Vánoce by měly být svátkem klidu a míru. Svátkem plným tužeb, nadějí, zázraků a splněných přání. Nejen děti, ale i dospělí jsou plni očekávání. Těšíme se na rodinná setkání, povídání s přáteli, zvyky a tradice, které nás po celé roky provází.
Není vůbec těžké si představit autora knihy, pana Ladislava Špačka, v roli milého, laskavého, moudrého dědečka. Alespoň my to tak doma děláme. Své vnučce Viktorce vypráví nádherné a zajímavé příběhy, které vás tentokrát naladí na vánoční notu. I když máme do Vánoc přeci jen ještě nějaký ten pátek.
Jsme naučení Vánoce slavit celý svůj život, ale málokdo zná smysl a původ tradic. Ne každý má možnost nahlédnout do kouzelných legend a mýtů. Víte, proč jsou na adventním věnci zrovna čtyři svíce nebo to, kdy a za jakým účelem kterou svíčku zapalujeme? Kdo je vlastně Ježíšek? Kolik měl Karel IV. manželek a opravdu je miloval? A věděli jste, že poprvé se oženil již v 7 letech?!
Vánoce jsou však také o souznění, sounáležitosti, pomoci druhým, sdílení krásného. Jsou lidé, kteří na tom nejsou tak dobře, aby si mohli koupit krásnou knížku. Možná nemají nikoho, kdo by je mohl obdarovat. Bylo by krásné, kdybychom se k sobě chovali hezky celoročně, ale pro tentokrát bude stačit, když uděláte první krok, ten vánoční.
V jedné z kapitol vysvětluje dědeček své vnučce Viktorce, jak je hezké se umět podělit o věci, které máme a které již nepotřebujeme. Můžete tak v rámci předvánočního úklidu probrat věci, které máte doma a již pro ně nemáte žádné využití. Vykouzlit tak úsměv na rtech nejen jiným dětem, jako je tomu v knížce Dědečku, vyprávěj o Vánocích (mimochodem je to jedna z nejkrásnějších knih o Vánocích, kterou se mi podařilo sehnat), radost můžete udělat komukoliv. Těžko se totiž jen tak dostanete do dětského domova, abyste mohli tamním dětem něco dát. Navíc těmto dětem chybí naprosto jiné „věci“, než materiální zabezpečení. Můžete, ale zajít do některého domova pro seniory, neboť na ně se často zapomíná.
Z médií se na nás již valí reklamy na různé hračky a vhodné dárky. Věci, které určitě „potřebujeme“. Letošní Vánoce jsou pro nás všechny zvláštní. Žijeme v náročné době, která nás všechny mění. Ukazuje náš ryzí charakter. Pojďme se spolu znovu zasnít a připomenout si, co je v životě nejdůležitější. Určitě to nejsou věci.
Plánujete letos nějakou změnu? Začnete s nějakou vaší vlastní rodinnou tradicí?
Pamatuji na dobu, kdy byla má nejstarší dcera malá. Pekly jsme spolu cukroví a plánovaly jsme si, jak budeme zdobit stromeček. Občas jsme vykoukly z okna v naději, že uvidíme pomalu se snášející chomáčky sněhu. Všimla jsem si, že na protější straně chodníku stojí již dlouhou dobu nějaký pán. Mrzlo a bylo zjevné, že na někoho už nejméně dvě hodiny čeká. Vyšla jsem tedy před dům a zeptala se, zda by si nedal horkou kávu, čaj nebo čokoládu na zahřátí. Pán se totiž po celou dobu snažil zahřát přešlapováním a popocházením z místa na místo. Po chvilce muž poprosil o kávu. Donesla jsem mu pořádný hrnek kávy s cukrem. Pán byl zprvu zaskočený, že mu někdo jen tak (a navíc zdarma) nabídl kávu. S úsměvem jsem odvětila, že jsou přeci Vánoce. Chvíli jsme si povídali, než dopil svou kávu a poté jsme se s dcerkou vrátily k dalším vánočním přípravám.
Jindy jsem s dětmi donesla v předvánočním čase tašku jídla a vitamíny člověku, co žije na ulici, aby měl šanci ve zdraví přežít zimu.
Víte, že kdybyste zasadili každý rok jediný ovocný stromek, tak máte za pár let úžasný ovocný sad, který se pak může předávat z generace na generaci? A přitom vás to nebude stát skoro nic, ale vašim dětem, vnoučatům nebo dalším pokolením to může jednou zachránit i život. Stromy vás totiž odmění bohatou úrodou, která bude všem dělat jen samou radost.
Jsou to jen drobnosti, ale tohle je právě to, co dělá naše svátky kouzelnými. Pomáhat si a plnit přání druhým. Vánoční čas je totiž ten, kdy se skutečně dějí zázraky.
Autorka recenze: Eva Marešová
Autor: Eva Marešová
Napsat komentář