Plutoshine, program, na kterém pracovali deset let. Měl na Pluto, které do té doby žilo stále ve tmě, přinést světlo. Světlo přináší teplo a společně by se tak mohla věčně zmrzlá planeta probudit k životu. Vznikla by voda, oceány a vše by poprvé získalo skutečné barvy, nejen různé odstíny šedé a černé.
Vše je promyšlené do nejmenších detailů a ověřené snad milionkrát v různých simulacích. Jak je pak možné, že by se mohlo něco pokazit? Na planetě, kde žije 107 lidí a všichni se znají, je prakticky nemožné si představit, že by někdo z nich mohl chtít úmyslně překazit něco tak velkého, jako je terraformování jejich planety.
Lucian je vedoucí celého projektu, ale víc než sabotér ho trápí malá Nou. Devítiletá holčička, která z nějakého neznámého důvodu přestala mluvit. Čeho byla svědkem? Co se stalo tak hrozného ještě před jeho příletem, že z jejího hrdla nedokáže vyjít vůbec žádný zvuk, a to dokonce i když se pokusí po víc jako roce poprvé smát? Lucian však najde způsob, jak i přes takové omezení lze komunikovat. Znakování přeci usnadňuje mluvení i lidem, kterým se vlastně mluvit nechce. Nesnažil se ji spravit, ani nepředstíral, že není taková, jaká je.
Samota uprostřed mnoha lidí. Ostýchavost. Vědění. Tajemství větší, než by si kdo jen troufl představit. Tam v hloubi planety, tam kam se nikdo ještě neodvážil vkročit. Opravdu nikdo? Něco tam je. A je to živé.
Pokud se člověku něco nepovede, může to být náhoda. Pokud se mu nepovedou dvě věci, už by mohl být považovaný za nešiku. Když se něco pokazí potřetí, už to náhoda být zkrátka nemůže.
Problém je, že se stále nacházíte na planetě, kde bez skafandru a kyslíku neuděláte venku ani pár kroků. Jste zcela odkázaní na stanici vybudovanou lidmi, na váš nový domov, stanici Stern. Jen ti nejstarší zde si ještě pamatují, jaké to bylo žít na Zemi. Mladší generace jsou odkázáné pouze na jejich vzpomínky a vyprávění. Nevadí jim to. Nikdy život na Zemi nepoznali. Jejich domov je plně soběstačný. Skleníky jim produkují jídlo, simulace mění denní i noční dobu, stejně jako déšť, vítr nebo slunečnou oblohu.
Sci-fi román Plutoshine je prvotinou Lucy Kissick. Na tom by nebylo asi nic divného, pokud by sama autorka neměla doktorát z planetární geochemie na Oxfordu, který získala svou prací na téma dávných jezer na Marsu a jejich vlivu na tamní klima. V současnosti pokračuje ve vědeckém výzkumu nedaleko Jezerní oblasti.
Díky autorce knihy jsme tak mohli nahlédnout do možných životů na jiných planetách, jejich osídlování, formování i úskalí, která by nám a životu tamních planet mohly takové pokusy přinést.
Kniha Plutoshine je velmi čtivá, napínavá, ale i přes neustálé napětí, zvraty a záhady, je plná lidskosti a porozumění. Jednoznačně doporučuji!
Eva Marešová
Autor: Eva Marešová
Napsat komentář