Priscilla, Devon a Bayley jsou sestry, které přišly nečekaně o matku. Zemřela náhle na zápal plic. Každá z nich vede absolutně jiný život, dohromady si moc nerozumí a často se nestýkají. Teď ale musí vyřídit pozůstalost. Setkají se v matčině domě a naleznou truhlu, která ukrývá překrásné milostné dopisy od záhadného R a smlouvu na dům v Jižní Itálii. Sestry jsou v šoku, nemohou uvěřit, že jim matka neřekla, že vlastní dům v Positanu. Proč tam nikdy společně nebyli? A věděl o tom jejich otec? Kdo je tajemný R, který evidentně jejich matku Olivii moc miloval? Měla jejich maminka tajný milostný poměr?
“Aby skutečná láska fungovala, potřebuje upřímnost a prostor. Ani jedno jsme jí nedali, protože jsme měli strach, že jeden druhého ztratíme.”
Rozhodnou se tedy odjet do Itálie. S domem se nějak vypořádat, zařídit co je nutné a především zjistit, co za muže se skrývá v těch nádherných dopisech. Po příletu jsou domem a prostředím zcela fascinovány. Dům má kouzelnou atmosféru a jako by jim jejich matka najednou byla blíž.
“Je zvláštní, jak jediné rozhodnutí spustí kolotoč událostí, které mohou navždy změnit směr života. Kdybychom nejeli tou zkratkou. Kdybychom nezvedli ten telefon. Kdybychom nevyrazili na ten večírek…”
Přestože se především snaží zjistit jaká byla ve skutečnosti jejich matka a jaký byl její život zde v Itálii, nevyhnou se ani řešení svých vlastních problémů. Čelí vzájemnému obviňování, starým křivdám a frustracím a začínají odkrývat karty, s nimiž právě ne moc šťastně v životě hrají.
Dokážou jako sestry držet pohromadě? Nebo jsou tak moc odlišné, že se navzájem nikdy nepochopí? A jak naloží s máminým dědictvím? Naleznou v domě radost a útěchu anebo výdělek zvítězí nad sentimentem? A odhalí matčinu tajnou lásku?
“Jindy to vypadá, že se Bůh tam nahoře směje, jako bychom představovali sitcom, kterým se baví, protože nám nezbývají žádné další možnosti – jen cesta ležící před námi, po níž se musíme vydat, protože žádná jiná není. Cesta přijetí.”
V knize se střídají kapitoly z minulosti, které nám vypráví ze svého pohledu Olivia – maminka, a z přítomnosti. Zde se o popis a vylíčení děje podělí všechny tři sestry. Ač se mi vyprávění sester moc líbilo, tak části z Oliviina života byly právě ty, na které jsem se nejvíc těšila. Nádherný popis nejen Itálie, ale především složitostí obyčejného života. Jak se během života měníme my, naše sny a priority. Jaké to je, když vidíme konečně světlo na konci tunelu, ale osud nám zamíchá znovu karty a všechna esa odhodí na hromadu. A nám nezbývá než znovu hrát s tím, co nám přistane v rukou. Nadechnout se, zamávat minulosti a s odvahou se pustit do boje. Třeba přesně takhle všechno mělo být…Překrásná kniha, která se autorce opravdu moc povedla. Skrývá tolik překrásných myšlenek, že ji budete chtít číst znovu a znovu.
“Mluvit s cizími lidmi pro mě bývalo jen plýtvání energií – když člověk neměl konkrétní cíl, nic to nepřinášelo. Teď jsem se naučil, že každý člověk může něco dát, dokonce i kdyby šlo jen o pár okamžiků, kdy si uvědomím, že jsme navzájem propojeni.”
Markéta Pospíšilová
Autor: Markéta Pospíšilová
Napsat komentář