Zloději těl

James, mladý šlechtic, navzdory své rodině, odjel studovat medicínu do Edinburghu. Máme rok 1828 a pitvy na takových školách nejsou běžné. Rozhodne se, že bude studovat i soukromou školu, kde taková možnost je. Mrtvol je však nedostatek, a tak kdo si chce vydělat, přidá se k vykradačům hrobů… Za prvé. Tahle kniha nešla přehlédnout. Nádherná obálka, úžasné ilustrace i na prvních a posledních stránkách. To jsem prostě nutně potřebovala. Za druhé. Mám ráda knihy z lékařského prostředí. Baví mě o něm číst, baví mě se v něm vzdělávat a baví mě i pitvy. Je tedy jasné, že jsem tuhle knihu nutně potřebovala. Jen jsem se trošku bála, aby tu nebylo víc gangů a zločinců než pitev. Nakonec musím uznat, že to bylo vcelku vyrovnané. Příběh vás od prvních řádků pohltí. Je psán jednoduše, srozumitelně, a navíc, hlavní hrdina několikrát promlouvá přímo ke čtenáři a tím si vás prostě získá. Je to zajímavé i napínavé, a to mnohdy opravdu hodně. James se totiž připlete k partičce, která se jen tak něčeho nebojí. Zároveň tu nechybí vtip a taková určitá lehkost, že vám při čtení bude dobře (pokud vám tedy nevadí rozřezaná lidská těla). Trochu mi vadila romantická linka, kterou autorka do příběhu zapojila. V této knížce se mi úplně nehodila. Avšak na závěr autorka vysvětluje, proč ji tam dala v této podobě. Navíc se na konci dozvíme, že někteří zločinci tu jsou napsáni podle skutečných lidí a díky true crime podcastů si k autorce našli cestu. Bylo to moc fajn čtení. Moc mě bavilo a ani jsem se nenadála a byla jsem na konci. Nebojte se vstoupit do Edinburghu, i když je jasné, že pár mrtvol tu potkáte.

Tajuplný gotický príbeh zasadený do Edinburghu roku 1828, ktorý prepája skutočné kriminálne udalosti s historickou fikciou a veľmi nenápadnou romantickou linkou. Na tejto knihe ma úplne očarila atmosféra. Mala som pocit, akoby som sa spolu s Jamesom presťahovala do jeho malej izby nad hostincom, chodila s ním na pitvy a po nociach vykopávala telá na temnom cintoríne. A. Rae Dunlap fantasticky oživila Škótsko 19. storočia a vytvorila prostredie, ktoré pôsobilo neuveriteľne autenticky. Od prvej stránky som bola úplne vtiahnutá do deja a mala som problém knihu odložiť. Veľmi som si obľúbila aj obe hlavné postavy. Bavilo ma sledovať, ako sa postupne menili a vyvíjal sa ich vzťah. Prerod Jamesa z londýnskeho šľachtica na človeka, ktorý konečne objavil slobodu, a Aneurina z nedôverčivého a tajuplného asistenta na človeka, ktorý našiel svoju spriaznenú dušu. Ich priateľstvo sa pomaly a úplne prirodzene premenilo na lásku a ja som im od prvej chvíle strašne držala palce. Veľmi sa mi páčilo, že hoci bol ich vzťah jednoznačne srdcom celého príbehu, nikdy som nemala pocit, že je to jediné, čo sa v knihe deje, alebo že zatienil hlavnú dejovú líniu. Bol jej prirodzenou súčasťou, nie jediným dôvodom, prečo knihu čítať. Vzťah Jamesa a Nyea bol nežný, plný rešpektu a bez zbytočných dramatických scén. Bol postavený na dôvere, porozumení a tichej náklonnosti. Niečím mi pripomínali Patrokla a Achilla zo Spevu o Achillovi. Nie preto, že by boli ich príbehy podobné, ale kvôli tej jemnosti a oddanosti, ktorú medzi sebou mali. A práve kontrast medzi touto nežnosťou a temnou, miestami až morbídnou atmosférou knihy podľa mňa fungoval úplne dokonale. Ak máte radi gotické prostredie, historické záhady, temnú atmosféru, sympatických hrdinov a romantiku, ktorá príbeh len citlivo dopĺňa, knihu Zloději těl vám môžem len odporučiť. 4.5/5 ⭐