{"id":331981,"date":"2022-10-20T00:00:00","date_gmt":"2022-10-19T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/nejhorsi-bylo-nekonecne-cekani-zda-podezrely-dorazi-rika-byvaly-vysetrovatel-vladimir-dzuro\/"},"modified":"2022-10-20T00:00:00","modified_gmt":"2022-10-19T22:00:00","slug":"nejhorsi-bylo-nekonecne-cekani-zda-podezrely-dorazi-rika-byvaly-vysetrovatel-vladimir-dzuro","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/nejhorsi-bylo-nekonecne-cekani-zda-podezrely-dorazi-rika-byvaly-vysetrovatel-vladimir-dzuro\/","title":{"rendered":"\u201eNejhor\u0161\u00ed bylo nekone\u010dn\u00e9 \u010dek\u00e1n\u00ed, zda podez\u0159el\u00fd doraz\u00ed,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 b\u00fdval\u00fd vy\u0161et\u0159ovatel Vladim\u00edr Dzuro"},"content":{"rendered":"

První sada otázek sm\u011b\u0159ovala na Vladimíra Dzuro<\/strong><\/span><\/a>, autora knihy Vyšet\u0159ovatel<\/strong><\/span><\/a> podle ní\u017e komiks Démoni balkánské války<\/strong><\/span><\/a> vznikl.
<\/em><\/span> <\/em><\/p>\n

Vladimír Dzuro<\/strong><\/span><\/a> byl první a po dlouhou dobu jediný \u010cech, který v ú\u0159adu hlavního \u017ealobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii vyšet\u0159oval vále\u010dné zlo\u010diny na Balkán\u011b. Podílel se na prvním zat\u010dení vále\u010dného zlo\u010dince od norimberských proces\u016f. Rozkrýval pozadí masakru u Vukovaru na farm\u011b Ov\u010dara. Jako vyšet\u0159ovatel se ú\u010dastnil i mnoha dalších p\u0159ípad\u016f. N\u011bkdejší pra\u017eský kriminalista p\u016fsobil více jak dev\u011bt let v týmu pov\u011b\u0159eném vyšet\u0159ováním vále\u010dných zlo\u010din\u016f Srb\u016f v bývalé Jugoslávii. Nyní vede kancelá\u0159 Ú\u0159adu pro vnit\u0159ní zále\u017eitosti OSN v New Yorku.<\/span><\/p>\n


Vaše první mise, jako vyšet\u0159ovatele, vedla do obléhaného Sarajeva. Jak se \u010dlov\u011bk doká\u017ee s válkou a všudyp\u0159ítomnou smrtí vyrovnat? Jde to v\u016fbec?
<\/strong><\/span>VD: Tehdy jsem v\u016fbec netušil do \u010deho se to pouštím. Od druhé sv\u011btové války a\u017e do roku 1991, kdy za\u010dala válka v bývalé Jugoslávii, nikdo z mé generace netušil, co vlastn\u011b to slovo válka skute\u010dn\u011b znamená. Re\u017eim a jím \u0159ízená média tehdy hojn\u011b pou\u017eíval takové ty fráze o budování míru a p\u0159átelství, ale to vše bylo tak zprofanované, \u017ee jsme si v\u016fbec neuv\u011bdomovali, jak je ve skute\u010dnosti mír pro nás všechny d\u016fle\u017eitý. Nebo pokud budu mluvit sám za sebe, já si to neuv\u011bdomoval. No a pak jsem se vydal v rámci mírových jednotek OSN (UNPROFOR) do bývalé Jugoslávie a doslova ze dne na den proz\u0159el, pokud tedy mohu pou\u017eít tohle slovo.
<\/span>
U\u017e p\u0159i cest\u011b z letišt\u011b jsem vid\u011bl tak neuv\u011b\u0159itelnou destrukci m\u011bsta, které jsem si navíc pamatoval z doby, kdy jsem byl v Jugoslávii na svatební cest\u011b. \u0158íkal jsem si, \u017ee to snad nem\u016f\u017ee být ani pravda. Velmi brzy jsem si uv\u011bdomil, \u017ee materiální škody nejsou v\u016fbec to nejhorší, co se lidem ve válce d\u011bje. \u010cím déle jsem v Sarajevu pobýval, tím více lidského nešt\u011bstí jsem na vlastní o\u010di vid\u011bl. Minometné ost\u0159elování ve\u0159ejných tr\u017eiš\u0165, poh\u0159ebních pr\u016fvod\u016f, st\u0159elba na tramvaje, doslova lov na civilisty, zabíjení d\u011btí… S tím se dá jen t\u011b\u017eko vyrovnat. Já si p\u0159ed p\u0159íchodem do bývalé Jugoslávie p\u0159edstavoval válku, jako n\u011bco, kde proti sob\u011b bojují vojáci. V Sarajevu 1994 byla situace úpln\u011b jiná. Byl to lov a zabíjení civilist\u016f v obklí\u010deném m\u011bst\u011b. Na to se skute\u010dn\u011b zvyknout nedá.
<\/span> <\/span><\/p>\n

