Napoleonův granátník - Paměti kapitána Coigneta

Jean-Roch Coignet byl příslušníkem 1. pluku gardových pěších granátníků Napoleonovy císařské gardy, elity armády, a později i příslušník malého císařského štábu. Jeho první bitvou bylo italské Montebello 9. června 1800 a hned o pět dní později bojoval u Marenga. Byl přijat do konzulární a poté do císařské gardy, do pluku gardových pěších granátníků, byl u Ulmu, vstoupil roku 1805 do Vídně, bojoval u Slavkova, o rok později v pruské kampani zažil Jenu, v Polsku roku 1807 Pruské Jílové, Helisberg, Friedland i mír v Tylži, ve španělsku prošel Somosierrou i dobytím Madridu, roku 1809 bojoval u Teugn-Hausenu, Abendsbergu, Eggmühlu, Eslingu i Wagramu, táhl roku 1812 do Ruska, dokázal se vrátit zpět, viděl roku 1813 Lützen, Budyšín, Drážďany, Lipsko i Hanau, pokud jde o nejproslulejší bitvy, a kampaň roku 1814 prožil od Saint-Dizier až po abdikací císaře ve Fontainebleau. Přidal se k němu roku 1815 znovu, vytrval s ním až k Waterloo, a vojenskou kariéru uzavřel soubojem s jedním z těch, co Napoleona špinili... Po Napoleonově pádu byl poslán do výslužby, jako mnoho jiných měl existenční potíže, které vyřešil sňatkem s dobře situovanou vdovou z Auxerre, a svoje paměti psal na naléhání zákazníků obchodu své choti, zejména obchodních cestujících, jimž prodával opisy po pěti francích... Zemřel devětaosmdesátiletý roku 1865, jeho sešity vyšly prvně roku 1883 a vzbudily senzaci hlavně tím, že představovaly skvělý pramen o životě obyčejných vojáků i nižších důstojníků Grande Armée; podobných bylo do té doby vydáno jen velmi málo. Dodnes jsou to jedny z nejvydávanějších a nejproslulejších pamětí na napoleonské války.