Martin Bruncko je rodák z Banské Bystrice, úspěšný podnikatel, výkonný sportovec, inspirativní osobnost, muž s ocelovou vůlí, neoblomnou silou ducha a autor debutové knihy Život bez jídla. Martin před pár lety vlastníma rukama obrátil svůj život o sto osmdesát stupňů, zjistěte více v dnešním rozhovoru.
Narodil se a žil jako muž do chvíle, kdy se v jeho nitru probudila skrytá žena. Román na motivy životních osudů malířky Lili Elbe se vám vryje do paměti.
Roman Vaněk umí naservírovat to, co poctivě připraví, o tom není pochyb. Fenomenální pořad internetové televize Stream si už „žádal“ o tištěnou verzi. A tak vznikla tato kniha, která přináší „životopis“ produktů a potravin, se kterými se denně setkáváme na našich stolech. Jídlo je nedílnou součástí našeho života, základem našeho bytí. Přečtěte si vše o tom, kde a jak vznikají produkty, ze kterých se poté vyrábějí suroviny denní spotřeby.
Ano, je to jen další New Adultka s erotickým podtextem, ale je prostě perfektní. Má vše, co od ní budete očekávat. Vtip (moře, moře, moře vtipu!), romantiku, škádlení, nejistotu, oddanost, ano i sex, hádky a nečekaný obrat. Hlavní hrdinové jsou zapamatovatelní a jejich příběh vás okouzlí. A i přesto, že jsem z knihy nadšená, musím říct, že jsem k ní přistupovala ze začátku dost skepticky. Česká obálka mě odradila, ale když jsem zjistila, že je to kniha, po které jsem toužila už dlouho, neodolala jsem. Než jsem se do ní začetla, tak to chvíli trvalo. Neměla jsem náladu na další přeslazený romantický příběh, kde je ONA oddaná a ON si myslí, jak ji má na háku. O to víc mě pak Hra s láskou překvapila. Smála jsem se už při prvních pár kapitolách a vydrželo mi to skoro až do konce. Proč říkám skoro? No… Aby recenze nebyla jen vychvalující, musím přiznat, že závěr byl poněkud přemrštěný. A to hodně. Připadalo mi, jako by autorka nevěděla, jak knihu ještě natáhnout (má pouhých 196 stran), co přidat, aby to ještě víc zamotala. Nelíbilo se mi, co udělala s hlavními hrdiny, kteří po celou dobu věděli, jací jsou, kým jsou, a jak si stojí u toho druhého. Jejich osobnosti jakoby zhlouply a stali se z nich typičtí hysteričtí hrdinové se sklonem přehánět a utvářet si nesmyslné představy. Bylo to ubíjející. Ale ani takový konec mi nezkazil požitek z celé knihy a ani nadšení z hlavní zápletky, která byla na jednu stranu velmi velkým klišé, ale taky byla dost nečekaná a překvapivá (a celkem i drsná). Do knihy jsem šla s určitým očekáváním, které se mi splnilo. Byla jsem příjemně překvapená a měla ji přečtenou za dva dny. Příběh mi utíkal před očima a Jasonova nenažraná (doslova nenažraná – jeho posedlost jídlem nebrala konce) povaha mě pokaždé rozesmála. Takových příběhů by mohlo být víc. Na první erotickou scénu nedošlo dřív než v polovině knihy, což jsem oceňovala, a následně jich ani nebyl přehršel. Bylo to příjemné počtení, které mi sem tam způsobilo jemný ruměnec na tváři a připomnělo mi moji první New Adultku – Krásnou katastrofu od Jamie McGuire, ale jen malinko. Na závěr mi nezbývá nic jiného, než knihu s čistým svědomím doporučit všem milovnicím těchto eroticky laděných románů, protože Jason za to rozhodně stojí! (I když se občas chová jako velké děcko.) 🙂 Autor: Štěpánka Geryková
Kip, hoch, který se začal orientovat ve hře svého strýce, konečně uzřel tvrdou realitu. Díky jeho (ne)šikovnosti a důmyslu, který je charakteristickou vlastností pro rodinu, do které se konečně začlenil, se dostává zpět domů na Velký Jaspis, aby pokračoval ve výcviku u Černé stráže. Kvůli jeho strýci a pozici, do které ho dostal, se musí angažovat do politických her a využívat vše, aby přišel na tajemství o záhadném Světlonoši a utvrdil se v tom, že Gavin žije. Společně se svými přáteli ale směřuje k rozhodujícímu dni, kdy bude muset nešika Kip udělat závažná rozhodnutí, jež ovlivní celý jeho život, dokonce i životy kadetů Černé stráže, které bere jako rodinu.
