Já jsem téhle sérii naprosto propadla už když vyšla jednička – Z vůle Luny. Hltala jsem každou stránku a prožívala Mariin příběh společně s ní. Hned po dočtení jedničky jsem plynule navázala druhým dílem, který jsem taktéž zhltla na posezení a pak se dlouho čekalo a vypadalo to, že série u nás zůstane nedovydaná. Ale jsem ráda, že nakonec Yoli vydalo pokračování, protože tahle série je fakt skvělá a doporučuji ji každému, kdo se zeptá, co bych mu doporučila ke čtení.
Větrní jezdci jsou tedy v pořadí třetím dílem série Příběhy z Nového světa. Jak už víme z druhého dílu, Mari s Nikem založili tzv. smečku, ve které se shlukují kumpáni i poutníci, kteří chtějí změnit svůj styl života a začít žít jinak. Primárně by všichni chtěli žít svobodně. Mari během souznění se smečkou objevuje nové schopnosti, které má díky tomu, že je napůl poutnice a napůl kumpánka – může tedy ovládat sílu luny i sílu slunce. Ve všem jí velice ochotně pomáhá její přítel Nik a kamarádka Sora.
Ve Větrných jezdcích se nám ale do příběhu pomalu vkrádá ještě jeden pohled – poznáváme tu zcela novou postavu River, obyvatelku větrných plání a členku klanu Fuchsie. Odhalujeme tady tedy i další část příběhu, a to právě z Větrných plání, kam putuje naše hlavní skupina. River ze začátku příběhu ještě není jezdkyní na koni, teprve si ji musí její budoucí zvířecí partner vybrat. Hned tady se musím lehce zastavit nad způsobem, jakým si koně vybírají své jezdce – jezdci sedí v kruhu na zemi, mezi nimi chodí koně, kteří si mají vybrat svého jezdce, a když si jej vyberou, přijdou k němu a šťouchnou ho čumákem. Jezdec pak musí „fouknout“ do nozder a tím potvrdit jejich nové spojení. Nevím úplně proč, ale tenhle rituál se mi dost vryl do paměti a přijde mi naprosto skvělý! Ono obecně celá tahle série je vlastně vystavěná na vztazích lidí ke zvířatům, kteří jsou tu vyloženě vykresleni jako společníci na celý život (tak by to mělo být i v reálu).
Autorka tu vybudovala velice propracovaný svět založený na hlubokém vztahu k přírodě a zvířatům. Musím tu pochválit i popisy prostředí a veškerých rituálů, a hlavně myšlenek jednotlivých postav, protože ačkoliv na počet stránek se jedná o rozsáhlé knihy (každá má přes 500 stran), tak popisy jsou tu napsané tak, aby si čtenář dokázal docela dobře vykreslit v hlavě pomocí své fantazie prostředí, ve kterém se děj odehrává, ale zároveň se u čtení popisů nenudil.
Ale mám tu také jedno ALE, které mi na této sérii maličko mrzí a doufám, že to autorka do dalších dílů změní – pozadí celého příběhu je podkresleno jakousi „katastrofou“ která se lidstvu stala, ale bohužel tu není nijak řečeno, co se stalo, co to způsobilo a tak. Vlastně neznáme historii lidstva ještě před tímto příběhem a bohužel nám za celou dobu nebyla ani naznačena. Za mě je to velká škoda, určitě by spoustu čtenářů zajímalo, co vlastně předcházelo celému příběhu a jaké katastrofy se ve světě udály, že kompletně změnily lidstvo a jeho zvyky a způsoby.
Pokud jste se ještě nedostali k sérii Příběhy z Nového světa, rozhodně doporučuji si ji přečíst. Věřím, že nebudete litovat
Englická Tereza
Autor: Englická Tereza
Napsat komentář