{"id":330291,"date":"2021-11-12T00:00:00","date_gmt":"2021-11-11T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/martin-viticky-naucil-jsem-se-vydavat-ze-sebe-to-nejlepsi\/"},"modified":"2021-11-12T00:00:00","modified_gmt":"2021-11-11T23:00:00","slug":"martin-viticky-naucil-jsem-se-vydavat-ze-sebe-to-nejlepsi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/martin-viticky-naucil-jsem-se-vydavat-ze-sebe-to-nejlepsi\/","title":{"rendered":"Martin Vitick\u00fd: \u201eNau\u010dil jsem se vyd\u00e1vat ze sebe to nejlep\u0161\u00ed.\u201c"},"content":{"rendered":"

M\u011bl jste spisovatelské úmysly odjak\u017eiva?<\/strong><\/span>
P\u0159esto\u017ee jsem vystudoval anglistiku a bohemistiku a dalo by se tedy \u0159íct, \u017ee jsem m\u011bl v\u017edycky k jazyku a literatu\u0159e blízko, v mladším v\u011bku jsem vlastní beletrii nikdy nepsal. V té <\/span>dob\u011b jsem p\u016fsobil toti\u017e jako p\u0159ekladatel a pracoval pov\u011btšinou s odbornými texty. A to se <\/span>po vystudování psychologie ješt\u011b „zhoršilo“. Pot\u0159eba napsat n\u011bco kreativního, co by bylo <\/span>od prvního do posledního slova jen moje, m\u011b tak p\u0159epadla a\u017e mnohem pozd\u011bji. Dost mo\u017ená <\/span>práv\u011b i jako reakce na všechny ty odborné texty. A taky jsem si d\u0159ív netroufal. Z\u0159ejm\u011b jsem <\/span>k tomu pot\u0159eboval dosp\u011bt a mít pocit, \u017ee mám co sd\u011blit. A v padesáti letech u\u017e má \u010dlov\u011bk <\/span>dost zkušeností, i ur\u010ditý nadhled.<\/span><\/p>\n

Na n\u011bjaký \u010das se stala vaším domovem Brazílie, co\u017e se promítlo i v prost\u0159edí, kde se odehrává thriller Objetí mravene\u010dníka<\/a>. Jak vnímáte exotické Rio de Janeiro Vy osobn\u011b?<\/strong><\/span>
Stejn\u011b jako v\u011btšina cariocas, tedy obyvatel Rio de Janeira, jako Cidade Maravilhosa – ú\u017easné <\/span>m\u011bsto, které vás uchvátí svojí dramati\u010dností, krásnou p\u0159írodou a skv\u011blými lidmi. Rio má neuv\u011b\u0159itelnou atmosféru. Jsou zde krásné plá\u017ee, od kterých odd\u011blují vysoké hory jen \u010dty\u0159i bloky dom\u016f, p\u0159ekrásné výhledy, nejv\u011btší, um\u011ble vytvo\u0159ený, tropický prales na sv\u011bt\u011b p\u0159ímo v centru m\u011bsta, koloniální stavby, bohatá historie. Rio de Janeiro vás zm\u011bní, obohatí, otev\u0159e vám duši… kdy\u017e mu dáte šanci. A n\u011bkdy ani nemusíte chtít, ale stejn\u011b jeho kouzlu propadnete.<\/span><\/p>\n

Pro\u010d jste si pro knihu vybral jako hlavní hrdinku \u017eenu? Je t\u011b\u017eké se jako autor v\u017eít do \u017eenského charakteru?<\/strong><\/span>
Nerozhodoval jsem se na základ\u011b pohlaví, ale podle toho, co jsem pot\u0159eboval do p\u0159íb\u011bhu. Jako autor musíte psát postavy obou pohlaví a úpln\u011b se nedomnívám, \u017ee by se n\u011bkte\u0159í auto\u0159i <\/span>zám\u011brn\u011b vyhýbali u svých protagonist\u016f jednomu nebo druhému. Sám u\u017e mám ve svých <\/span>románech jako hlavní protagonisty mu\u017ee i \u017eeny. Osobn\u011b nevidím problém v tom, jestli je <\/span>obtí\u017ené v\u017eít se do opa\u010dného pohlaví, ale spíš vidím jisté omezení v tom, \u017ee bez ohledu na <\/span>to, s kolika \u017eenami se poradíte nebo kolik si toho pe\u010dliv\u011b vygooglujete, prost\u011b nebudete mít nikdy k dispozici tu niternou zkušenost s druhým pohlavím, o které píšete. P\u0159esto se vám to m\u016f\u017ee povést. Koneckonc\u016f, nemáme v sob\u011b všichni \u010dást z obou – mu\u017ee i \u017eeny?<\/span><\/p>\n

