{"id":331564,"date":"2024-09-16T00:00:00","date_gmt":"2024-09-15T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/karin-lednicka-pro-me-se-lide-ze-stare-karvine-neztratili\/"},"modified":"2024-09-16T00:00:00","modified_gmt":"2024-09-15T22:00:00","slug":"karin-lednicka-pro-me-se-lide-ze-stare-karvine-neztratili","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/karin-lednicka-pro-me-se-lide-ze-stare-karvine-neztratili\/","title":{"rendered":"Karin Lednick\u00e1: \u201ePro m\u011b se lid\u00e9 ze star\u00e9 Karvin\u00e9 neztratili.\u201c"},"content":{"rendered":"

Od vydání t\u0159etí knihy Šikmého kostela<\/a> uplynulo n\u011bkolik m\u011bsíc\u016f. Absolvovala jsi spoustu debat a rozhovor\u016f, vyšly i recenze. Zaznamenala jsi n\u011bjakou otázku \u010di tvrzení týkající se Kostela, které by t\u011b vysloven\u011b p\u0159ekvapilo, a\u0165 u\u017e v pozitivním, nebo negativním smyslu?<\/strong><\/span>
Co m\u011b nikdy nep\u0159estane fascinovat a vlastn\u011b i dojímat, je srde\u010dné a a\u017e v\u0159elé p\u0159ijetí mých knih. Kdy\u017e mi \u010dtená\u0159i píšou, \u017ee jim Šikmý kostel pomohl pochopit nebo uspo\u0159ádat rodinné vztahy, dlouho rozbité v d\u016fsledku nereflektované historie, \u017ee jim ty knihy vrátily pocit identity, ko\u0159eny nebo d\u016fstojnost, cítím hluboký vd\u011bk a zárove\u0148 se a\u017e trochu lekám, jak velkých v\u011bcí jsem se mimod\u011bk dotkla.<\/span><\/p>\n

No a s v\u011bdomím tohoto neskute\u010dného p\u0159ijetí pak nev\u011b\u0159ícn\u011b m\u017eikám, kdy\u017e jeden recenzent napíše, \u017ee je to eskapistická literatura, tedy taková, která neslou\u017eí k ni\u010demu jinému ne\u017e k úniku ze sou\u010dasné reality. Takovéto fatální minutí se s hlavním smyslem mých knih je ale <\/span>vlastn\u011b taky fascinující, \u017ee? U \u010dlov\u011bka, který se psaním recenzí \u017eiví, by sice \u010dlov\u011bk o\u010dekával schopnost hlubšího vhledu, ale co já s tím. Aspo\u0148 nezpychnu!<\/span><\/p>\n

Myslíš, \u017ee sou\u010dasná mladá generace, která je vzdálena od doby komunistické diktatury zhruba stejn\u011b jako my od konce druhé sv\u011btové války, má v\u016fbec šanci rozklí\u010dovat, pro\u010d se \u017denka, Barka, Ludwik a další chovali práv\u011b takhle?<\/strong><\/span>
Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee má. Šikmý kostel<\/a> je na maturitních seznamech doporu\u010dené \u010detby, studenti o n\u011bm píšou práce a k nim si u m\u011b \u010dasto vy\u017eadují dopl\u0148ující informace – práv\u011b proto, \u017ee cht\u011bjí pochopit. A to je z\u0159ejm\u011b klí\u010dové, to cht\u011bní pochopit. Nebo t\u0159eba najít n\u011bjakou analogii k dnešku, která to pochopení usnadní. Poslou\u017eím p\u0159íkladem. T\u0159etí díl lze \u010díst i jako zprávu o tom, co se ve spole\u010dnosti za\u010dne dít, kdy\u017e se jediným motivem ke vzniku \u010di následnému hodnocení um\u011bleckého díla stane ideologická správnost. To je velmi nebezpe\u010dné, destruktivní. Ovšem dnes takovéto snahy nem\u016f\u017eeme nevid\u011bt, pokud p\u0159ed <\/span>tím nezavíráme o\u010di. Lidi z naší generace to vidí z\u0159ejm\u011bji, proto\u017ee si tou zkušeností u\u017e jednou prošli. Ovšem kdy\u017e na tuto analogii p\u0159ijde sedmnáctiletý student, je to velmi pot\u011bšující.<\/span><\/p>\n

Jak se stavíš k sou\u010dasné snaze aktualizovat historii a trochu ji ohýbat tak, aby postavy byly dnešním divák\u016fm nebo \u010dtená\u0159\u016fm pochopiteln\u011bjší a p\u0159ístupn\u011bjší?<\/strong><\/span>
To asi zále\u017eí na autorském zám\u011bru. Pokud historie slou\u017eí jen jako kulisa k p\u0159íb\u011bhu, který je vlastn\u011b o n\u011b\u010dem jiném, pak se to dá p\u0159ijmout. Já ale takovou literaturu ani nevyhledávám, ani nepíšu. V mých knihách tvo\u0159í reálná historie kostru p\u0159íb\u011bhu a jakékoli ohýbání nebo p\u0159izp\u016fsobování by byl anachronismus. Tedy chyba, autorské selhání. Na tohle si dávám fakt velký pozor.<\/span><\/p>\n

