Serenáda pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas op. 44

Editor Robin Tait - první urtextová edice Dvořákovy populární dechové serenády - detailní předmluva předního dvořákologa Davida R. Beveridge (anglicky/česky/německy) - kritická zpráva editora Robina Taita (v angličtině) Počátkem roku 1878 navštívil Dvořák při své cestě do Vídně koncert Vídeňských filharmoniků, na kterém byla provedena Mozartova Serenáda B dur pro dechové nástroje KV 361. Natolik ho zaujala, že ihned po návratu do Prahy zkomponoval během čtrnácti dnů serenádu vlastní. Po Mozartově vzoru přidal k dechovým nástrojům také basovou linku violoncella a kontrabasu. Serenáda d moll op. 44, která okouzlila také Johannesa Brahmse, vyšla záhy po své premiéře tiskem u Dvořákova dvorního nakladatele Simrocka. Nové urtextové vydání vychází z prvotisku, avšak dle autografu opravuje některé chyby a zvláště pak nekonzistentnosti ve značení artikulace. Obsah: Dvořák Antonín: I. Moderato quasi marcia Dvořák Antonín: II. Menuetto. Tempo di Minuetto Dvořák Antonín: III. Andante con moto Dvořák Antonín: IV. Finale. Allegro molto