Otázky soudobé psychoanalýzy: Tradice a současnost

Psychoanalýza je tradičně chápána jako způsob léčby psychických poruch „na kanapi“. Takové pojetí je však neúměrně zúžené a nepřesné. Psychoanalýzu můžeme chápat spíše jako způsob myšlení, jako přístup k chápání lidské existence a v neposlední řadě také lidského trápení. Ta ji činí zajímavou nejen pro ty, kteří se zabývají psychoterapií, ale i pro všechny lidi se zájmem o porozumění podstatě lidské psychiky. Autor seznamuje čtenáře s jedním z rozhodujících směrů moderní psychoanalýzy, který je výsledkem „tiché revoluce“ 80. a 90. let 20. století. Koriguje některé tradiční, avšak mnohdy dávno překonané názory rozšířené nejen mezi laickou, ale i odbornou veřejností. Čerpá nejen z oblasti psychoanalýzy, ale používá i četné odkazy především z vývojové psychologie a odráží i vliv kognitivní psychologie na současnou psychoanalýzu.