Populismus v demokratickém právním státě: hrozba, nebo výzva?

Populismus patří mezi velmi frekventovaná slova posledních let. Co vše však může populismus obnášet? Kdo jsou populisté, a proč jimi vlastně jsou? Z těchto základních otázek vychází mezioborový tým, složený z autorů zavedených i začínajících, zdůrazňujících charakteristiky populismu tu jako politického stylu, jindy více jako svébytné doktríny, analyzujících jej jako nebezpečnou alternativu liberální demokracie, případně i „jen“ jako stimul pro její revitalizaci. Prvořadým zřetelem knihy nicméně není populismus jako takový, nýbrž jeho vztah k právu, právnímu státu, potažmo k institucím vůbec. V tomto rámci se stává zřejmým, že nelze přehlížet vazby mezi populismem a překonáváním mnohých konvenčních omezení moci, jejichž účinek byl založen na tom, že se některé věci prostě nedělají. Vzniká tak větší prostor pro výslovnou právní regulaci, avšak s jakým obsahem? Populisté mohou vládnout i pomocí práva, jakkoliv především „svého“ práva. Mohou „dobýt“ i instituce, jejichž účelem bylo limitovat moc aktuální většiny. Vyústěním společného přemýšlení tak snad je banální postřeh, že bychom měli snižovat případný pocit významné části společnosti, že právo a právní instituce slouží jen někomu, jen bizarním zájmům a právům jednotlivců a menšin, a to na úkor většiny. Jelikož se žádné zřízení neudrží proti nevůli většiny, je třeba o přízeň většiny stále znovu usilovat.