To je pravda. V Objetí mravene\u010dníka jste vyu\u017eil své zkušenosti z diplomatických kruh\u016f. <\/strong>Jak jste se dostal k práci na Japonském velvyslanectví a co vám za ta léta dala?<\/strong><\/span>
Vlastn\u011b náhodou. Kdy\u017e jsem se vrátil z Brazílie, cht\u011bl jsem z\u016fstat v Praze a objevila se <\/span>mo\u017enost pracovat na Japonském velvyslanectví. Byl bych samoz\u0159ejm\u011b radši, kdyby to bylo velvyslanectví brazilské, ale pozice na ambasádách se zase tak \u010dasto neotevírají a já jsem tenkrát spl\u0148oval po\u017eadavky Japonc\u016f, tak jsem si \u0159ekl pro\u010d ne, zkusil jsem to a oni si m\u011b <\/span>v konkurzu vybrali. A já z\u016fstal. Dostal jsem tak mo\u017enost poznat další kulturu, která je velmi odlišná od brazilské i té naší. Brazilská kultura je otev\u0159ená, extrovertní, orientovaná na dnešek. To je mi bli\u017eší, pokud jde o volný \u010das, zábavu, p\u0159átele. Japonci jsou zase plánovití, <\/span>introvertní, uzav\u0159ení, a to oce\u0148uji v pracovním \u017eivot\u011b. Hlavn\u011b jsem se nau\u010dil vydávat ze sebe to nejlepší a spoléhat jen sám na sebe. To mo\u017ená zní u Japonc\u016f jako protimluv, kdy\u017e uvá\u017eíme, \u017ee jde o kolektivistickou kulturu, na rozdíl od naší individualistické. Ale práv\u011b váš <\/span>p\u0159ínos je brán jako samoz\u0159ejmost, nikdo vám nebude neustále \u0159íkat, \u017ee jste to ud\u011blal dob\u0159e <\/span>nebo špatn\u011b, prost\u011b se od vás o\u010dekává v\u017edy to nejlepší.<\/span><\/p>\n

Váš druhý román Smrtící souhra je dokon\u010dený. Vypráví o skupin\u011b r\u016fzných lidí, kte\u0159í z\u016fstali kv\u016fli bou\u0159i uv\u011bzn\u011bni v hotelu. Jak taková hromadná izolace \u010dlov\u011bka zm\u011bní?<\/strong><\/span>
Tak nemusí ho zm\u011bnit v\u016fbec, ale pokud se k tomu p\u0159ihodí n\u011bjaká stresová situace, která <\/span>je neznámá, nestrukturovaná – t\u0159eba vra\u017eda –, tak se m\u016f\u017ee stát spousta v\u011bcí. Mezi p\u0159íznaky <\/span>negativní skupinové dynamiky pat\u0159í nedostatek d\u016fv\u011bry, neustálé hašte\u0159ení, podez\u0159ívání, <\/span>nevhodné poznámky a hanlivá prohlášení zam\u011b\u0159ená na ostatní \u010dleny v izolované skupin\u011b, <\/span>špatná spolupráce a neschopnost problém spole\u010dn\u011b vy\u0159ešit. A to se také všechno v románu <\/span>Smrtící souhra stane. <\/span><\/p>\n

