Meč pravdy 14 - Oddělené duše

Vytáhl meč z pochvy, jeho zuřivost ožila v okamžiku, kdy se rukou dotkl jílce.
Ozval se charakteristický zvonivý zvuk a během pár vteřin se k němu seběhli všichni gardisté Prvního kruhu.
Richard stál, prudce oddychoval a hledal, kam má nasměrovat svůj hněv. Pohledem podrobně prozkoumal měsícem osvětlenou scénu, pátral po příčině, hrozbě, vysvětlení. Neviděl nic neobvyklého kromě svého dědečka, ležícího bez hlavy uprostřed měsícem osvětleného paloučku na měkkém mechu, obklopeném kapradím...