Vančurův vypravěč

Studie Vančurův vypravěč je pravděpodobně poslední dosud nevydanou prací Jana Mukařovského. Vznikla ve druhé polovině 40. let a patrně se měla stát základem jedné z kapitol monografie o Vladislavu Vančurovi, autorovi, ke kterému se Jan Mukařovský opakovaně vracel. Jednou z částí zmíněné monografie se měla stát stať věnovaná významové výstavbě Vančurových próz, uveřejněná už ve výboru Cestami poetiky a estetiky z roku 1971. Do stejného svazku, na jehož uspořádání ještě Mukařovský spolupracoval, měla původně vejít i nyní předkládaná analýza úlohy vypravěče ve Vančurových románech i kratších textech.
Východiskem této analýzy je konstatování o výlučném postavení Vančurova vypravěče v textu; ve svém rozboru pak Mukařovský dokládá, jak autor nejrůznějšími způsoby a všech rovinách textu tuto výlučnost konstruuje a podtrhuje. Ediční doslov Bohumil Svozil.