\u010ctete thrillery i vy sám? Kdo je vaším oblíbeným autorem?<\/strong><\/span>
\u010ctu samoz\u0159ejm\u011b spoustu r\u016fzných thriller\u016f. Krom\u011b toho, \u017ee je mám rád, tak je to pro m\u011b <\/span>i studijní literatura. Mým nejoblíben\u011bjším autorem je, jak jinak, Brazilec – profesor psychologie Luiz Alfredo Garcia-Roza, který se rozhodl po celo\u017eivotní karié\u0159e psychoanalytika <\/span>napsat sv\u016fj první román v šedesáti letech. U nás bohu\u017eel známý není. Do \u010deštiny jeho <\/span>díla p\u0159elo\u017eena nebyla. Velký úsp\u011bch ale zaznamenal <\/span>ve Spojených státech. Sta\u010dil napsat <\/span>celkem jedenáct román\u016f, p\u0159evá\u017enou v\u011btšinu <\/span>z nich s detektivem Espinosou. Seznámil jsem <\/span>se s celým jeho dílem a to mne velmi oslovilo. <\/span>Mohu \u0159íct, \u017ee se stal mým nejv\u011btším vzorem. <\/span>Velmi m\u011b oslovuje jeho p\u0159ístup, kdy chápe své <\/span>policejní romány jako hádanku, jako záhadu, <\/span>kterou je t\u0159eba rozluštit, nejen jako problém, <\/span>který se musí vy\u0159ešit. P\u0159edstavuje detektiva <\/span>jako vyklada\u010de \u010di dešifrátora záhady –zlo\u010dinu, <\/span>která se zdaleka nevy\u010derpává odhalením otázky <\/span>„Kdo je vrah?“. I nejnov\u011bjší generace brazilských <\/span>autor\u016f thriller\u016f je velmi zajímavá, nap\u0159íklad <\/span>Gustavo Ávila nebo Victor Bonini. Do <\/span>\u010deštiny bylo p\u0159elo\u017eeno n\u011bkolik knih Raphaela<\/span>
Montese.
<\/span>
Jako psycholog se mimo jiné v\u011bnujete rozvoji <\/span>introvertní osobnosti a \u0159íkáte, \u017ee být introvertem <\/span>je dar. Pro\u010d si to myslíte?<\/span><\/strong>
Introverti jdou do hloubky všeho. Nezajímají je <\/span>povrchnosti, ale samotná podstata v\u011bcí. Jsou <\/span>to velmi dob\u0159í pozorovatelé, dob\u0159í poslucha\u010di, <\/span>o v\u011bcech skute\u010dn\u011b p\u0159emýšlí, mluví, jen kdy\u017e <\/span>mají co \u0159íct, jsou kreativní, loajální. Je to tichá <\/span>síla, která vám své poklady sice nenabídne <\/span>sama, ale kdy\u017e o n\u011b po\u017eádáte, budete p\u0159ekvapeni, <\/span>co všechno dostanete, od kvalitního <\/span>p\u0159ítele a\u017e po soucitného lídra.
<\/span>
Jsou vaše hlavní postavy introvertní?<\/strong><\/span>
Asi ano. Zatím mohu \u0159íct, \u017ee mezi mými hlavními <\/span>postavami skute\u010dn\u011b p\u0159eva\u017eují introverti. <\/span>Mo\u017ená proto, \u017ee já sám jsem silný introvert. <\/span>Mám rád st\u0159ídm\u011b a logicky uva\u017eující hrdiny, <\/span>kte\u0159í neklou\u017eou jen po povrchu, ale sna\u017eí se <\/span>najít ve všem n\u011bjaký podstatn\u011bjší základ. Nutím <\/span>své protagonisty p\u0159emýšlet, proto\u017ee sám <\/span>rád p\u0159emýšlím. Ale zase se to nesmí p\u0159ehnat, <\/span>aby se z toho nestala jen nuda.
<\/span>
P\u0159edpokládám, \u017ee hodn\u011b a s oblibou cestujete. <\/span>Do jakého místa by vás ješt\u011b lákalo <\/span>zasadit d\u011bj knihy?<\/span><\/strong>
Mám rád exotiku. Zatím m\u011b nenapadlo, \u017ee <\/span>bych zasadil d\u011bj n\u011bjaké své knihy do našich <\/span>kon\u010din. Rád bych ale pracoval s místy, která <\/span>osobn\u011b znám. Ur\u010dit\u011b budu pokra\u010dovat s Riem <\/span>a Brazílií a p\u0159itahuje m\u011b i Karibik, nebo Afrika, <\/span>kde jsem se chvíli také pohyboval. <\/p>\n

<\/span>Napadají vás nám\u011bty i z jiných \u017eánr\u016f, nebo <\/span>z\u016fstanete v\u011brný krimi? Na \u010dem te\u010f pracujete?<\/span><\/strong>
Zatím se mi v hlav\u011b rojí jen samé nám\u011bty na <\/span>thrillery. Jsou to r\u016fzné druhy thriller\u016f. Kniha <\/span>Objetí mravene\u010dníka<\/a> by se dala ozna\u010dit za <\/span>kriminální thriller, druhá kniha Smrtící souhra <\/span>je zase detektivní thriller. A v sou\u010dasné dob\u011b <\/span>pracuji na románu Experiment Ephemera, <\/span>a to je psychologický thriller. Po\u0159ád jsou to <\/span>ale všechno thrillery. Zajímal by m\u011b ale i \u010dist\u011b <\/span>psychologický román.<\/span><\/p>\n

Text: Iva Viejová<\/span>
Foto: archiv Martina Vitického<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u00ed\u0161\u00edc\u00ed psycholog, p\u0159ekladatel a lingvista okouzlen\u00fd pestrost\u00ed brazilsk\u00e9 metropole. Tak by se dal charakterizovat Martin Vitick\u00fd. Jeho \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd thriller Objet\u00ed mravene\u010dn\u00edka v sob\u011b spojuje nap\u011bt\u00ed, l\u00e1kav\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, diplomacii i politiku. \u010cten\u00e1\u0159i se mohou t\u011b\u0161it na dal\u0161\u00ed
\nrom\u00e1n Smrt\u00edc\u00ed souhra.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":330292,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-330291","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/330291","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=330291"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/330291\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/330292"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=330291"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=330291"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=330291"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}