V závěru války se mladá zdravotní sestra Hanna potýkala s hlubokým zármutkem po ztrátě svého snoubence. Tato tragédie ji poznamenala natolik, že při pohledu na těžce zraněné muže v nemocnici Friedensau, kde pracovala, trpěla záchvaty mdlob.
„Na slovíčko, sestro Hanno?“ oslovil ji doktor.
„Ano?“ nuceně se usmála.
Meyer úsměv opětoval, ale zároveň měl v očích starost. „Jak se vám daří?“ Zajímal se.
„Dobře,“ odpověděla. „Tím, že jste mne doporučil doktoru Conradimu, jste mi velmi pomohl. Ve Waldfriede pracuju moc ráda.“
„To rád slyším. A jak je to s vaším… problémem?“
Hanna cítila, že jí poklesly koutky. Už zas tu byla vzpomínka na tu noc, kdy jí přinesl zprávu o smrti Martina. Rychle tu představu zahnala.
„Pořád jsem se ho úplně nezbavila,“ přiznala po pravdě. „Ale snažím se s tím bojovat. Už se mi to docela daří.“
Přesun do nově zřízené nemocnice Waldfriede v Zehlendorfu jí však poskytl útočiště a novou naději. Předtím, než nemocnice přivítala první pacienty, Hanna a její kolegové čelili mnoha měsícům náročné práce, nedostatku zásob a období nejistoty. Tento čas vyžadoval od všech zúčastněných nejen profesionální dovednosti, ale i osobní odhodlání a obětavost. Zde, pod ochrannými křídly doktora Conradiho, vedoucího kliniky, který ji podporoval a poskytl jí příležitost pracovat na rentgenovém oddělení, se Hanna znovu naučila nalézat smysl ve své práci. Přestože se Waldfriede stala jejím novým domovem, minulost se znovu připomněla a nemocnice sama čelila nejisté budoucnosti plné intrik a nepředvídatelných událostí.
Hanna stojí před složitou otázkou: je možné otevřít své srdce nové lásce, když vzpomínky na Martina, jejího bývalého snoubence, stále zůstávají živé? Tento boj mezi minulostí a budoucností je centrálním tématem příběhu, který zkoumá hloubku emocí a komplexnost lidských vztahů. Hanna musí najít sílu, aby se vyrovnala se ztrátou a dala šanci novým začátkům, což je proces plný nejistot, ale i naděje. Hannin příběh je příkladem odvahy a odhodlání, které inspiruje a připomíná, že i v nejtěžších časech lze najít sílu k pomoci druhým a překonat osobní tragédie.
Autorka knihy Andělé v bílých pláštích, Corina Bomannová, je známá svými romány plnými emocí a historických detailů. Také je známá pro své příběhy, které často zkoumají životy žen v minulosti a jejich boj s tradičními rolemi ve společnosti. Její knihy obvykle obsahují silné ženské postavy, které čelí výzvám a překonávají překážky, aby dosáhly svých cílů a snů.
V tomto románu autorka čerpá z reálných historických událostí, které jsou však umělecky upraveny a rozšířeny o fiktivní prvky. Detaily a postavy byly adaptovány tak, aby podpořily příběh a přidaly dílu na hloubce. Výsledkem je tedy originální literární dílo, kde se prolíná historická pravda s autorskou invencí, což čtenářům nabízí jedinečný zážitek. Očekávání od nadcházejícího pokračování jsou vysoká, neboť předchozí díl zanechal mnoho otázek a otevřel prostor pro další rozvoj příběhu.
Simona Krchová
Autor: Simona Krchová
Napsat komentář