Zpočátku jsem vlastně vůbec netušila, co od knihy čekat, protože jako asi většina čtenářů mám fantasy spojenou s epickými bitvami, magií a různými zvláštními tvory. Tohle je ale, jak se říká, úplně jiná káva. Což v tomto konkrétním případě platí dvojnásob.
Nebojte, jak poznáte už z obálky, o různé zvláštní rasy nepřijdete. Hlavní hrdinka Viv je orkyně – mimochodem, tohle je moje první kniha s orky vůbec, takže to byla po všech těch elfech, čarodějnicích, andělech a upírech pořádná změna, a její kolegyně a kamarádka Tandri je pro změnu sukuba. Ale to není zdaleka všechno. Z magických tvorů je tu kocomour, což je vlastně obrovská kočka. A i nějaká ta kouzla v knize najdete. Většinu z nich však až v bonusovém příběhu na konci, ale to předbíhám. Každopádně, pokud od fantasy čekáte pořádnou řež, ruce pryč, tohle není kniha pro vás, všichni ostatní, vítejte, kavárna právě otvírá.
Viv se po dvaceti letech dobrodružného života plného bojů a hledání různých ztracených pokladů rozhodne odložit svůj meč Černokrevník a konečně se usadit. A k tomu si zařídit neobvyklé živobytí – jejím snem je založit první kavárnu ve městě, kde o kávě dosud nikdo neslyšel. Z našetřených peněz si pořídí polorozpadlou stáj, v jejíchž základech ukryje kouzelný kámen, jenž jí má přinést štěstí, a tu pak spolu s půlčíkem Calem přestaví v útulnou kavárnu. Najme si pomocnici Tandri, a když jí konečně dorazí objednaný kávovar, nic už nebrání otevření. Začátky jsou ale těžké. Lidé netuší, co ta „zrnková voda“ je, takže se do Vivina podniku zrovna nehrnou. A navíc ji obtěžuje místní mafie s požadavkem na placení výpalného.
Kouzelný kámen ale zřejmě funguje, protože Tandri projeví nečekaného obchodního ducha, a kavárna se tak brzy zaplní hosty. Obě ženy nadále rozšiřují nabídku svých služeb, a tak záhy přijmou geniálního pekaře krysáka Knoflíka, jehož výtvory si zamiluje každý, kdo je ochutná. Tuhle partičku ještě doplní bard Pendry, který trpí neskutečnou trémou, ale zároveň oplývá velkým talentem.
Aby vše nebylo jen růžové, Viv se musí vypořádat s mafií vedenou tajemným Madrigalem, a navíc s bývalým kolegou, elfím čarodějem Fennusem, jenž je odhodlán získat pro sebe magický kámen všemi možnými prostředky.
Legendy & latéčka jsou především knihou o přátelství. Příběhem, který má čtenáře zahřát u srdce a dát mu pocítit, že svět není tak špatný a že když máte po boku pár správných přátel, dokážete prakticky cokoliv.
Travis Baldree je za mě naprostý génius, protože napsat poutavý příběh o jedné kavárně, kde se nic moc neděje, od kterého se ale zároveň nemůžete odtrhnout, je skutečně umění. Navíc se mu povedlo stvořit jednu z nejroztomilejších literárních postav, co znám. Sice obecně myši vážně nemám ráda, ale krysák Knoflík je tak úžasný, že jsem si ho hned zamilovala, a to je tak plachý, že dokonce téměř nemluví!
Rovněž obdivuji, jak Baldree dokázal do fantasy zabudovat výdobytky naší doby, jako je již výše zmíněný kávovar nebo klimatizace, a to tak, že vám to vůbec nepřijde divné.
Už teď se těším na další autorovu knihu, jež se má odehrávat ve stejném městě. Možná se v ní setkáme i s některými postavami z kavárny, kdo ví? Osobně doufám, že se tam objeví můj milovaný Knoflík. Nemohla by být celá kniha o něm?
A shrnutí na závěr? Jak už jste asi pochopili, kniha mě vážně nadchla, což jsem opravdu nečekala. A to ani nepiju kafe! Vážně. Nikdy. No dobře, občas si dám latte, počítá se to? Ano? Ne? Nevadí. Protože teď si ho půjdu udělat a upeču si k němu knoflíčky, na které najdete recept na konci knihy. Už se nemůžu dočkat.
Petra Kamlachová
Autor: Petra Kamlachová
Napsat komentář