První setkání se smrtí<\/strong><\/span> <\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Hned na za\u010dátku vaší kariéry u OSN jste smrt potkal snad tím nejkrut\u011bjším zp\u016fsobem. Byl jste u toho, kdy\u017e ost\u0159elova\u010d bezd\u016fvodn\u011b na ulici Sarajeva zavra\u017edil malého chlapce. Jak obtí\u017ené je pro kriminalistu potla\u010dit v sob\u011b pocit nenávisti k pachateli, kdy\u017e má následn\u011b provád\u011bt nezávislé vyšet\u0159ování?
<\/strong><\/span>VD: Já jsem toho chlapce osobn\u011b znal. O to bylo pro m\u011b t\u011b\u017eší vid\u011bt ho le\u017eet v tratolišti krve. Po\u0159ád dokola jsem si kladl dv\u011b otázky. Kdo m\u016f\u017ee úmysln\u011b zast\u0159elit malého chlapce? Jakým je tahle vra\u017eda vojenským cílem? O n\u011bkolik let pozd\u011bji jsem se dostal k videozáznamu z vysílání jedné srbské televize, která ší\u0159ila fake news o tom, \u017ee Bos\u0148áci házejí malé srbské d\u011bti do klecí lv\u016fm jako potravu. Tehdy jsem si uv\u011bdomil, jak krutý dopad m\u016f\u017ee mít ší\u0159ení l\u017eivých zpráv v konfliktním prost\u0159edí. Ale abych odpov\u011bd\u011bl na otázku, já nenávist k pachatel\u016fm necítil. Bylo to daleko víc spíše znechucení z toho, co si lidé navzájem doká\u017eou ud\u011blat. Nazývat to zv\u011brstvy je urá\u017eka pro zví\u0159ata. Ta nikdy nezabíjí pro to, pro co jsme ochotni a schopni zabíjet my lidé.<\/span><\/p>\n

 
<\/span>Mezi vyšet\u0159ováním v b\u011b\u017ených mírových podmínkách a objas\u0148ováním zlo\u010din\u016f uprost\u0159ed války, nebo t\u011bsn\u011b po ní, v nestabilním stát\u011b musí být obrovský rozdíl. Co vás jako zkušeného kriminalistu “p\u0159ekvapilo” v tomto ohledu nejvíc?
<\/strong><\/span>VD: Je to zcela zásadní rozdíl. U b\u011b\u017eného zlo\u010dinu se kriminalista dostane na místo \u010dinu v podstat\u011b okam\u017eit\u011b po jeho objevení. P\u0159i vyšet\u0159ování vále\u010dných zlo\u010din\u016f je to jinak. Abych uvedl p\u0159íklad, masakr 265 civilist\u016f na farm\u011b Ov\u010dara se stal v noci z 20. 11. na 21. 11. 1991. V \u0159íjnu 1992 byl masový hrob objeven, ale místní ú\u0159ady nedovolili jeho exhumaci a\u017e do roku 1996. Zajiš\u0165ovat d\u016fkazy po p\u011bti letech od spáchání zlo\u010dinu je samoz\u0159ejm\u011b mnohem obtí\u017en\u011bjší. Stejné je to i s výslechy sv\u011bdk\u016f, jejich\u017e pam\u011b\u0165 je u\u017e ovlivn\u011bna, co se o události dozv\u011bd\u011bli ze svého okolí. Co bylo ale pro nás nejv\u011btším problémem? Neochota dot\u010deného státu zatýkat vále\u010dné zlo\u010dince.
<\/span> <\/span><\/p>\n

