Dětská kresba jako diagnostický nástroj

Dětská kresba má své místo při psychologickém vyšetření dítěte. Vypovídá o jeho vnitřním světě, jeho představivosti, kreativitě. Využívá se také během psychoterapie; vychovatelům prozrazuje stupeň vývoje dítěte vzhledem k průměru (pokročilejší, nebo opožděný vývoj). Autor, klinický psycholog, vychází ve své knize ze své klinické psychologické praxe s dětmi a dospívajícími. Věnuje se nejprve tzv. volným kresbám, ukazuje vyjádření úzkosti, traumatických epizod a sexuálního násilí v kresbách dětí. Dále porovnává volné kresby s testovými kritérii TAT a přestavuje modelové záznamy postupů při rozhovorech s jednotlivými dětmi, analýzy obrázků a vytváří analytické tabulky grafických postupů v kresbě. V závěru jsou analyzovány tematické kresby (lidské postavy, kresby, rodiny, stromu aj.), které autor využívá ve své praxi a pro něž navrhuje interpretační postupy.