{"id":329797,"date":"2018-12-09T00:00:00","date_gmt":"2018-12-08T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/recenze-tajny-zivot-afghanskych-divek\/"},"modified":"2018-12-09T00:00:00","modified_gmt":"2018-12-08T23:00:00","slug":"recenze-tajny-zivot-afghanskych-divek","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/recenze\/recenze-tajny-zivot-afghanskych-divek\/","title":{"rendered":"Recenze: Tajn\u00fd \u017eivot afgh\u00e1nsk\u00fdch d\u00edvek"},"content":{"rendered":"

„V Afghánistánu musíš zabít všechno, co se skrývá ve tvém nitru, a p\u0159izp\u016fsobit se spole\u010dnosti. Je to jediný zp\u016fsob, jak m\u016f\u017eeš p\u0159e\u017eít.“ <\/em>– str. 58 –<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Tajný \u017eivot afghánských dívek<\/strong><\/span><\/a> nabízí detailní vhled do jedné formy afghánských tradic, o které v\u011btšina z nás ani netuší, \u017ee existuje a která je pro nás naprosto nepochopitelná. Zajisté máme ur\u010dité za\u017eité p\u0159edstavy o \u017eivot\u011b tamních \u017een. Víme, \u017ee jejich \u017eivot ve spole\u010dnosti vybudované striktn\u011b na segregaci mu\u017e\u016f a \u017een, v zemi, která je v\u011b\u010dn\u011b zmítaná chudobou, nezam\u011bstnaností a nikdy nekon\u010dící válkou, není v\u016fbec jednoduchý, stejn\u011b tak jako v jiných siln\u011b radikálních islámských zemích. Afghánistán je v našich pom\u011brech znám zejména díky proslulému nábo\u017eensko-politickému hnutí Tálibán, je\u017e v minulosti finan\u010dn\u011b ale i vojensky podporovaly mnohé teroristické organizace, nap\u0159íklad al-Káida Usámy bin Ládina. Ovšem slyšeli jste n\u011bkdy o afghánském zvyku ozna\u010dovaném pojmem ba\u010da poš<\/em>? Já, a\u010dkoliv se o muslimský sv\u011bt zajímám ji\u017e dlouhá léta, jsem s tímto sloví\u010dkem p\u0159išla do kontaktu poprvé a\u017e s p\u0159e\u010dtením této knihy.<\/p>\n

Co je to Bacha Posh?<\/strong><\/span><\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Co to tedy Bascha Posh<\/em> vlastn\u011b je? Jde o prastarou kontroverzní tradici, kdy se rodi\u010de rozhodnou vydávat své dospívající dívky za chlapce! Pouze blízké okolí si je v\u011bdomo, \u017ee se jedná o dceru, ale ve spole\u010dnosti tato dcera vystupuje jako syn. Syn, který se do rodiny bohu\u017eel nenarodil. Pro\u010d však toto rodiny dopoušt\u011bjí? Jaký k tomu mají d\u016fvod?<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Ve zcela patrilineární a patriarchální kultu\u0159e, která si absolutn\u011b nevá\u017eí \u017eenského pohlaví, kdy není \u017eena pova\u017eována za lidskou bytost a kde mají \u017eeny mnohdy horší postavení ne\u017e hospodá\u0159ská zví\u0159ata (zejména na venkovech a v odlehlých \u010dástech zem\u011b), mají o to horší \u017eivot, pokud svému mu\u017ei neporodí mu\u017eského potomka! Jednoduše, chlape\u010dek znamená úsp\u011bch<\/strong>, triumf; hol\u010di\u010dka poní\u017eení a neúsp\u011bch<\/strong>. Kdy\u017e \u017eena nemá syna, který je povinný kv\u016fli dobrému postavení a pov\u011bsti, tak rodina není v o\u010dích afghánské kultury kompletní. Je to známka slabosti a zranitelnosti. Vlastn\u011b jediným smyslem \u017eivota \u017eeny je p\u0159ivést na sv\u011bt chlapce. Pokud tento smysl nenaplní, je s ní n\u011bco v nepo\u0159ádku a m\u016f\u017ee být dokonce zavr\u017eena. V lepším p\u0159ípad\u011b ji zavrhne spole\u010dnost, v horším man\u017eel a rodina. Afghánci v\u011b\u0159í, \u017ee práv\u011b \u017eena m\u016f\u017ee vybrat pohlaví nenarozeného dít\u011bte a to tím, \u017ee se vnit\u0159n\u011b rozhodne. Proto také neschopnost \u017eeny p\u0159ivést na sv\u011bt syna nevyvolává \u017eádný soucit.<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

