Jeremy se jeví jako obyčejný člověk, ničím výjimečný. Tráví 8 hodin denně v kanceláři zadáváním dat a fakturací pro skladovací a logistickou společnost. Jeho zaměstnání je nudné a bezduché a Jeremy ho nenávidí. Se svými spolupracovníky však dobře vychází. Je pohledný a má okouzlující úsměv. Není pro něj tedy žádným problémem se večer v baru okamžitě seznámit s cizími lidmi a získat jejich důvěru.
“Nevypadá jako někdo, kdo by holdoval špatnostem. Vypadá neškodně, vypadá spořádaně. Proto to všechno funguje.”
Co se však skrývá v nejděsivějších zákoutích jeho mysli? Po čem nejvíc touží? Po krvi, utrpení a mučení? Chce lov. Chce se hnát za obětí a pomalu a systematicky ji uštvat. Zničit ji psychicky i fyzicky.
“Tenhle typ monstra získává pocit moci díky tomu, že dá všem najevo, že tady to řídí on…Jsou to obsesivně narcističtí malí démoni požadující ovace ve stoje.”
Na druhé straně zákona stojí Wren Mullerová. Patoložka s vysokoškolským titulem také z kriminalistiky. Několik let pracuje jako soudní lékařka a prozatím se jí dařilo všechny případy objasnit. Nyní se však setkává se sériovým vrahem, který je obzvlášť krutý, vyžívá se v lékařských experimentech, a dokonce zná neobvyklé jedy. U jedné z obětí je nalezena její vizitka. Je to osobní? Nebo se prostě jen snaží přelstít policii i soudní lékařku? Měla by se Wren začít bát?
“Neidentifikovaná těla v márnici ji neskutečně rozčilují…Slyší je, jak ji žádají, aby jim našla jméno, aby jejich příběhům dodala epilogy. Nemůže ze sebe setřást hrůzu, jež přichází s vědomím, že někým milovaný člověk leží v chladném pytli na těla a není nikdo, kdo by se ho ujal.”
Jeremy jako malý chodil se svým otcem lovit divoká zvířata. Nyní jeho pokřivená mysl chce víc, chce lovit lidi. Dát jim malou šanci na útěk, naději, že mohou vybojovat svobodu, že mohou nadále žít. On však vybaven brokovnicí, nožem a jedy je nechá utíkat jen malou chvíli, než zasáhne. Než jejich naděje pohasne navždy.
Od začátku knihy víme, kdo je vrah. To ovšem neubírá příběhu nic z napjaté a temné atmosféry. Pustíme se na cestu k odhalení, kde Jeremy žije a kde hraje se svými oběťmi tu nejděsivější hru. A jak do toho všeho zapadá Wren? Ví snad ona něco víc o nechutné hře o přežití? Kniha se čte extrémně rychle. Kapitoly jsou velmi krátké a končí v tak napjatém bodě, že se musíme prostě ihned pustit do další. Pokud máte dostatečně silný žaludek, nečekejte a utíkejte si tuto knihu ulovit.
Markéta Pospíšilová
Autor: Markéta Pospíšilová
Napsat komentář