{"id":331711,"date":"2024-06-14T00:00:00","date_gmt":"2024-06-13T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/fascinujici-dobrodruzstvi-malire-a-prirodovedce-jana-dungela\/"},"modified":"2024-06-14T00:00:00","modified_gmt":"2024-06-13T22:00:00","slug":"fascinujici-dobrodruzstvi-malire-a-prirodovedce-jana-dungela","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/fascinujici-dobrodruzstvi-malire-a-prirodovedce-jana-dungela\/","title":{"rendered":"Fascinuj\u00edc\u00ed dobrodru\u017estv\u00ed mal\u00ed\u0159e a p\u0159\u00edrodov\u011bdce Jana Dungela"},"content":{"rendered":"

Poprvé jsem vyrazil do Ji\u017ení Ameriky v roce 1992 a motivovala m\u011b k tomu kniha, díky ní\u017e jsem to vše cht\u011bl za\u017eít na vlastní k\u016f\u017ei. Ocitl jsem se tak ve Venezuele, a to mi úpln\u011b podrazilo nohy, bylo to absolutn\u011b monumentální. Tenkrát jsem ale netušil, \u017ee se tropická Ji\u017ení Amerika stane mým osudem.<\/span><\/p>\n

Kolikrát jsi tam vlastn\u011b byl, máš to spo\u010dítané? A na jak dlouho tam v\u017edycky jezdíš?
<\/strong>P\u0159estal jsem to po\u010dítat, kdy\u017e jsem se dostal k \u010díslu 30, tak\u017ee nevím, ale strávil jsem tam n\u011bkolik let.<\/span><\/p>\n

Jak se m\u011bní Ji\u017ení Amerika p\u0159ed tvýma o\u010dima? Kdy\u017e jsi tam byl poprvé, jaký na tebe ud\u011blala dojem, a jak je to dnes?
<\/strong>Nastalo raketové plundrování p\u0159írody nejen v Ji\u017ení Americe, ale i v \u010cesku, na Sibi\u0159i a v Africe s po celé zem\u011bkouli nabírá na rychlosti a myslím, \u017ee d\u011bti našich d\u011btí u\u017e nemají šanci vid\u011bt divokou p\u0159írodu v té monumentální podob\u011b. Nejsem pesimista, jsem pragmatik, tak to bude a tak to je. Tyto d\u011bti budou vzpomínat na p\u0159írodu, kterou my známe stejn\u011b jako my te\u010f vzpomínáme na dinosaury.<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Pro\u010d se do Ji\u017ení Ameriky rád vracíš, co t\u011b na tom fascinuje? Máš tam po\u0159ád co objevovat, nebo to tam jezdíš kontrolovat, jak moc se to zhoršuje?
<\/strong>Nechodím to kontrolovat, to d\u011blat nemusím. Ale je fakt, \u017ee prchám z místa na místo. Tam, kde jsem se cítil jako v ráji, tak za dva za t\u0159i roky je to zni\u010dené a musím hledat zase n\u011bjaká jiná místa. Up\u0159ímn\u011b \u0159e\u010deno, po tom pesimistickém vyznání, tak Amazonie, které je v knihách v\u011bnovaná velká \u010dást, je tak rozlehlá a obrovská, \u017ee jsou tam po\u0159ád místa, která jsou \u010dlov\u011bkem nedot\u010dená. A to jsou ta místa, do kterých se sna\u017eím proniknout a v\u011btšinou taky tajím, kde jsem byl. Jsou ješt\u011b vzácné indiánské komunity, které \u017eijí p\u0159írodním zp\u016fsobem \u017eivota. To znamená, \u017ee jsou tak daleko od civilizace, \u017ee s ní nemají kontakt, ani netuší, jak se z toho pralesa dostat ven. To jsou komunity, kde m\u011b v\u017edycky prosí: Nikdy ne\u0159íkejte, kde jste byl. Tak\u017ee já to tajím.<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

A po\u0159ád hledáš nová místa?
<\/strong>Ne, mám rád místa, kde u\u017e jsem byl. Kdy\u017e \u010dlov\u011bk jezdí na stejná místa, tak k n\u011bmu za\u010dnou hovo\u0159it úpln\u011b jiným jazykem. A\u017e tak podesáté se tomu místu dostanete pod k\u016f\u017ei, pod povrch. Lidé s vámi za\u010dnou jinak spolupracovat. Já p\u0159i své práci ty domorodé obyvatele pot\u0159ebuju, proto\u017ee oni se tam vyznají, oni mají jiné o\u010di a jiné uši ne\u017e já. Já jsem Evropan, jsem zvyklý na jiné prost\u0159edí, prost\u011b bez nich bych byl ztracený, ani bych nedokázal p\u0159e\u017eít. Tak\u017ee jsem na nich závislý a musím si získat jejich d\u016fv\u011bru. Jsem o p\u016fl metru vyšší, oble\u010dený, oni jsou v\u011btšinou nazí. Ale je to t\u011b\u017eké, n\u011bkdy to trvá celé m\u011bsíce i roky, ne\u017e ti lidi m\u011b p\u0159ijmou a ne\u017e v\u016fbec pochopí, co chci d\u011blat. N\u011bjaké malování je pro n\u011b neznámá v\u011bc, a dokonce oni nejsou schopni \u010dasto ani rozlišit dvojrozm\u011brný obrázek, kdy\u017e nemá t\u0159i rozm\u011bry. Ptají se, pro\u010d to d\u011blám, jestli jdu hledat zlato, a já jim \u0159íkám, \u017ee jdu malovat ptáka. A oni, pro\u010d ptáka, v\u017edy\u0165 ten je lepší na jídlo…<\/span><\/p>\n

Jak se k nim dostáváš? \u0158íkáš, \u017ee je to práce na \u0159adu let. A dá se \u0159íct, \u017ee t\u0159eba dnes mezi indiány nebo domorodými obyvateli máš kamarády?
<\/strong>Ano, ur\u010dit\u011b. Oni v podstat\u011b nikoho jiného moc nepotkávají. Jakákoliv návšt\u011bva je pro ty komunity obrovská událost. A nejen pro indiány. Já jezdím malovat také na r\u016fzné farmy, které jsou v r\u016fzných oblastech v Brazílii a Venezuele. \u010cást t\u011bch farem je ponechána divoké p\u0159írod\u011b a to jsou místa, kde je v Ji\u017ení Americe opravdu nejvíc divokých zví\u0159at. Já tam o n\u011b zakopávám na ka\u017edém kroku. Na t\u011bchto farmách jsou v\u011btšinou opravdoví kovboji, kte\u0159í podobn\u011b jako indiáni se moc nedostanou mimo ty farmy, oni se tam narodí i zem\u0159ou a také se moc nepotkávají s jinými lidmi. Tak\u017ee kdy\u017e tam p\u0159ijdu (a u\u017e m\u011b za ty roky znají), je to pro n\u011b velká událost, jsou velmi p\u0159átelští a srde\u010dní. M\u011b to ze za\u010dátku a\u017e zará\u017eelo, nemohl jsem to pochopit, a dokonce jsem si myslel, \u017ee n\u011bkte\u0159í jsou „teplí“. Neznám chlapy, kte\u0159í by se ke mn\u011b chovali s takovou up\u0159ímností, srde\u010dností a otev\u0159eností. Pak jsem si na to zvykla a pochopil jsem, \u017ee oni ješt\u011b nejsou tak zka\u017eení, mají jiné sociální návyky, ne\u017e máme my.<\/span>
\"\"<\/p>\n


\u010cím sis je získal, jejich srdce a náklonnost?  
<\/strong>Kdy\u017e je \u010dlov\u011bk slušný, poctivý, férový, tak se domluví s ka\u017edým. A oni to poznají.<\/span><\/p>\n

A \u010dím jim ud\u011bláš radost, krom\u011b toho, \u017ee p\u0159ijedeš? Vozíš jim n\u011bco?
<\/strong>Ob\u010das vozím papíry a pastelky pro d\u011bti, a kdy\u017e s nimi maluju, tak mi lozí po zádech a po hlav\u011b. A myslím si, \u017ee pro ty lidi je nejv\u011btší odm\u011bna ten kontakt se mnou, oni si ho vá\u017eí. Nemyslím to s n\u011bjakým povýšením, já si to taky velmi pova\u017euju. Jednou jsem se rozhodl, \u017ee vezmu kamaráda na kovbojskou farmu. Jeli jsme autem p\u0159es pol\u0148a\u010dky, ba\u017einy, ob\u010das byly stromy p\u0159es cestu, a najednou se vy\u0159ítili t\u0159i chlapi na koních a mí\u0159ili na nás puškami. Cítil jsem odpov\u011bdnost za tu situaci, ale také jsem se trochu bál. Vylezl jsem ven z auta, \u017ee to za\u0159ídím, na\u010de\u017e první chlap s kon\u011bm a puškou m\u011b zastavil a \u0159íká: Chuane, to jsi ty?! <\/em>Nejd\u0159ív jsem se lekl, co to má znamenat, ale pak mi to docvaklo, \u017ee on si m\u011b pamatuje a já jeho ne :-), vid\u011bl jsem ho snad jen jednou. Ti lidi si vás prost\u011b pamatují, setkání je pro n\u011b významná událost. 

