Environmentální spolupráce jako nástroj řešení konfliktů. Aktéři, podmínky vzniku a fungov

Šest případových studií, na nichž je testována koexistence environmentální spolupráce s politickým konfliktem (Indie-Pákistán, Korea-Korea, Arménie-Ázerbájdžán, Čína-Taiwan, Thajsko-Kambodža a Palestina-Izrael).
Navzdory rostoucímu počtu projektů deklarujících využití environmentální spolupráce jako nástroje transformace a řešení konfliktů se autorky domnívají, že podmínky vzniku environmentální spolupráce a jejího fungování v konfliktních oblastech jsou značně nejasné. Ačkoliv existují mnohé studie konkrétních případů, chybí systematická analýza a výzkum prostřednictvím jednotného analytického rámce či testování konkrétních hypotéz u více případů. Tuto mezeru zaplňuje předkládaná kniha, která nabízí analýzu vzniku a fungování environmentální spolupráce v oblastech politických konfliktů.
Vychází ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni.