Nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee kolem hor se v t\u00e9to knize to\u010d\u00ed v\u0161e podstatn\u00e9. Rodi\u010de Pietra, jedn\u00e9 z hlavn\u00edch postav knihy, se do sebe v hor\u00e1ch zamilovali, Pietro se tu skamar\u00e1dil s m\u00edstn\u00edm chlapcem Brunem a pr\u00e1v\u011b do hor vedly prvn\u00ed spole\u010dn\u00e9 v\u00fdpravy s otcem. I v dosp\u011blosti se do nich vrac\u00ed, a\u0165 u\u017e na vzpom\u00ednkov\u00e9 v\u00fd\u0161lapy do Italsk\u00fdch Alp nebo jako dokumentarista do Himal\u00e1j\u00ed. Brun\u016fv osud je s horami sv\u00e1z\u00e1n je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji, p\u0159\u00edmo osudov\u011b. Hory tu ale nejsou jen prost\u0159ed\u00edm, kde se p\u0159\u00edb\u011bh odehr\u00e1v\u00e1, jsou hlavn\u00edm t\u00e9matem, filozofi\u00ed, v\u00e1\u0161n\u00ed, Brunovou ub\u00edjej\u00edc\u00ed st\u00e1lic\u00ed a volbou, st\u0159edobodem \u017eivota m\u011bstsk\u00e9 rodiny, kter\u00e1 sem o v\u00edkendech unik\u00e1 p\u0159ed v\u0161ednodenn\u00ed rutinou a \u0161ed\u00ed. A stejn\u011b jako p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e9 p\u0159etrv\u00e1 p\u0159es r\u016fzn\u00e1 odlou\u010den\u00ed a p\u0159ek\u00e1\u017eky dlouh\u00e1 desetilet\u00ed, i nem\u011bnn\u00e9 horsk\u00e9 masivy z\u016fstanou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u017eivota hlavn\u00edch hrdin\u016f. <\/p>\n
V\u00fdjime\u010dn\u00e1 je kniha zejm\u00e9na stylem psan\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 sc\u00e9na m\u00e1 sv\u016fj v\u00fdznam, ka\u017ed\u00e9 slovo m\u00e1 sv\u00e9 m\u00edsto. A\u010dkoli autor p\u00ed\u0161e, \u017ee zku\u0161enost z m\u00edst tam naho\u0159e nelze p\u0159edat, d\u00edky jeho popis\u016fm m\u00e1te pocit, jako byste tam s n\u00edm opravdu byli. Detailn\u00ed a barvit\u00e9 popisy p\u0159\u00edrody tady opravdu nebudete p\u0159eskakovat, ale naopak si je u\u017e\u00edvat pln\u00fdmi dou\u0161ky. Co se t\u00fd\u010de osob a hlavn\u00edch hrdin\u016f, tady je autor mnohem zdr\u017eenliv\u011bj\u0161\u00ed. Je zde spousta nedo\u0159e\u010den\u00e9ho a nevysloven\u00e9ho, dom\u00fd\u0161l\u00edte si motivace postav. P\u0159\u00edb\u011bh b\u011bhem 40 let r\u016fzn\u011b p\u0159eskakuje, zrychluje, zastavuje, dramata lidsk\u00fdch \u017eivot\u016f jsou tu \u010dasto jen nazna\u010dena. <\/p>\n
\u201cV Brunovi bylo n\u011bco absolutn\u00edho, co m\u011b v\u017edycky fascinovalo. Cosi celistv\u00e9ho a ryz\u00edho, co jsem na n\u011bm obdivoval, u\u017e kdy\u017e jsme byli kluci. A v dome\u010dku, co jsme postavili, jsem byl v t\u00e9 chv\u00edli skoro ochotn\u00fd uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee m\u00e1 pravdu: \u017ee pro n\u011bj je tohle ten spr\u00e1vn\u00fd zp\u016fsob \u017eivota, s\u00e1m uprost\u0159ed zimy, bez ni\u010deho, jen s trochou j\u00eddla, sv\u00fdma rukama a sv\u00fdmi my\u0161lenkami, i kdy\u017e pro ka\u017ed\u00e9ho jin\u00e9ho by to bylo nelidsk\u00e9. Z t\u00e9hle iluze m\u011b vyburcovala hora.\u201d<\/i><\/p>\n