<\/em>A rozeznáš je v\u016fbec od sebe?<\/strong>
Te\u010f u\u017e ano, samoz\u0159ejm\u011b. Ta p\u0159íhoda se stala n\u011bkdy v 90. letech.<\/span><\/p>\n


\u0158íkáš, \u017ee ob\u010das vozíš d\u011btem pastelky. Dá se \u0159íct, \u017ee je vyu\u010duješ tomu malování?<\/strong>
Ano, já to tak beru. Dokonce chodím do r\u016fzných škol, takových vesnických jednot\u0159ídek, kde nemají u\u010ditele na výtvarnou výchovu, tak\u017ee den dva tam s nimi jsem, namalujeme si t\u0159eba i tri\u010dka, která p\u0159ivezu, pak se všichni vyfotíme, oni n\u011bco recitují, já tomu nerozumím…<\/p>\n

Dotazy z publika<\/strong><\/span><\/p>\n

Jak se domlouváte, jak komunikujete s t\u011bmi domorodci?<\/strong>
Komunikace je samoz\u0159ejm\u011b d\u016fle\u017eitá, tak\u017ee jsem se nau\u010dil špan\u011blsky. A pokud mi nerozumí, proto\u017ee neumí špan\u011blsky, tak mám k sob\u011b n\u011bjakého \u010dlov\u011bka, který mluví domorodými jazyky a zprost\u0159edkovává tu komunikaci mezi námi.<\/p>\n

Jsou ta zví\u0159ata pro vás nebezpe\u010dná? A kdy jste m\u011bl nejbli\u017eší kontakt s jaguárem?<\/strong>
\u010clov\u011bk si musí dávat trochu bacha. Ale zví\u0159ata nebezpe\u010dná nejsou. Co je opravdu nebezpe\u010dné, tak to jsou lidi, na ty si opravdu dávám pozor. Byl jsme dvakrát p\u0159epadený a jednou s man\u017eelkou, která se mnou jezdí. To po nás st\u0159íleli a mysleli jsme, \u017ee se to nedá p\u0159e\u017eít. Nakonec to dopadlo dob\u0159e, ale byli jsme v šoku. Jsou oblasti, kde mám ozbrojený doprovod, bez toho to není mo\u017ené.<\/p>\n

A co se tý\u010de toho jaguára, tak t\u011bch jsem potkal u\u017e hodn\u011b.  Jaguá\u0159i na lidi neúto\u010dí, je to jen mýtus o nebezpe\u010dné šelm\u011b. V\u011btšinou je slyším, nebo ráno vidím stopy. Ale potkal jsem je u\u017e mockrát i z o\u010dí do o\u010dí, naposledy loni s mou \u017eenou v Brazílii, kde jsme dotá\u010deli poslední díl televizního dokumentu (Ohro\u017eená Amazonie, pozn. red.). Vzali jsme si flašku \u010derveného vína, šli na ve\u010der k \u0159ece, \u017ee se p\u0159i západu slunce rozlou\u010díme s tím prost\u0159edím. A jak jsme šli, tak najednou p\u0159ed sebou vidím, \u017ee p\u011bt metr\u016f p\u0159ede mnou le\u017eí a spí jaguár. Já vím, \u017ee nejsou nebezpe\u010dní, ale kdy\u017e vidíte jaguára takto zblízka, tak si nejste úpln\u011b jistí. Moje \u017eena je fotografka, tak za\u010dala fotit p\u0159es \u0159eku druhou stranu a lekla se, spadl jí fo\u0165ák a tím se ten jaguár probudil, podíval se na nás zp\u016fsobem to snad není mo\u017ené, co tady ti blbci d\u011blají, <\/em>sko\u010dil do lesa a zmizel. Tak\u017ee tohle je poslední zá\u017eitek s jaguárem.<\/p>\n