Ve t\u0159etí knize jsem si všiml rozesetých mnoha r\u016fzných literárních odkaz\u016f, jimi\u017e na \u010dtená\u0159e pomrkáváš. Kdy\u017e se za nimi ohlédneš, ze kterého máš dodnes nejv\u011btší radost?<\/strong><\/span>
Radost mám ze všech! T\u011bší m\u011b je psát, je to pro m\u011b vlastn\u011b jakési rozptýlení. N\u011bkdy jsou to a\u017e po\u0165ouchlosti, jindy vá\u017ené v\u011bci. A poka\u017edé m\u011b pot\u011bší, kdy\u017e n\u011bjaký \u010dtená\u0159 takovouhle zakamuflovanou v\u011bji\u010dku najde. N\u011bkteré jsou jen pro zasv\u011bcené, tedy místní. Ale jiné m\u016f\u017ee rozpoznat kdokoli – zrovna te\u010f prob\u011bhla sociálními sít\u011bmi zpráva jedné \u010dtená\u0159ky, v ní\u017e oznamuje, \u017ee ve t\u0159etím díle našla odkaz na Havlovu Moc bezmocných. P\u0159edtím si jiný \u010dtená\u0159 všiml poukazu na ob\u011bti Katy\u0148ského masakru p\u016fvodem z T\u011bšínska. Ani tohle nebylo <\/span>explicitní. Ale ten \u010dtená\u0159 to dokázal vydedukovat a m\u011bl z toho takovou radost, \u017ee mi o tom napsal.<\/span><\/p>\n

Jako u skoro ka\u017edého románu na pokra\u010dování i v Šikmém kostelu jsi p\u0159i psaní t\u0159etí knihy nemohla u\u017e nic zm\u011bnit na t\u011bch prvních dvou. Kdybys dnes m\u011bla mo\u017enost zasáhnout do podoby první knihy, bylo by v ní n\u011bco jinak?<\/strong><\/span>
V\u016fbec ne. Napsala bych to stejn\u011b, formou i obsahem. Hlavní d\u011bjové linky jsem musela mít p\u0159ipravené od samého za\u010dátku. Dám p\u0159íklad – pokud jsem cht\u011bla, aby si ve druhém díle Wojtek mohl sám po\u017eádat o volkslistu, musel se v prvním díle narodit p\u0159ed rozhodným datem. Nebo kdy\u017e jsem pot\u0159ebovala, aby n\u011bjaká postava ve t\u0159etím díle podléhala jakési vyhlášce, pak jsem si pro to taky musela v p\u0159edchozím díle vytvo\u0159it p\u016fdu. Své postavy nechávám bydlet a pracovat v místech, která budou pro další vývoj p\u0159íb\u011bhu d\u016fle\u017eitá. A tak dále. Tohle všechno jsem musela mít dopodrobna promyšlené p\u0159edem, jinak bych se odsoudila ke krkolomnému vytvá\u0159ení m\u016fstk\u016f a celý p\u0159íb\u011bh by se mi rozsypal.<\/span><\/p>\n

K tomu bych ješt\u011b poznamenala jednu v\u011bc – Šikmý kostel<\/a> je trilogie. Tak\u017ee pokud t\u0159eba v prvním díle nechávám svoje postavy \u0159íkat le\u017e, historickou nepravdu, která tradováním p\u0159ešla v mýtus, neznamená to, \u017ee ten mýtus p\u0159ijímám a hlásám taky. Práv\u011b naopak – vytvá\u0159ím si tím prostor pro to, abych ve druhém díle mohla ukázat, kolik zlého takováto dezinformace m\u016f\u017ee zp\u016fsobit. Co\u017e je zase ten p\u0159esah do sou\u010dasnosti, o kterém jsme u\u017e mluvili. Nesta\u010dí p\u0159e\u010díst si první díl, je t\u0159eba p\u0159e\u010díst celou trilogii, aby \u010dtená\u0159 získal ucelený obraz. A \u010díst pozorn\u011b, smím-li dodat.<\/span><\/p>\n

\u0158íkáš, \u017ee našemu kraji vracíš jeho historii. Pro naši generaci a generaci našich rodi\u010d\u016f to má obrovský význam. Ale co generace mladší, stojí v\u016fbec o n\u011bco takového?<\/strong><\/span>
Tomuto kraji byl ukraden jeho p\u0159íb\u011bh a namísto n\u011bj se za\u010dal vypráv\u011bt p\u0159íb\u011bh jiný, velmi nelichotivý, neuctivý a hanobící. No a já vyprávím ten skute\u010dný, který uplynulých osm dekád skomíral pod nánosem propagandy, mýt\u016f a p\u0159edsudk\u016f. \u010ctená\u0159i ze starší generace v návaznosti na moje knihy mluví o navracení d\u016fstojnosti, mladší lidé stále \u010dast\u011bji na besedách \u0159íkají, \u017ee poprvé v \u017eivot\u011b cítí hrdost na to, \u017ee pocházejí práv\u011b odsud.<\/span><\/p>\n

