do toho zasáhne dokonale moderní žena.”
Markéta Pospíšilová
Autor: Markéta Pospíšilová
Napsat komentář