Rodiče a jejich záhadný spánek
Celý příběh začíná tak trochu jako dobrodružná cesta. Všichni rodiče najednou usnuli podivným spánkem a před jejich dětmi se otevírá nekonečná představa života bez omezování, napomínání, příkazů a úkolů.
Hlavními postavami jsou čtyři sourozenci: Kryštof, dvojčata Ema a Kristýna a nejmladší Samuel. Jejich rodina je šťastná a všichni žijí ve vzájemné pospolitosti. Všechno ale změní onen osudný den, kdy děti zjistí, že spánek jejich rodičů je trochu divný a hlavně záhadně hluboký. Velmi záhy přijdou na to, že jsou na všechno sami, což nemusí vždy přinášet jenom výhody. Zjištění, že hlubokým spánkem spí také všichni ostatní rodiče na světě, je totiž dost zneklidňující.
Pro čtyři sourozence se rázem celý svět stane rejem nebezpečí, zla, úkladů a nenávisti. Nad tím vším lze ale zvítězit za pomocí lásky, sounáležitosti, laskavosti a pospolitosti. V knize Spící město má prvek rodiny přímo archetypální význam. Je to něco, o co je třeba pečovat, čeho je třeba si vážit a chránit to před okolním zlem.
Ti, co neusnuli
Kromě dětí vlastně neusnuli ještě někteří dospěláci. Jenomže od nich nic dobrého čekat nelze. Buď to jsou mladí lidé, nebo se chovají podivně. Obvykle se jedná o zloděje, násilníky a celkově osoby, v něž není radno vkládat důvěru. Bez ohledu na věk je každé dítě odkázáno samo na sebe.
Zvrat nastane v okamžiku, kdy je Samuel unesen překupníky dětí. Jeho tři starší sourozenci se ihned pustí do pátrání, přičemž odmítnou bezpečný úkryt u řádových sester. Z Kryštofa se stává vůdce, který je nucen logicky a rozumně uvažovat. Ema a Kristýna se najednou musí naučit postarat se o domácnost, v níž navíc neteče voda a nefunguje elektřina. A nejmladší z nich, Samuel, se musí naučit žít v samotě a odloučení od zbytku rodiny a zároveň neztratit naději, že jednou zase budou všichni spolu.
Posvátnost rodiny
Rodina je v příběhu pojímána jako posvátný symbol, který je třeba držet v izolaci od okolního světa, protože ten pro ni může znamenat rozklad. Členové rodiny si i v těch nejtěžších situacích vystačí sami a v podstatě vůbec nepotřebují pomoc přátel či kohokoli zvenčí. Dojem odloučenosti podtrhuje také fakt, že sourozenci mnohdy vystupují až naivně. Používání slova „blbec“ nebo to, že někdo kouří, považují za velký morální poklesek. Je hodně těžké si představit děti současné doby s podobným postojem ke světu. Zároveň tenhle prvek dokonale podtrhuje význam a sílu rodiny jako samostatné jednotky, fungující nezávisle na okolním světě plném zla.
Přesto, že je kniha určená především dětem, své kouzlo a význam v ní rozhodně najdou i dospěláci. Děti školou povinné v příběhu určitě rozeznají poselství o významu jejich vlastního domova a rodiny, přestože prvotně budou asi vnímat spíše ten dobrodružný motiv dětí, kteří si najednou musí poradit bez rodičů. Také díky zjednodušenému jazyku se jim tenhle příběh bude určitě skvěle číst.
Spící město je nově vydaným prvním dílem plánované trilogie, podle níž byl natočen celovečerní film a chlubí se zdařilou filmovou obálkou, z níž dokonale čiší tíživá atmosféra celého příběhu.
Autorka recenze: Andrea Simoglu
Autor: Andrea Simoglu
Napsat komentář