Terezko, vrať se!

Autentické vyprávění, které si na nic nehraje a nesnaží se ve vás vyvolat emoce. Autorka je matka dívky, kterou postřelili na FF, takže píše o věcech, které jsou nám známé. Pro ni byly některé novinkou, do policejních spisů nahlédla, až když našla odvahu. Postupně se dozvídáme, jaká byla její dcera, co ji bavilo, co chtěla od života. S dějem koresponduje naléhavý styl psaní. Na nějaké řečičky tady není místo. Autorka je až nepříjemně upřímná a myslím, že její kniha pomohla rodičům, kteří se ocitli v podobné situaci. Tereza přežila střelbu a byla převezená do nemocnice. Hodně prostoru dostala její léčba a rekonvalescence. I když jde o smutné téma, konec dává naději. A my zjistíme, že Tereza je bojovnice. Přesně taková, za jakou ji její máma vždy považovala.

Terezko, vrať se! není kniha, která se čte lehce, ale o to silněji na mě zapůsobila. Autorka otevřeně sdílí bolest, bezmoc i naději po tragické události a její upřímnost je až mrazivá. Nejde o román, ale o autentické svědectví matky, které ve mně zůstalo ještě dlouho po dočtení. Je to kniha, na kterou se nezapomíná.