P\u0159ipravoval jste past, a nakonec i sám zatýkal prvního vále\u010dného zlo\u010dince od skon\u010dení druhé sv\u011btové války a norimberských proces\u016f.  To jist\u011b vy\u017eaduje rozsáhlou a zcela nesourodou mno\u017einu znalostí a dovedností. Tým, jeho\u017e jste byl sou\u010dástí, byl mezinárodní, vyu\u017eívaly se specializované laborato\u0159e v USA i v Evrop\u011b a zpo\u010dátku vše probíhalo v nejp\u0159ísn\u011bjším utajení. Jaká fáze tohoto n\u011bkolikaletého procesu, který vedl k zat\u010dení Slavka Dokmanovi\u0107e a následn\u011b i dalších zlo\u010dinc\u016f, byl pro vás nejt\u011b\u017eší?
<\/strong><\/span>VD: Ono se dá jen velmi obtí\u017ené vybrat, co pro nás bylo tehdy nejt\u011b\u017eší. Celá ta operace byla unikátní a nevyzkoušená. P\u0159ed námi to ješt\u011b nikdo v novodobé historii nevyzkoušel. Museli jsme hodn\u011b improvizovat a také doufat v trochu št\u011bstí. \u0158eknu to asi takhle. Nejt\u011b\u017eší nakonec bylo \u010dekání, jestli se obvin\u011bný opravdu dostaví na smluvené místo. Hodiny se neuv\u011b\u0159iteln\u011b vlekly a \u010dím více jsme se blí\u017eili k hodin\u011b H, tím plynul \u010das pomaleji. Do p\u0159ípravy zat\u010dení jsme investovali p\u016fl roku intenzivní práce a pak všechno zále\u017eelo jen na tom, zda se pan Dokmanovi\u0107 dostaví na most p\u0159es \u0159eku Dunaj.<\/span><\/p>\n

 <\/span><\/p>\n

P\u0159ijde na ten most?<\/p>\n

<\/span><\/strong><\/span><\/p>\n

Kdy\u017e m\u011blo dojít na samotné zat\u010dení vále\u010dného zlo\u010dince, chránila vás polská speciální jednotka GROM. Nikdo nemohl v\u011bd\u011bt, jak akce dopadne, zda se nap\u0159íklad Dokmanovi\u0107 nebude bránit nebo vás neodhalí místní policie \u010di armáda. Dovolil vám adrenalin tehdy v\u016fbec usnout?
<\/strong><\/span>VD: Pokud dovolíte, trochu to zleh\u010dím. M\u011b bylo tenkrát 35 let, plný energie a odhodlání zatknout vále\u010dného zlo\u010dince. Spolu s kolegy jsem byl ochoten pro to ud\u011blat opravdu hodn\u011b, v\u010detn\u011b nasazení osobního zdraví. Zám\u011brn\u011b ne\u0159íkám \u017eivota. Po\u0159ád dokola jsme vymýšleli, co by se ješt\u011b mohlo stát a kde by mohla nastat n\u011bjaká chyba. Pamatuji se, jak jsme poslední ve\u010der p\u0159ed zat\u010dením sed\u011bli v hotelu Lady M v obci Vinkovci a mudrovali, zda ten Dokmanovi\u0107 na most dorazí nebo ne. Pak jsme si dali sklenku místní slivovice na dobrou noc a šli spát s tím, \u017ee stejn\u011b rozhodne následující den. Pak jsem le\u017eel v posteli, pozoroval, jak po sv\u011btle leze moucha a \u0159íkal si, jak vylézt na strop a mouchu zabít, aby po\u0159ád nebzu\u010dela. Jen\u017ee ona samoz\u0159ejm\u011b dál poletoval a bzu\u010dela. Bylo strašné horko, klimatizace nikde, spát nešlo a v hlav\u011b po\u0159ád dokola vracející se otázka: P\u0159ijde zítra na ten most?
<\/span> <\/span><\/p>\n

Všemu p\u0159edcházela vaše pom\u011brn\u011b dlouhá operace na území cizího státu. V utajení, bez mo\u017enosti podpory nebo okam\u017eité záchrany. Byl \u010das na strach? M\u011bl jste strach?
<\/strong><\/span>VD: Nevím, jestli bych to nazval strachem. Byly to spíše obavy z toho, abychom n\u011bkde nešlápli vedle a celou operaci nepokazili. Pokud se m\u011b ptáte na to, kdy jsem m\u011bl opravdu strach o \u017eivot, tak to bylo p\u0159i jiné operaci. V jednom nejmenovaném stát\u011b na Blízkém východ\u011b m\u011b v \u010dervenci 2006 zadr\u017eeli jako rukojmí p\u0159íslušníci organizace, která je pova\u017eována za teroristickou. Tam jsem m\u011bl opravdu strach. Pocit paralýzy a bezmoci kontrolovat cokoliv, co se kolem vás a s vámi d\u011bje. Nic takového jsem p\u0159edtím ani potom neza\u017eil.<\/span><\/p>\n

