Kamarádky Zuzana, Bára, Lída a Lucie se spolu pravidelně schází. Je to zvláštní, ale vlastně se nikdy neschází samostatně, pouze všechny dohromady. To se však brzy má změnit.
Nevěra, samota, touha, stárnutí, plastické operace, nespokojenost, přepracovanost, splněné sny, přátelství a mnoho dalšího vás čeká v novém románu. A že někdy dokáže život vymyslet i zákruty, které bychom nepředpokládaly ani uprostřed napínavého filmu.
Napsat recenzi na knihu, která by se z počátku mohla zdát až depresivní, nemusí být snadné. Jde totiž i o naše životy. Příběhy hlavních hrdinek jsou nám tolik podobné. Řeší stejné problémy a uvízly na stejné hraně, tak jako to má mnoho z nás.
Pohled do duše jiné ženy se tak stává určitým uklidněním, které nám přináší, když zjistíme, že v tom nejsme sami. Přiznání, že i matka může své děti milovat a zároveň je jistým způsobem nenávidět, může mnohé zaskočit. Některé ženy mohou něco takového hned odsoudit, jenže je to naprosto běžná věc.
A tak mezitím, co nám televize, časopisy a sociální sítě ukazují dokonalé lidi s jejich dokonalými životy, my dokonalé nejsme. Jsme „jen“ lidé se spoustou váhání, úvah, přemýšlení, přemítání, konspiracemi o sobě samé i o životě. Pochyby, které nás ničí a které si nezasloužíme, ale neumíme se z nich vymanit.
Kniha je víc než jen obyčejný román, zejména pro ženy. Nabízí otevřený pohled do duší mnohých žen. Karolina Tůmová, autorka knihy Modrá jako naděje, si na nic nehraje. V podstatě jako kdyby nám podávala upřímnou zpověď dnešních žen. Žen, které děti nemají i žen, které děti mají. Žen sympatických i typických krásek. Žen balancujících na prahu přelomu do druhé poloviny života a zjišťujících, že jim již není dvacet let. A i když duší stále mladé, jejich těla začínají trpět. Jak ale osvobodit duši a být v životě konečně šťastná a spokojená? Nemělo by být běžné, vyčítat si vlastní chyby a přešlapy donekonečna. Možná jste na tuto knihu nenarazili náhodou, protože stát se může opravdu cokoliv.
V momentě, kdy opustíme své věčné hledání vlastního štěstí, se nám jakoby náhodou přihodí to, na co jsme celý život marně čekali. Mohou se vyjasnit mnohé cesty. Kniha nám budiž připomínkou, že v tom nejsme sami.
Začtěte se do poutavých příběhů všedních dní.
Eva Marešová
Autor: Eva Marešová
Napsat komentář