Eleonora Akvitánská. Vzpurná královna

Eleanor Akvitánská (1122-1204), dědička akvitánského vévodství a dvojnásobná královna, byla nejprve manželkou francouzského krále Ludvíka VII. Když dosáhla rozvodu s ním, stala se ženou normanského vévody a anglického krále Jindřicha II. Tato matka tří králů (Jindřicha Mladíka, Richarda Lvího srdce a Jana Bezzemka), vládla téměř sedmdesát let, strávila však také patnáct let ve vězení, kam ji uvrhl její druhý manžel. Byla zatracována pro svůj tzv. "nemravný" život, stala se však i inspirací trubadúrů. Hodnocení a soudy Eleonořiny osobnosti se i mezi historiky dodnes značně rozcházejí. Jean Flori, krerý patří k významným znalců evropského středověku a rytířské a dvorské kultury vytváří objektivní a především na důkladné analýze pramenů založený životopis této mimořádné pozoruhodné ženy, přičemž nepřestává být velmi poutavým vypravěčem.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.