 <\/span><\/p>\n

Fake news jsou hrozbou dnešní doby<\/strong><\/span> <\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Po prvním vydání knihy v roce 2017 jste zahájil p\u0159ednáškové turné, které s p\u0159estávkami trvá dodnes. Jedním z jeho hlavních bod\u016f jsou takzvané fake news, tedy falešné nepravdivé zprávy, které u\u017e b\u011bhem konflikt\u016f na území bývalé Jugoslávie m\u011bly na sv\u011bdomí stovky lidských \u017eivot\u016f. Dnes nabývají na síle nejr\u016fzn\u011bjší dezinforma\u010dní weby. L\u017ei se ší\u0159í okam\u017eit\u011b po sociálních sítích. Tam, kde d\u0159íve bylo nutné po\u010dkat na ve\u010derní zprávy nebo vydání tišt\u011bných novin, sta\u010dí dnes n\u011bkolik sekund a informaci obdr\u017eí doslova celý sv\u011bt. Mezitím Rusko rozpoutalo v Evrop\u011b krvavou válku a op\u011bt jsou po tisících vra\u017ed\u011bni nevinní lidé. Falešné zprávy v rámci propagandy ovliv\u0148ují nejen konflikt samotný, ale i d\u011bní v okolních zemí, v\u010detn\u011b té naší. Jak tento novodobý fenomén vnímáte a dá se podle vás proti n\u011bmu ú\u010dinn\u011b bojovat?
<\/strong><\/span>VD: Ší\u0159ení fake news pomoci sofistikovaných mediálních kanál\u016f mi d\u011blá velké starosti. Nem\u016f\u017eu si s vámi bohu\u017eel povídat o ni\u010dem co se d\u011bje v sou\u010dasnosti, proto\u017ee zam\u011bstnavatel mi v tomto sm\u011bru dává jasná omezení. Proto jen velmi obecn\u011b. Situace kolem pandemie, voleb v USA a úpln\u011b sou\u010dasná krize kolem války ve východní Evrop\u011b jasn\u011b potvrzují nebezpe\u010dí, které ší\u0159ení podvr\u017eených zpráv p\u0159edstavuje. P\u0159i nemo\u017enosti regulace internetu nám nezbývá nic jiného, ne\u017e nau\u010dit se kritickému myšlení. \u017dijeme ve 21. století a je nutné, aby si ka\u017edý sám za sebe uv\u011bdomil, \u017ee d\u016fle\u017eité informace je nutné prov\u011b\u0159ovat a to v\u010detn\u011b jejich p\u016fvodu a zdroje. Je jednoduše z\u0159ejmé, \u017ee ne vše, co se píše na internetu, je pravda.<\/span><\/p>\n

 <\/span><\/p>\n

Existuje podle vás n\u011bco, co se dá ozna\u010dit jako mezinárodní spravedlnost?
<\/strong><\/span>VD: Pokouším se rozd\u011blovat spravedlnost na sv\u011btskou a bo\u017eí. V rámci té sv\u011btské je pak zcela ur\u010dit\u011b n\u011bco, co se dá nazvat mezinárodní spravedlností. Norimberský a Tokijský tribunál, ICTY, ICJ, ICC, Kosovský tribunál, Zvláštní tribunál pro Libanon, to jsou jen n\u011bkteré p\u0159íklady mezinárodních institucí, které ve dvacátém a na za\u010dátku tohoto století p\u0159edstavovaly a stále p\u0159edstavují mezinárodní spravedlnost. Bohu\u017eel, stejn\u011b tak, jako my lidé jsme nedokonalí, tak i spravedlnost, která je provád\u011bna námi nedokonalými lidmi, nem\u016f\u017ee být dokonalá. Je ale na nás všech, abychom se neustále sna\u017eili, aby byla co nejdokonalejší.
<\/span> <\/span><\/p>\n

Pro\u010d jste se rozhodl, \u017ee vaši knihu, respektive její \u010dást, necháte p\u0159epracovat do podoby komiksu?
<\/strong><\/span>VD: Tohle nebyl m\u016fj nápad. P\u0159ivedl m\u011b k tomu p\u0159i jedné diskusi Honza Ku\u017eník, se kterým jsem tehdy realizoval n\u011bkolik rozhovor\u016f pro Technet.cz. Nejd\u0159íve jsem si myslel, \u017ee je to nesmysl, ale pak jsme si na to s Honzou a Monikou Srchovou z Grady sedli u kávy ješt\u011b jednou a oba m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dili, \u017ee to není špatný nápad a m\u011blo by se to vyzkoušet. Navíc se ukázalo, \u017ee Radomír Matulík z technické redakce Grady je velkým fandou komiks\u016f a celou v\u011bc osobn\u011b podpo\u0159il. Po dvou letech práce je tak komiks na sv\u011bt\u011b.
<\/span> <\/span><\/p>\n

D\u011bti se u\u010dí vál\u010dit<\/strong>
 <\/span><\/p>\n