Některé nevinnosti světa

Dobré, čtivé.

Na knížku jsem se velmi těšil. A musím říct, že se u mě v průběhu čtení kapitol střídá nadšení se zklamáním. Stylem mi Bárta připomíná Haklův balast, akorát pro čtenáře hůře zkonzumovatelný. Někdy Bárta příliš tlačí na pilu v určité "uměleckosti", což mu jako umělci lze stěží vyčítat, ale pro běžného čtenáře se pak z chytlavé historky stává nekonzistentní slet pocitů, vjemů, reality a vytrácí se drajv vyprávění a posloupnost příběhu. Prostě to až příliš sklouzavá do surreality, které lze těžko porozumět. Některé kapitoly mi vůbec nesedí do konceptu knihy a jen narušují celkovou žánrovou strukturu. Jako třeba o vážkách. Přijde mi, že se Bárta nemohl rozhodnout, zda psát beletrii pro laiky, nebo odbornou literaturu pro biologické nadšence...zkrátka taková žánrová neuchopitelnost, která mi brání v tom tuhle knihu milovat...