Poslední kabriolet

Na počátku ten kabriolet září jasně zelenou novotou, a třebaže jde o mužný Packard, říká se mu Císařovna, protože to vystihuje jeho vznešenost. Na konci knihy Císařovnin lesk zmatněl, kožená sedadla jsou popraskaná a vůz sám je mírně dýchavičný – vždyť přežil tři desetiletí. Na jeho majitelích zanechal ten čas hlubší stopy.

Bylo jich pět, pět kamarádů a bezstarostných studentů: swing Bennyho Goodmana dostával mladé lidi do transu, tak kdo by myslel na něco jiného, než jak se bavit a užívat si života. Ameriku málo zajímala Evropa i s celým Hitlerem.

V šoku později odjížděli američtí muži do Tichomoří a na evropská bojiště, i když bigbandy jim k tomu nepřestaly vyhrávat. Domů se vrátili jen ti šťastnější. A z těch zase jen ti šťastnější dokázali bez následků překonat trauma mládí nemilosrdně přetnutého vedví a pokračovat v životě tam, kde přestali.

Vrátili se jiní, ale Císařovny jako by se to netýkalo. Dál zrcadlí na své vyleštěné kapotě přicházející roky i střídající se majitele, kteří vyrostli ze studentů v občany rozporuplné země, obyvatele nevyzpytatelné zeměkoule, kteří se to všechno snaží pochopit a smířit se s rozčarováním, které vystřídalo prvotní radost ze života, se středním věkem, který přišel, když odešlo mládí, a nakonec i s další válkou, která se jich jen zdánlivě netýká…