Detektiv Fabian Risk je zpět – a v mistrovské formě!
Pokud vám jsou známá jména jako Lars Kepler, Jo Nesbø nebo Stieg Larsson, je ještě jedno, které by vám rozhodně nemělo uniknout: Stefan Ahnhem!
Oblíbený autor severské krimi se vrací s novinkou Generace nula, dlouho očekávaným dílem úspěšné série s vyšetřovatelem Fabianem Riskem. Ten řeší sérii zdánlivě
nevysvětlitelných případů, které následují po záhadném výpadku proudu…
Deset let po událostech příběhu Poslední hřebík tráví Fabian
léto na plachetnici u jihošvédských břehů se svou dcerou Matildou. Jedné noci z
paluby zpozorují, jak se pevnina náhle ponoří do tmy. Po návratu do
Helsingborgu čelí Fabianův tým řadě zdánlivě nevysvětlitelných případů, které
následovaly po záhadném výpadku proudu. Svědci se chovají podivně a nic nedává
smysl. Pak se Fabianovi ozve jeho dávná přítelkyně, jíž se ztratila dcera. Šlo
o únos, nebo s tím má něco společného dceřin otec? Při pátrání po dívce začíná
Fabian rozeznávat jistý vzorec. Ale stále mu něco uniká…
Přečtěte si ukázku:
Přístav v Humlebæku, který byl jinak ztělesněním klidu a
pohody, se zmítal v bouři. Stožáry kolem něj kvílely a úpěly a natěsnané lodě
se vzpínaly na kotevních lanech. Odevšad se ozývalo skřípění fendrů, které se
na sebe mačkaly, a tu a tam pobíhaly tmavé postavy a snažily se lodě zajistit.
Ale na zchátralém motorovém člunu vedle něj nebylo nikoho
vidět, přestože v oknech se svítilo a na přídi se uvolnilo lano, takže člun
narážel do Fabianovy plachetnice Maxi. „Haló!“ zavolal a pěstí zabušil do trupu. Když se nedočkal odpovědi, neviděl jinou možnost než přelézt na sousední člun a lano přitáhnout sám.
O pár metrů dál zahlédl dva muže, kteří s táli n a molu zády k němu a dívali se na moře.
„Promiňte,“ křikl na ně, ale nikdo mu neodpověděl. „Haló? Je to váš člun?“ Protivítr byl tak silný, že ho neslyšeli. Fabian vyskočil na břeh a vydal se po molu k nim.
I za velmi špatné viditelnosti se dal v noci vždycky spatřit řetězec světel táhnoucí se podél švédského pobřeží na druhé straně průlivu. Švédsko bylo možná chladnější a temnější než dřív, ale z této strany se jevilo jako země zalitá téměř bezpočtem světel.
Ovšem dnes večer panovala tak hluboká tma, že to vypadalo, jako by celou zemi někdo jedním tahem vymazal. Jako by tam došlo k úplnému zatemnění.
„Za prvé, správná krimi musí být neodložitelná. Po prvních čtyřech stránkách musíte mít pocit, že nemůžete přestat číst. Za druhé, musí být překvapivá.“ — Stefan Ahnhem
Stefan Ahnhem, Photo © Gabriel Liljevall
