Podbrdské ženy

Kniha mi udělala velkou radost. je v ní popsaný osud čtyř žen, které žily v jednom kraji, v jednom domě. V životě to měly hodně těžké -velká dřina, domácnost, děti a nepříliš uspokojivé vztahy s manželem. A taky nemoc, která v té době byla problém - zdravotní péče v době války a v komunismu nebyla ideální. Nebyly léky ani možnosti.Každá žena má jiný osud, a přesto jsou si ty osudy podobné. Je to krásně napsaná kniha příběhů Marie, Emilky, Jany a Johany. Doporučuji přečíst.

Příběh vykresluje těžký život zmítaný válkou a komunismem ve 20. století a velice smutné postavení žen v tomto období. Děj se odehrává v podhůří Brd a vypráví o životě čtyř žen - Marie, Emilky, Jany a Johany a jejich rodin. Ani jedna z nich to v životě neměla lehké. Dřina na poli, každodenní péče o domácí zvířata a samozřejmě domácnost a děti. To všechno museli ženy zvládnout obstarat a byť pracovaly od rána do večera, častokrát ani od svého muže neslyšeli hezkého slova a neměli podporu ani v rodině. Smutná, přesto důležitá a krásná kniha, která zobrazuje část českých dějin. Doporučuji

Smutný příběh s nadějí na konci. O tom, jak jedna chalupa a možná i jeden muž mají vliv na osudy v jakékoliv době. Příběhy jsou prakticky pořád stejné - nepochopení, dřina, úzkosti, neschopnost se vymanit z nicotného života, Kniha se čte moc dobře, i přes tu temnotu a pesimismus, na konci svítí naděje. Doporučuji k přečtení všem ženám, které mají pocit, jak to mají těžké.

Krásný příběh o nelehkém životě v podhůří Brd nám přiblíží osudy několika žen a jejich rodin. Těžký život v těžkých dobách válečných, meziválečných i komunistických měly všechny, počínaje Marií, Emilkou, Janou i Johanou. Ženy to v dřívějších dobách neměly lehké hlavně na venkově, kde se neskutečně nadřely a ještě jim chyběla láska jak rodičovská, tak partnerská. Vyprávění je smutné a na mě působilo depresivně, ale za přečtení určitě stojí.

Byla jsem velmi překvapená propracovanosti vyléčení jednotlivých postav a jejich charakterů. Vyléčením doby, ve které se děj odehrává. Kniha se čte jedním dechem. Autorka vše popisuje tak, že se čtenář vžívá přímo do děje. Jsem ráda, že jsem na tuto autorku narazila a koupila si její další dvě knihy. Po řadě kriminálních příběhů, které jsou v dnešní době na výsluní, příjemná změna žánru

Příběh tří žen – třech generací. Začínáme je sledovat po první světové válce a postupně se seznamujeme se ženami v jedné rodině, jejich nelehký život, samotu i nemoc. Dokáže se zatím poslední z nich osvobodit od rodinné smůly, která je provází? Tahle úžasná knížka Vás nechá nahlédnout do nelehkých osudů. V současné době si sami připadáme, že je život těžký, ale když čtete, co musely zvládnout hlavní hrdinky v knížce, tak si hned uvědomíme, jak se máme dobře. Nejen, že si prošly druhou světovou válkou a komunistickým režimem, ale hlavně toxickými vztahy s partnerem, s rodinou a celkově mezi lidmi. Knížka na Vás přenese jejich pocity. Já sama jsem při čtení byla smutná i naštvaná a ne jednou se mi chtělo brečet. Kniha mě při čtení chytla a už nepustila. Zvládla jsem ji na dvakrát, nemohla jsem ji dát z ruky, protože jsem potřebovala vědět, jak to bude dál. Po dočtení doporučuji vrátit se na začátek a přečíst si znovu první kapitolu. Díky tomu vše dohromady absolutně zapadne. Nerada k sobě přirovnávám různé knihy, ale v tomto případě si to nemohu odpustit. Pokud se Vám líbilo Heřmánkové údolí od H. M. Körnerové, tak rozhodně si přečtěte tuto knížku, věřím, že budete stejně nadšeni, jako já.