Vědomí a svědomí Zena Cosiniho

Jeden z nejvýznamnějších italských románů první poloviny 20. století. V románu Vědomí a svědomí Zena Cosiniho (1923), ovlivněném teoriemi Sigmunda Freuda, hlavní hrdina na popud svého lékaře ukládá na papír trucovité vzpomínky, v nichž se vyrovnává se smrtí, se svými nezdary, nemocí, pocitem viny. Obdivuje novou dobu, ale není schopen podřídit se jejím zákonitostem. Jeho životní příběh se spíš než tragédii podobá frašce. Zeno je zbabělý snílek, navíc oportunista, lhář a potenciální vrah, a přesto je to hrdina sympatický, kterému je nezaujatý čtenář ochoten mnohé odpustit. Italo Stevo stvořil v Zenovi nezapomenutelnou humoristickou postavu, která se báječně baví sepisováním tragických i komických událostí svého života a jejíž nejpozitivnější vlastností je "zdravý", upřímný smích. Osvobozující smích člověka, který - zcela bez iluzí - sleduje absurdní divadlo prázdného života. A zatímco se k nám nese nakažlivý smích Zena, jednoho z nejpozoruhodnějších románových hrdinů italské literatury minulého století, teprve my, čtenáři nového století i tisíciletí, jsme tím pravým publikem, po kterém celý život marně toužil Zenův stvořitel a nefiktivní dvojník, terstský spisovatel Italo Svevo.