Prameny Vltavy

Kniha překvapila klidnou a přesto poutavou atmosférou. Četl jsem ji spíš pomalu, protože jsem si chtěl vychutnat všechny popisy přírody a života lidí kolem řeky. Líbilo se mi, jak autor dokázal propojit příběh s místy, která popisuje, a díky tomu jsem měl pocit, že jsem tam s postavami. Není to kniha plná dramatických zvratů, spíš takové tiché a laskavé čtení, které nutí přemýšlet o jednoduchých, ale důležitých věcech – o životě, přírodě a vztazích mezi lidmi. Po dočtení jsem měl pocit klidu a nostalgie, a to je přesně to, co od takového příběhu očekávám.

Přečetla jsem téměř jedním dechem (za den). Nejprve mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na skákání v čase. Vystupovali tam pro mě samí nesympatičtí lidé. Někteří byli dokonce dost odporní. Doufám, že na Šumavě žijí i lidé dobří. Závěr byl poněkud překombinovaný, ale jinak dost zajímavé dílo. :-) Ráda doporučuji.

V malé pohraniční vesničce se jedné noci najde umrzlé tělo mladé dívky, která je oblečena v židovském mundúru. Událost je velké sousto pro kriminalisty, bulvár lační po informacích a v malé vesničce začínají ožívat vzpomínky. Detektivní příběh se odehrává v místech, kde se nacházel utajovaný koncentrační tábor Pramen Vltavy. Když jsem přečetla autorčinu knihu U severní zdi, bylo mi jasné, že potřebuji i další její knihy. Opět jsem stejně nadšená. Zapomenuté historické události, nebo spíše utajované, odhaluje pomoci skvěle promyšleného detektivního příběhu. Dohromady je to fascinující, napínavé, ale i kruté a nepředstavitelné. V knize je skvěle vykreslena atmosféra, která vás okamžitě vtáhne do příběhu, bude Vám zima, smutno, pocítíte lítost, možná i strach. Střídají se tu vypravěči i doba. Ze začátku to může připadat jako chaotické a nahodilé, ale autorka přesně dávkuje to, co čtenář právě potřebuje vědět. Kapitoly končí tak, že prostě musíte číst dál. A postupně si dáte do hromady jednotlivé střípky, vše do sebe skvěle zapadne a ač si myslíte, že přeci víte, jak to bude, tak vás autorka může překvapit. Ráda bych si knihu v budoucnu přečetla znovu, tím, že již vím, co se tam bude odehrávat, odhalím určitě ještě drobnosti a indicie, které jsem teď přehlédla. Musím zmínit i autorčin styl, který mě moc baví, to, jak používá věty, přirovnání, slova. Ač je to smutné a kruté téma, tak si čtení opravdu užívám. Rozhodně si doplním do knihovničky i další autorčiny knihy a těším se na každou z nich.