Knížka Theo z města Golden si získala statisíce srdcí po celém světe, věřím, že si získá i to vaše. Theo se vám do něj zapíše a možná vás i přesvědčí k tomu, abyste i vy vykonali nějakou tu laskavost.
Vypravte se navštívit město Golden. Je to příjemné, poklidné městečko, ve kterém najdete i kavárnu. Kromě kávy si tu můžete vychutnat pohled na stovku portrétů, které nakreslil místní umělec. Když budete mít štěstí, zvěční i vás. A nezapomeňte se dobře rozhlížet, je možné, že někde kolem bude i Theo. Starší pán v zelené bekovce, co si pěkně zblízka portréty obhlíží. Dostal totiž skvělý nápad. Obrazy koupí a bude je vracet právoplatným majitelům, tedy těm, kteří jsou na portrétech zvěčněni.
Theo je pro městečko Golden stále cizincem, a to pěkně tajemným. Nikdo neví odkud je, proč přijel, ani jak dlouho se zdrží. Lidé kolem se diví, proč obrazy kupuje a rozdává. On přitom chce jen slyšet zajímavé příběhy, rozdávat radost a být laskavý. A věřte, že se mu to opravdu daří.
V této knize najdete pěknou řádku příběhů. Těch radostných i těch smutných. Lidské osudy, které přináší sám život. Theo si v novém městě najde přátele a díky nim bude mít život hned veselejší. Při čtení nám však jeden osud bude stále tajemný. Ten Theův. Během celé knížky jsem přemýšlela, kam nás autor zavede. Byla jsem stejně, jako obyvatelé městečka Golden, zvědavá. Měla jsem hned několik teorií, co je Theo vlastně zač, ale žádná z nich nebyla správná, takže mě na konci čekalo vážně pořádné překvapení.
Je to kniha o umění, hlavně tedy výtvarném, které tu je na každém kroku. Ale potkáte tu i lásku k hudbě a ta je tu vylíčena tak nádherně, že si při čtení budete muset pustit některé vaše oblíbené melodie.
V příběhu najdete spoustu životních mouder a věcí k zamyšlení. Od Thea bych se mnohdy chtěla učit. Třeba to, jak lépe naslouchat druhým a jak ostatní „donutit“ rozpovídat se o sobě a o svém životě. Myslím, že něco z toho vážně přenesu do svého života.
Díky příběhům jednotlivých postav tu dostaneme celou řádku vážných témat. To, jak je život někdy nevyzpytatelný se tu budeme dozvídat na každé stránce. Některé z nich jsou vážně dojemné a já tak nejednou u knížky brečela.
V jednoduchosti je krása. A to neplatí jen o té nádherné obálce, ale i o stylu, jakým je kniha napsána. Je psána přirozeně a dostupně, že při čtení nemusíte dlouze přemýšlet nad textem, nad významem. Čtení si prostě okamžitě zamilujete a budete číst a číst, dokud se nedostanete až na poslední stránku.
Autorkou recenze je Eva Francová.
Napsat komentář