Hlavní postava knihy Eda, je důchodce žijící v malé vesnici u Pardubic. Nedávno přišel o svou ženu při autonehodě, když se vraceli domů od své dcery. Ed se s touto tragickou událostí stále nedokáže vyrovnat. Vše si dává za vinu, straní se lidem, skládá melancholické básně a společnost mu doma dělá už jen jeho pes Akim a občas kamarád Aleš.
Když se rozhodne navštívit místní hospodu, aby viděl po delší době své přátele, nikdo nemluví o ničem jiném než o události, kterou teď žije celá vesnice. Někdo jim zabíjí psi. Vše začalo otrávenými návnadami, ale nyní je celá situace ještě děsivější. Někdo zabíjí psi střelbou z kuše. Proboha, komu vadí psi tak moc, že je musí systematicky vraždit. Počkat! Systematicky? Nebo náhodně? Podle čeho dotyčný vybírá, které psi zabije? A proč v některé rodině zaútočil dokonce dvakrát a některé psi nechal dál žít? A proč používá kuš, vždyť by mu do rány mohlo klidně vběhnout dítě? Spousta otázek bez odpovědí…
Zvláštních událostí však není konec. Kdo je ten podivný týpek, který Edu šmíruje? Kouká přímo na něj. Viděl ho už i v Pardubicích a nyní stojí před jeho domem. Nemůže se tedy jednat o náhodu, nemohl si Edu s nikým splést. Navíc si musel nějak zjistit jeho adresu. Proč někomu stojí za to šmírovat starého opuštěného důchodce? Co má ten morous za lubem? A není to náhodou stejný člověk, který vraždí psi?
Autorka se v knize zaměřuje na pocit viny, přicházející stáří, zoufalství a opuštěnost. Výborně se ujala také dalších velmi znepokojivých životních témat, které vám ovšem nebudu předem prozrazovat. Psychologie hlavní postavy je výborně zpracována a dokážeme se do ní až překvapivou lehkostí vžít. Minusem knihy pro mě byly zdlouhavější hospodské rozhovory a přemítání o zabijákovi psů. Bohužel jsem brzy přišla i na to, kdo je Edův šmírák. Závěr knihy však byl opravdu překvapivý a neočekávaný a doslov vše objasnil. Knihu bych rozhodně doporučila těm, kteří si rádi přečtou detektivku, ale netouží po drsnějších scénách, a naopak ocení obyčejnější téma z každodenního života.
Markéta Pospíšilová
Autor: Markéta Pospíšilová
Napsat komentář