2CD Syd Barrett - Clowns and Jugglers

Bez Syda Barretta by Pink Floyd nikdy neexistovali. Jejich hudba nestárne; působí nadčasově. Byli naprosto jedineční a lidé jsou jejich počátky fascinováni dnes stejně jako v době, kdy je slyšeli poprvé. Když v 60. letech začínali, zněli úplně jinak než všichni ostatní. Nenapodobovali pouze černošskou americkou hudbu, jak to tehdy dělala spousta britských kapel; tohle bylo něco zcela nového a vzrušujícího. Jak jednou poznamenal Nick Kent, Pink Floyd se zdáli být plně zformovaní již od samého počátku, a velká část z toho byla zásluhou Sydova překvapivého talentu jako skladatele i hudebníka experimentujícího s novými zvuky za použití techniky, která byla na dnešní poměry primitivní.

V boku s The Beatles posouval Syd Barrett hranice nástrojové inovace. Zatímco The Beatles nahrávali ve studiu Abbey Road o pár dveří dál album »Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band«, Pink Floyd pracovali na »The Piper at the Gates of Dawn«. Prostřednictvím avantgardních experimentů s technikami pozpátku nahrané kytary a vícestopého nahrávání zkoumal Syd oblasti daleko za hranicemi konvenční populární hudby.

Sydovy pokrokové techniky vycházely z jeho výtvarného zázemí – studoval na Camberwell College of Arts – a z jeho zájmu o jazzovou improvizaci ještě před vznikem Pink Floyd. V roce 1965 se nechal inspirovat Keithem Rowem a volně improvizující skupinou AMM v Londýně. Rowe radikálně proměnil hru na kytaru tím, že opustil tradiční ladění, položil nástroj naplocho na stůl a dokonce koulel kuličkovými ložisky po pražcích. Syd si vyvinul svůj vlastní, stejně netradiční přístup – na slidovou kytaru hrál pomocí zapalovače Zippo a svůj nástroj zapojil přes dvě jednotky Binson Echorec, přičemž používal zvuk tak, jako malíř používá barvy.

Je dobře zdokumentováno, že Syd se vydal z Cambridge do vesmíru, ale už se nikdy nevrátil. Dostal se mimo dosah. Ty nejvznesenější a nejdojemnější momenty v kariéře Pink Floyd po jeho odchodu se týkají právě snahy dosáhnout k někomu, kdo se ocitl „mimo dosah“. Takže svým způsobem Syd nikdy neodešel.

Zdá se, že každý, kdo se alespoň trochu zajímá o současnou britskou hudbu, má na Syda Barretta a na to, co se mu stalo, svůj vlastní názor. Nikdo to ale ve skutečnosti opravdu neví, a proto tyto mýty přetrvaly a jeho tvorba promlouvá k každé nové generaci.

Seznam skladeb:
CD1:

1. Arnold Layne - Pink Floyd / Rick Wright vocal
2. Astronomy Domine - Nick Mason’s Saucerful Of Secrets
3. See Emily Play - Martha Wainwright
4. Love You - The Mystery Jets
5. Chapter 24 - Violeta De Outono
6. No Good Trying / Interstellar Overdrive - Kula Shaker
7. Apples & Oranges - Voyage 35
8. Octopus - Diana Silveira x The Psychedelic Circus
9. Lucifer Sam - Rosalie Cunningham
10. Golden Hair - Tim Bowness
11. Effervescing Elephant - Jim Sclavunos
12. Rhamadan - Soft Machine
13. Scream Thy Last Scream - Men On The Border
14. Bike

CD2:

1. Matilda Mother - Rhadika ft. Norman Blake & Future Pilot AKA
2. Gigolo Aunt - Robyn Hitchcock ft. John Paul Jones
3. Baby Lemonade - Love with Johnny Echols
4. Terrapin - Henge
5. Two Of A Kind - Dave Harris & Zeus B Held
6. Long Gone - Uncle Acid And The Deadbeats
7. Late Night - Theo Travis / RichKo vocal
8. Love Song - La Forma Delle Nuvole
9. Golden Hair - Jennifer Gentle
10. Scarecrow - Pünk Barrett
11. Here I Go - Martin Stephenson
12. Apples & Oranges - Men On The Border
13. Maisie - Warmduscher
14. Opel - Stone Anthem
15. No Man’s Land - Diana Silveira x The Psychedelic Circus
16. Dominoes - Mary Stuart Roswell
17. Candy And A Currant Bun - Crystal Teardrop
18. Wined & Dined - Dream Machine
19. Arnold Layne