„\u017dena je pro mnoho Afghánc\u016f tzv. naqís al-aql „slaboduchá“, nebo\u0165 \u017eena je stvo\u0159ení, kterému se kv\u016fli slabému mozku nedostává moudrosti.“ <\/em>– str. 43 –<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Takové p\u0159estrojování s sebou p\u0159ináší \u0159adu výhod, ale i negativních zkušeností. Výhodné je p\u0159edevším pro dívky pocházející z vyšší nebo st\u0159ední t\u0159ídy, proto\u017ee práv\u011b ony mohou pro\u017eít ten opravdový \u017eivot, v n\u011bm\u017e je jim dovoleno jinak zapov\u011bzené, t\u0159eba radovat se z mali\u010dkostí! Taková sle\u010dna m\u016f\u017ee jezdit na kole, chodit na h\u0159išt\u011b, poušt\u011bt draka, chodit ven za zábavou. Pro n\u011bkteré je p\u0159estrojení za chlapce jediný zp\u016fsob, jak se prosadit. Bohu\u017eel pro dívky z chudých rodin tato tradice neskýtá \u017eádné výhody. Taková dívka se musí mnohdy starat o ob\u017eivu rodiny nucenou d\u011btskou prací. \u017dádná d\u011btská práva v Afghánistánu neexistují<\/strong>.<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Ka\u017edá dívka by m\u011bla s p\u0159estrojováním p\u0159estat v pubert\u011b, kdy se z ní stává \u017eena. Pak by se m\u011bla vrátit do své \u017eenské role, vdát se a rodit vlastní d\u011bti. Jaký má však toto vydávání se za n\u011bkoho jiného vliv na budoucí vývoj dívek? Nejsou zmatené, netrpí genderovou poruchou? To popisuje autorka na p\u0159íkladu zdravotní sest\u0159i\u010dky Šukúji, která m\u011bla velké nesnáze s návratem ke svému „zapomenutému“ \u017eenství.<\/p>\n

P\u0159íb\u011bh Azity Rafaat<\/strong><\/span><\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Autorka knihy sleduje podrobn\u011b p\u0159íb\u011bh poslankyn\u011b afghánského parlamentu Azity Rafaat. Azita je dcerou vzd\u011blaných rodi\u010d\u016f bojujících o rovnocennost pohlaví. Azita se narodila v dob\u011b saurové revoluce, kdy se komunisté pu\u010dem dostali v Kábulu k moci. Rusové zavedli v zemi mnohé odvá\u017ené reformy, pro afghánské n\u011b\u017ené pohlaví p\u0159edstavoval nejvýznamn\u011bjší po\u010din fakt, \u017ee se sna\u017eili o prosazení lepšího spole\u010denského postavení \u017een. Azit\u011b bylo umo\u017en\u011bno perfektní vzd\u011blání. V sou\u010dasnosti vychovává svou \u010dtvrtou nejmladší dceru Mahnúš jako syna jménem Mehran, a to zejména z toho d\u016fvodu, aby nebylo zpochyb\u0148ováno její postavení zákonodárkyn\u011b. A kdy\u017e na tuto skute\u010dnost spole\u010dnost p\u0159ijde? V zásad\u011b se nic ned\u011bje, proto\u017ee mít falešného syna je lepší ne\u017e nemít \u017eádného! Afghánská spole\u010dnost jednoduše vy\u017eaduje syna za jakoukoliv cenu.<\/p>\n

