Krutá hra blog

Krutá hra: Záhada uprostřed mrazivých Helsinek

Inspektorka Jessica Niemi řeší další záhadu uprostřed mrazivých Helsinek. Tentokrát pátrá po dvou mladých blogerech, po nichž jako by se slehla zem. Jak skončí tato krutá hra?! Nechte se navnadit ukázkou z thrilleru Krutá hra:

Jusuf zaparkuje v Messeniově ulici na stejném místě jako ráno.
Teplota v podvečerním šeru klesla lehce pod bod mrazu a z nebe se snášejí drobounké sněhové vločky.
„Tohle místečko máme evidentně rezervovaný,“ prohodí a otevře dveře. Tentokrát si svou koženou bundu oblékne.
Jessica vystoupí a o kus dál zahlédne Essi, která se vleče se žlutými nákupními taškami.
„Jako na zavolanou,“ řekne Jusuf a zapálí si.
„Kde sakra vázne ta mapka od operátora,“ řekne Jessica a mávne na Essi.
„A Fantom si teda telefon vypnul telefon?“
„Signál měl naposledy včera v parku Kaivopuisto v 15.10.“
Dým čadící z Jusufových nozder se mísí s větrem a rychle mizí do nenávratna.
„Zeptáme se jí na ten druhej blog?“ nadhodí.
„Nevím. Něco mi říká, že bysme s touhle informací měli pracovat opatrně. Možná se o tom zatím vůbec nešířit,“ opáčí Jessica.
Essi přejde přes přechod a vyšetřovatel jí vyrazí naproti.
„Dobrý den, ukažte, já vám s těma taškama pomůžu.“
Dívka se usměje a nabídky využije. Vypadá ještě unaveněji a rozrušeněji než prve. Možná už na ni začala doléhat vážnost celé situace.
Ve třech dojdou k domovnímu vchodu. Essi odemkne a Jessica pohlédne na nedávno vyměněné zvonky, které dnes řešili hned několikrát.
Krátce nato vyjede malý, až zlověstně stísněný výtah pro dvě osoby do třetího patra a dívka otevře kovové dveře. Jusuf se to rozhodl vzít po schodech, sejdou se tedy u bytu.
„Všichni mi říkaj, že bych měla jíst. I když nemám na jídlo ani pomyšlení,“ prohlásí a zasune klíč do vrchního zámku. Jessica sleduje, jak s robustním klíčem zápasí – bezpečnostní zámek asi v minulosti moc nepoužívaly, jestli vůbec. Od záhadného zmizení její spolubydlící je opravdu všechno jinak.
Pak se přesune k druhému zámku, ale dveře se jaksi nechtějí otevřít.
„No no…,“ zaláteří Essi.
Jessica s Jusufem si pokradmu vymění pohledy.
„Já tenhleten moc ne to…,“ dodá a znovu začne štrachat s bezpečnostním zámkem. „Ale teď ho nechávám zamčenej pořád…“
Vteřiny plynou a Essi se znovu pokouší odemknout horní zámek.
Jessica se nemůže zbavit myšlenky, že byl celou dobu odemčený a dívka si jen myslela, že ho zamkla.
Dveře se konečně otevřou.
Essi vejde dál a tašky v předsíni odloží.
„Nezouvejte se,“ vybídne vyšetřovatele a roztržitě zamíří do obýváku.
Jessica s Jusufem se za ní vydají v bundách a místnost prozkoumají pohledem. Obrazy ze zdí jsou pryč, obývací pokoj působí znásilněným a nahým dojmem.
„Odnesli si všechny Lisiny obrazy,“ podotkne dívka a Jessica přikývne. Helena Lappi nařídila zabavit mangy coby důkazní materiál, což lehce připomíná praktiky totalitního režimu.
„Až teď…,“ hlesne dívka s rukama v bok a pak si otře oči. „Až teď, s těma prázdnýma stěnama, mi došlo, že je Lisa fakt pryč.“