Op\u011bt se ptá moderátorka<\/strong><\/span><\/p>\n

Kdy\u017e se ješt\u011b vrátíme k domorodc\u016fm – co ses od nich nau\u010dil?<\/strong>
P\u0159edevším jsem se od nich nau\u010dil \u017eít v tom prost\u0159edí. Ze za\u010dátku jsem m\u011bl spoustu p\u0159edsudk\u016f, m\u011bl jsem indiánské pr\u016fvodce, kte\u0159í mi nutili do v\u011bcí: to va\u0159te takhle apod., ale ono to moc nefungovalo. Tak postupn\u011b jsem se nau\u010dil, \u017ee to musí být naopak, \u017ee já se musím nau\u010dit \u017eít a jíst jako oni, neremcat a p\u0159ijmout jejich zp\u016fsob \u017eivota. A pak to za\u010dalo všechno ú\u017easn\u011b fungovat. Mám v Amazonii na n\u011bkterých \u0159ekách n\u011bkolik tábor\u016f tak padesát šedesát kilometr\u016f od sebe. Ti indiáni v Amazonii nejsou takoví hrdinové, jak se tady popisuje, jsou mnohem bázliv\u011bjší ne\u017e já, bojí se úpln\u011b všeho. Oni v\u011b\u0159í na t\u0159icetimetrové anakondy, nebo n\u011bkam necht\u011bjí jet, proto\u017ee je tam duch. Oni jsou strašn\u011b pov\u011br\u010diví a to \u010dlov\u011bk musí akceptovat, p\u0159izp\u016fsobit se tomu, ráno \u010dekat, ne\u017e n\u011bco odrecitují do krabice od špaget, n\u011bjaké modlitby, a pak nasedne do lo\u010fky a jede se.<\/p>\n

Tak\u017ee býváš n\u011bkdy p\u0159ítomný jejich rituál\u016fm?<\/strong>
Ano, no\u010dní rituály trvají od ve\u010dera do rána, jsou tam p\u0159ítomné i d\u011bti a kojící matky, to jsou fantastické v\u011bci. Jeden trval \u010dtrnáct dn\u016f, ka\u017edý den tancovali. Jejich zp\u011bv není p\u0159íliš malebný jako náš, p\u016fsobí to na \u010dlov\u011bka hypnoticky. Pochopil jsem, \u017ee máme stejný p\u016fvod a všichni pocházíme ze stejného ko\u0159ene.<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

A co to bylo za rituál, m\u016f\u017eeš nám ho n\u011bjak p\u0159iblí\u017eit? K \u010demu se vlastn\u011b vztahoval?<\/strong>
Já jsem se ptal ná\u010delníka, který byl asi t\u0159i roky v civilizaci a mluvil špan\u011blsky. Úpln\u011b jsem to nepochopil, ale myslím si (a také to tak popisuji ve své knize a mo\u017ená mám pravdu), \u017ee to byl k\u0159est. D\u011bti, které se do\u017eily jednoho nebo dvou rok\u016f a nezem\u0159ely, tak dostaly kolem nahého t\u011blí\u010dka š\u0148\u016frku z liány. Je to jako vítání do \u017eivota a trvalo to 14 dn\u016f, bylo to monumentální, spektakulární a mimo\u0159ádn\u011b p\u016fsobivé.<\/p>\n

Dotaz z publika<\/span><\/strong><\/span><\/p>\n

Dostáváte se do situací, kdy se na zv\u011b\u0159 díváte jako b\u011bloch a musíte vyjednávat, jestli to bude váš výtvarný model a nebo jejich jídlo?<\/strong>
Up\u0159ímn\u011b ne, proto\u017ee domorodci a indiáni nemají takový vztah k p\u0159írod\u011b jako my. Pro n\u011b je p\u0159íroda jen k pou\u017eití, oni prost\u011b evolu\u010dn\u011b, mentáln\u011b nejsou na takové úrovni jako Evropané, kte\u0159í u\u017e mají tu zkázu p\u0159írody za sebou. V 18. století jsme objevili krásu p\u0159írody, p\u0159es krajinomalbu, p\u0159es všechno mo\u017ené, náš vztah k p\u0159írod\u011b se zásadn\u011b zm\u011bnil a z té p\u016fvodn\u011b utilitární jsme ji za\u010dali obdivovat a vidíme v ní ur\u010ditou krásu. A také chápeme smysl p\u0159írody pro náš \u017eivot, ale indiáni k tomu prost\u011b ješt\u011b nedosp\u011bli. Ale díky tomu, \u017ee jejich populace je velmi skromná, tak nejsou t\u011bmi, kte\u0159í ten prales zni\u010dí. Tak\u017ee odpov\u011b\u010f na tu otázku je, \u017ee je nezajímá, co já maluju. Já jim spíš \u0159eknu, co chci malovat a oni mi pom\u016f\u017eou to vystopovat – t\u0159eba hnízdo n\u011bjakého ptáka, já si tam pak ud\u011blám kryt, pozoruju ho a maluju.<\/p>\n