Osudy afghánských \u017een<\/strong><\/span><\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Autorka nám p\u0159ibli\u017euje i další podobné osudy afghánských \u017een, které musely ve svém dospívání p\u0159edstírat, \u017ee jsou chlapci.<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Osud \u017een v afghánské kultu\u0159e je zcela v rukou mu\u017e\u016f. Zále\u017eí pouze na otci a pozd\u011bji na man\u017eelovi, co \u017een\u011b dovolí. Ti liberáln\u011bjší je podporují ve studiu, umo\u017ení jim pracovat. V\u011btšina mu\u017e\u016f však své \u017eeny týrá, bije. A jak \u0159íkají místní \u017eeny: „Dívku je dobré mít pouze s dobrým mu\u017eem, se špatným man\u017eelem nechceš mít \u017eádné dcery, proto\u017ee budou trp\u011bt stejn\u011b jako jejich matka.“ <\/em>– str. 65 –<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

„\u017de se n\u011bkdo narodí jako chlapec vybavený automaticky mocí, ješt\u011b neznamená, \u017ee bude vynalézavý. Naopak \u017eeny, které se rodí zcela bez moci a práv, jsou k vynalézavosti nucené, proto\u017ee se v podstat\u011b od narození musejí nau\u010dit p\u0159e\u017eít.“ –<\/em> str. 249 -, a tuto v\u011btu potvrzuje i kreativní zp\u016fsob ba\u010da poš<\/em>, kterým se Afghánky vzpírají nesnesitelnému a nespravedlivému afghánskému systému.<\/p>\n

Hodnocení, pocit z \u010detby<\/strong><\/span><\/p>\n

<\/span>Fascinující kniha o tradici jedné muslimské zem\u011b, která vám doslova vyrazí dech. Vlastn\u011b se nedá ani uv\u011b\u0159it, \u017ee n\u011bkde n\u011bco takového musí \u017eeny podstupovat! V\u017edy\u0165 postavení \u017een je zde horší ne\u017e v mnohých rozvojových zemi v Africe! Tato kniha jist\u011b stojí za p\u0159e\u010dtení a nám, \u017eenám z civilizovaného sv\u011bta, nesta\u010dí ne\u017e pod\u011bkovat za lidské zacházení. Ne, nevtipkuji…<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Cht\u011bla bych být na tomto sv\u011bt\u011b \u010dímkoliv<\/em><\/span><\/p>\n

Jen ne \u017eenou.<\/em><\/span><\/p>\n

Mohla bych být papouškem<\/em><\/span><\/p>\n

Mohla bych být ovcí<\/em><\/span><\/p>\n

Mohla bych být jelenem<\/em><\/span><\/p>\n

Vrabcem \u017eijícím ve v\u011btvích<\/em><\/span><\/p>\n

Jen ne Afghánkou…<\/em><\/span><\/p>\n

Cht\u011bla bych být \u010dímkoliv z p\u0159írody<\/em><\/span><\/p>\n

Jen ne \u017eenou<\/em><\/span><\/p>\n

Ne Afghánkou.<\/em><\/span><\/p>\n

–          úryvek básn\u011b afghánské dívky Roji –<\/span><\/p>\n

 <\/span>
Autor: Denisa Šimí\u010dková<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

O\u010dek\u00e1van\u00e1 d\u00e9lka \u017eivota afgh\u00e1nsk\u00e9 \u017eeny je pouh\u00fdch 44 let a jej\u00ed \u017eivotn\u00ed cyklus \u010dasto za\u010d\u00edn\u00e1 a kon\u010d\u00ed zklam\u00e1n\u00edm. Narod\u00ed se jako d\u00edvka a nakonec se j\u00ed mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 narod\u00ed dcera. Pro n\u011bkter\u00e9 je p\u0159estrojen\u00ed za chlapce jedin\u00fd zp\u016fsob, jak se prosadit.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":329798,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[7],"tags":[21848],"class_list":["post-329797","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-recenze","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329797","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=329797"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329797\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/329798"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=329797"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=329797"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=329797"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}