Vnímáš rozdíl v reakcích u lidí z tohoto kraje a z jiných \u010dástí republiky?<\/strong><\/span>
V jiných regionech nej\u010dast\u011bji slýchám, \u017ee si \u010dtená\u0159i poupravili názor. Jinými slovy, \u017ee na Karvinsko p\u0159estali koukat p\u0159es prsty, jako na \u010dernou zemi a rudý kraj plný hloupých a nevzd\u011blaných horník\u016f, kte\u0159í se vyzna\u010dují sklony k pijanství a agresi. Tenhle nesmyslný <\/span>paušalizující p\u0159edsudek m\u011b strašn\u011b štve, tak\u017ee analýza jeho ko\u0159en\u016f a bo\u0159ení je jedním z nejvýznamn\u011bjších témat t\u0159etího dílu. Hájím tím i \u010dleny vlastní rodiny, kte\u0159í pracovali v hornictví a byli tomu hanlivému obrazu velmi vzdáleni. Poka\u017edé, kdy\u017e mi \u010dtená\u0159 napíše <\/span>nebo \u0159ekne, \u017ee ho moje knihy tohoto p\u0159edsudku zbavily, cítím hluboké zadostiu\u010din\u011bní.<\/span><\/p>\n

Stala se z tebe „známá tvá\u0159“. Jak se introvert, který v\u011btšinu \u017eivota strávil mezi knihami, srovnává s tím, \u017ee ho cizí lidé poznávají, cht\u011bjí si povídat, fotit se… a co je nejhorší, nakládají mu na bedra své vlastní problémy?<\/strong><\/span>
Strávila jsem n\u011bkolik let pozorným nasloucháním lidem, kte\u0159í prošli r\u016fzn\u011b intenzivní traumatickou zkušeností. Nevnímala jsem to ale nikdy tak, \u017ee by mi na bedra kladli vlastní problémy, to v\u016fbec ne! Naopak, byla a stále jsem nesmírn\u011b vd\u011b\u010dná za takovou d\u016fv\u011bru. Ale pravda je, \u017ee te\u010f se s tím, co jsem vst\u0159ebala, pot\u0159ebuji vypo\u0159ádat. Zpracovat to v sob\u011b, a\u0165 se z toho nezblázním. Tenhle ozdravný proces ješt\u011b n\u011bjaký \u010das potrvá. <\/span>Ani v nejmenším m\u011b však neobt\u011b\u017euje, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo po\u017eádá o fotku nebo podpis. To vnímám jako sou\u010dást své práce, radost, milou zp\u011btnou vazbu. Nejsem p\u0159ece z hospody Na Mýtince, \u017ee.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e se dnes procházíš místy, kde kdysi stávala stará Karviná, zm\u011bnily se n\u011bjak tvé emoce nebo chápání celého toho prostoru oproti dob\u011b, kdy jsi práci na Šikmém kostelu m\u011bla teprve p\u0159ed sebou?<\/strong><\/span>
Absolutn\u011b, totáln\u011b. Kdy\u017e jsem tam p\u0159ed osmi lety za\u010dala chodit, abych starou Karvinou vst\u0159ebala, n\u011bjak m\u011b ten prostor necht\u011bl p\u0159ijmout. Jako by se mi bránil. Nebo mo\u017ená cht\u011bl zabránit tomu, abych o n\u011bm psala, co já vím. Bylo to obtí\u017ené, n\u011bkolikrát jsem zabloudila, p\u0159ivodila jsem si pár úraz\u016f. Ale zhruba po roce se to zm\u011bnilo, zaniklé m\u011bsto ke mn\u011b za\u010dalo být vlídn\u011bjší. A dneska u\u017e tam jezdím jako dom\u016f, za starými známými, kterými jsem si ulice zaniklého m\u011bsta osadila. Mo\u017ená to zní blázniv\u011b, ale je to práv\u011b takhle. Pro m\u011b se lidi ze staré Karviné neztratili, doká\u017eu je tam stále vnímat. Bez toho bych ten p\u0159íb\u011bh nedokázala napsat.<\/span><\/p>\n

\"\"<\/span>
Text: Ji\u0159í Popiolek
Foto na banneru: © Jan Zátorský<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Spisovatelka Karin Lednick\u00e1 letos v dubnu vydala velice o\u010dek\u00e1van\u00fd posledn\u00ed d\u00edl sv\u00e9 trilogie \u0160ikm\u00fd kostel. V rozhovoru se zab\u00fdv\u00e1me nejen knihou jako takovou, ale i t\u00edm, jak\u00e9 reakce vzbudila.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":331565,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-331564","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/331564","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=331564"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/331564\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/331565"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=331564"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=331564"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=331564"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}