Všichni dobří lidé vypráví příběh ze dvou perspektiv a dvou časových linií. Hlavní hrdinka Margot se po letech vrací do městečka Wakarusa, kde vyrůstala a kde se před dvaceti lety stala jedna opravdu hrůzná vražda. Její kamarádku January totiž našli zavražděnou v příkopu s proraženou lebkou. Případ tehdy zůstal jako nevyřešený, ale celé městečko si myslelo, že vrahem byla Januaryinina maminka Krissy. Po dvaceti letech se tedy Margot do tohoto městečka vrací, aby se postarala o svého strýčka Luka a hlavně aby napsala novinářský článek o zmizelé holčičce Natalie.
Jak jsem již psala v úvodu, celá kniha je pojata dvěma dějovými liniemi a dvěma pohledy. Na jedné straně tu máme současnost a Margot, naproti ní je minulost a Krissy. Margot se nastěhuje ke svému strýčkovi Lukovi, aby mu vypomohla v domácnosti, a zároveň se snaží napsat článek o zmizení malé holčičky Natalie z vedlejšího města, protože potřebuje nutně peníze. Bohužel článek nedopadne tak, jak by chtěla, zaměstnavatel ji obviní ze zaujatosti a dá jí výpověď. Ale Margot se “případu” nehodlá vzdát, protože cítí, že všechno okolo Natalie souvisí s její mrtvou kamarádkou January.
Oproti tomu tu máme i linku Krissy, maminky January. Ta nám postupně ve svých kapitolách vypráví, jak se seznámila se svým manželem, jak se jí narodily její dvě děti, ale hlavně vypráví o tom, co se stalo tu osudnou noc, kdy jejich dcera zmizela z domu a na zdi v obývacím pokoji objevili jenom obrovský sprostý nápis. Rozjíždí se obrovské kolečko vyšetřování – přijíždí policie, prošacovává celý dům, snímá otisky a jakékoliv důkazy a vyhlašují pátrání. Prostě klasika, kterou najdete v jakékoliv detektivce. Ale už od začátku jsou tu takové malé náznaky pro čtenáře, že by neměli věřit všemu, co si přečtou, a měli by trošku umět číst mezi řádky.
Knížka je hodně dobře napsaná. Na 300 stránkách dostáváme docela dost propracovaný příběh, který není vyprávěním z pohledu nějakého vyšetřovatele, ale z pohledu novinářky, a matky oběti. Knížka je poměrně útlá, v menším formátu, a věřím, že ji přečtete za opravdu krátkou dobu. Kapitoly jsou tak středně dlouhé, a díky tomu příběh plyne plynulým tempem.
Jsem ráda, že jsem si tenhle thriller/detektivku mohla přečíst, a určitě bych ji doporučila čtenářům Shari Lapeny nebo Cary Hunter.
Tereza Englická
Autor: Tereza Englická
Napsat komentář