Pod jiným jménem

Neodpustím si rýpnutí, že kdyby knihy ženských autorek nebyly brány jen jako slepičí čtení bez větší hloubky, musela by kniha vzbudit podobný rozruch jako kdysi dávno Šifra mistra Leonarda od Dana Browna, protože tvrdit a mít vcelku solidně podložené důkazy a historickými prameny, že Shakespeare ve skutečnosti nenapsal žádnou ze svých divadelních her, je slušná pecka. Kniha se odvíjí ve dvou rovinách – v současnosti, kdy se snaží prosadit mladá dramatička Melina, a v minulosti, kde se postupně rozkrývá životní příběh Emilie Bassano, skutečné osoby žijící na sklonku 16. století, jež byla první ženou v historii, která v Anglii vydala svoji sbírku básní. Jodi Picoultová ve svých knihách obvykle píše o vážných a občas kontroverzních tématech, ale myslím, že se zatím omezovala čistě na fiktivní obsah (pouze inspirovaný nějakou skutečnou událostí nebo příběhem), zatímco tady se snažila (samozřejmě s trochou autorské licence, protože po tolika staletích už nikdo nemá tušení, jak to vlastně ve skutečnosti bylo a jaký život Emilia prožila či co si myslela apod.) vystavět příběh na několika základních historických styčných bodech/důkazech. Líbilo se mi, jak autorka v příběhu poukazuje na to, že by Shakespearovy hry měly úplně jiné vyznění, když na ně člověk bude nazírat optikou, že je napsala žena (například Zkrocení zlé ženy celé vyzní jako jeden velký sarkasmus, nadsázka a zkrátka kritika postavení žen v tehdejší společnosti). Bylo to velmi zajímavé a přínosné počtení, jen trochu smutné, protože Emilia rozhodně neměla bezstarostný život. Velká škoda, že jsem kolem knihy nezaznamenala žádný větší mediální rozruch.

Moje první setkání s Jodi Picoultovou a byla jsem příjemně překvapená. Krásný román!

Kniha je dobře napsaná ,jako nakonec všechny od této autorky,téma je velmi zajímavé.Je zajímavé číst si jak autorka k príbehu získávala informace.