Pražská kuchařka Romana Vaňka je procházka Prahou chutnou, jak uvádí sám autor. Není to klasická kuchařka, kde najdete jídla řazená od předkrmů přes polévky až po dezerty a nápoje. Recepty zde samozřejmě jsou také, je jich okolo padesáti, ale ty tu opravdu nehrají hlavní roli.
Emilie a Morgan jsou dávné spolužačky, každá má svůj život a vlastně nic o sobě nevědí. Jedné vládne chaos – je na mateřské, má manžela, děti, totálně nestíhá a všeho už má tak akorát po krk. Přestože si rodinu přála, je na pokraji svých sil. Druhá má ve všem řád, skvělou kariéru, čas jen pro sebe, svou práci a svého partnera. Po rodině zatím rozhodně netouží, to přece počká. Náhodou se jejich život propojí a obě začínají zjišťovat, že touží po tom, co má ta druhá.
Vyjdou Divoké karty 2, další antologie George R. R. Martina, druhé mudlovské omalovánky budou plné magických bytostí, představujeme nový trailer Aliance a Pýchy, předsudku a zombie, první fotky z adaptace Lady Susan od Jane Austenové a teasery 6. řady seriálu Hra o trůny.
Zapojte se do soutěže o lístky na předpremiéru filmové adaptace knihy Dánská dívka. Stačí správně odpovědět na tři snadné otázky, vymyslet kreativní odpověď na tu čtvrtou a dvě místa můžou být vaše! V Praze promítáme 3. 2. v kině Atlas od 20:00. Ve Zlíně můžete přijít na projekci ve stejný den v 18:00 do Golden Apple Cinema. Soutěž končí 31. 1. 2016.
Určitě to každá z nás žen známe – podíváme se na sebe do zrcadla a kriticky zhodnotíme, že nám přibilo nějaké to kilo navíc. Nejkritičtější to bývá právě v období po Vánocích, kdy se kvůli všudypřítomnému chladnému počasí člověku nechce vydávat moc energii někde v posilovně a raději je doma v teple s nějakou tou dobrotou.
Příběh se po celou dobu pohybuje slimáčím tempem. Autor si dává na čas a nikam nespěchá, pomalu otevírá nové dějové linie, ještě pomaleji posouvá ty otevřené a zabývá se výhradně minulostí. Co ale bije do očí po několika kapitolách je fakt, že mezi prvním a druhým dílem nelze vidět žádný pokrok. Mnoho scén, fungujících jako výplně prázdného prostoru, snaha o budování epičnosti, stejná atmosféra příběhu a dokonce i styl vyprávění s pořád stejnými chybami, jsou jenom jmenovití zástupci. Když se to vezme kolem a kolem, Luke Scull je dobrý vypravěč – problém je v tom, že je opravdu „jenom“ dobrý. Vše se odehrává na stále stejné rovině, nenabízí nic nového a o nějakém velkém posunu vpřed v porovnání s Temným bratrstvem se mluvit rozhodně nedá. Z celé knihy srší nejistota zabraňující jak zlepšení, tak zhoršení. Důležité je ale podotknout, že při změně zájmu o historii postav se hledáček více zaměřil na psychické a emoční stavy hrdinů. Povýšenost sira Mereditha, nebo odhodlanost čarodějky Yllandris je to, co knihu drží nad vodou a pomáhá tak zvýrazňovat kontury různých charakterů. Na jejich myšlenkové pochody je někdy kladen větší důraz než na samotný děj, což velká škoda. Luke Scull se ale snaží v Meči severu mezi těmito dvěma prvky najít tu správnou zlatou střední cestu, kterou lze po pozornějším čtení postřehnout – ale opravdu pouze během pozorného čtení.
Používáme cookies k zajištění funkčnosti webu, měření návštěvnosti a personalizaci.
Souhlas s nepovinnými kategoriemi můžete kdykoli odmítnout nebo upravit.
Zajišťují základní funkce webu (zabezpečení, zapamatování souhlasu). Bez nich web nefunguje, proto je nelze vypnout.
Pomáhají nám měřit návštěvnost a chování na webu (Google Analytics), abychom obsah mohli zlepšovat. Data jsou anonymizovaná.
Umožňují cílení reklamy a měření její účinnosti napříč službami Luxor (remarketing).