„Zase vám je vrátíme,“ ujistí ji Jusuf citlivě, i když ví, že je to chabá útěcha. Ona se přece nermoutí kvůli tomu, že má prázdné zdi.
„Seru na ně,“ opáčí Essi a rozvzlyká se. Pak sáhne po krabičce s papírovými kapesníky a do jednoho z nich se vysmrká. Posadí se na gauč a na policisty upře skelný pohled.
Chvíli se zdá, jako by se celkem rychle oklepala. Vtom se ale něco v jejím výrazu změní, zármutek vystřídá zmatení a pak se náhle zatváří zděšeně. Tohle už Jessica zažila. Rychle se šířící paniku po tváři mladé ženy. Essi právě došlo něco strašného.
„Ježíšikriste…,“ vyhrkne dívka a zakryje si ústa.
Jessica střelí pohledem po Jusufovi, který vypadá zmateně a ostražitě zároveň.
„Co je, Essi? Co se děje?“ zeptá se inspektorka a přistoupí o krok blíž.
Mladá žena jako by nemohla popadnout dech.
„Je tady…,“ zašeptá.
„Kdo?“ řekne Jessica a podvědomě sevře v prstech rukojeť pistole, která jí visí u pasu.
A pak pochopí, jak to dívka myslí. Nasládlá vůně, která tam ráno cítit nebyla. Kolínská. Fantom.
Vtom se rozletí dveře od Lisina pokoje, a než kdokoli stačí zareagovat, Jusufa smete mohutná postava a odhodí ho na konferenční stolek, že to dřevěné nohy nevydrží a skleněná deska se pod jeho vahou roztříští.
Místnost naplní řinčení tříštícího se skla a Essiin zoufalý křik.
„Stůj!“ zaječí na postavu Jessica, ale ta uhání do předsíně, protáhne se dveřmi a je fuč.
„Chyť ho, Jessi!“ zařve zprostřed střepů a třísek Jusuf a snaží se napřímit. Z ruky mu crčí krev.
Jessica vytáhne zbraň a vrhne se na chodbu. Na schodišti pod sebou uslyší dusot kroků a okamžitě za nimi vyrazí.
„Stát! Stůj!“ opakuje a sviští ze schodů. Přes kovovou mříž prázdné výtahové šachty letmo zahlédne černý kabát a pánský širák, pronásledovaný se neuvěřitelnou rychlostí řítí do přízemí k domovním dveřím.
Inspektorka slyší, jak dusá halou. Pak vrznou přední dveře.
V jednom z bytů ve druhém patře se rozštěká velký pes.
Jessica dosviští ke dveřím, vyběhne ven a před domem narazí na postarší pár. Muž se opírá o chodítko. Oba očividně vyděsila zbraň, kterou třímá v rukou.
„Kam běžel?“
Stařenka ukáže na Topeliovu ulici a Jessica se znovu rozběhne.
Mine malý travnatý plácek s osamělým stromem a vydá se po kamenných schodech vedoucích na Messeniovu ulici. Jsou kluzké, a tak se levou rukou radši přidržuje železného zábradlí přišroubovaného na zdi.
Musí toho chlapa chytit. Hledal tam…
V tu chvíli ji něco udeří na solar, až jí to vyrazí dech z plic, a ona ztratí balanc a skácí se na zem.
V podezdívce uvidí výklenek velký tak akorát, aby se do něj člověk schoval, a skvrnami posetá hliníková vrátka. Nápaditý úkryt.
Čeká, že schytá kopanec do tváře, nebo dokonce výstřel z hlavně, zkrátka něco, čím by muž završil tu její parodii na pronásledování. To se však nestane. Tmavá postava ji přeskočí a zmizí za rohem.
Jessica s tváří na mokrém asfaltu lapá po dechu a snaží se nepozvracet. Do háje zelenýho… Už druhý ponížení v jednom dni. Pak ale všechno přehluší pronikavá bolest břicha a z jícnu se jí vyvalí žaludeční šťávy. Až když začne plivat sliny s pachutí žluči, uslyší za sebou přibíhat Jusufa.