{"id":329591,"date":"2018-05-30T00:00:00","date_gmt":"2018-05-29T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/dominik-landsman-na-veletrhu-predstavil-knihu-dovolena-s-modernim-fotrem\/"},"modified":"2018-05-30T00:00:00","modified_gmt":"2018-05-29T22:00:00","slug":"dominik-landsman-na-veletrhu-predstavil-knihu-dovolena-s-modernim-fotrem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/dominik-landsman-na-veletrhu-predstavil-knihu-dovolena-s-modernim-fotrem\/","title":{"rendered":"Dominik Landsman na veletrhu p\u0159edstavil knihu Dovolen\u00e1 s modern\u00edm fotrem"},"content":{"rendered":"

V literární kavárn\u011b panovala v pátek 11. b\u0159ezna p\u0159íjemná atmosféra. Moderátorka Hanka Koutná provedla návšt\u011bvníky besedou s Dominikem Landsmanem<\/strong><\/span><\/a>. Nebyla to pro n\u011bj \u017eádná premiéra, hostem veletrhu byl u\u017e pon\u011bkolikáté. <\/p>\n

Kolikátý veletrh to je pro tebe, Dominiku?<\/strong>
DL: Pro m\u011b je to t\u0159etí veletrh. <\/p>\n

Tak\u017ee u\u017e jsi zkušený. My máme  s Dominikem takový spor, kdy já od jeho první knihy \u0159íkám, \u017ee je spisovatel a on tvrdí, \u017ee ne. Tak jsem se ptala, kolik knih musí napsat, aby se nazýval sám spisovatelem, ale k tomu se dostaneme. Dále je tady s námi Anna Urbanová<\/strong>, odpov\u011bdná redaktorka. Prohlédn\u011bte si prosím dob\u0159e \u017eenu, která stojí za všemi knihami Dominika Lansmana a spoustou dalších knih. \u0158íká se o ní, \u017ee na jakou kní\u017eku sáhne, ta se prom\u011bní ve zlato. <\/p>\n

Dominiku, poj\u010fme se vrátit o n\u011bkolik let zpátky, kdy to celé za\u010dalo. Kdybys byl tak hodný a prozradil nám n\u011bco o knize Dení\u010dek moderního fotra.<\/strong>
DL: Dení\u010dek moderního fotra. Ty jo, tak to jsem nikdy ne\u010detl, ale je to na Facebooku a je i blog. <\/p>\n

Kolik let zpátky u\u017e to je, kdy jsi za\u010dal své zá\u017eitky z otcovské dovolené zaznamenávat? Ty jsi byl vlastn\u011b první z t\u011bch mu\u017e\u016f, kdo se ve\u0159ejn\u011b za\u010dal zpovídat, jaké to je být na mate\u0159ské s malým synem. Stal se z toho velký fenomén. Kolik let je to zpátky?<\/strong>
DL: Hele, úpln\u011b si nejsem jistej. Ale pokud bych to odvodil od stá\u0159í svého dít\u011bte, na co\u017e se to jakoby vztahuje, tak to bude skoro 5 let. Mo\u017ená to bude 5 let.<\/p>\n

Vzpomeneš si na ten první impuls, pro\u010d jsi to za\u010dal dávat na ve\u0159ejnost?<\/strong>
DL: Kdy\u017e jste na mate\u0159ský dovolený, tak nemáte moc pen\u011bz a já jsem cht\u011bl peníze. Tak jsem si \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e to dám na blog, co\u017e není zadarmo, tak n\u011bjakým zp\u016fsobem budu mít peníze. A nem\u011bl jsem peníze.<\/p>\n

A pak byl asi ten moment, \u017ee p\u0159išla kní\u017eka. A tam u\u017e jsi vstoupila ty, Anno. Všimla sis ty konkrétn\u011b Dominika, \u017ee to je fenomén, \u017ee má na Facebooku neuv\u011b\u0159itelný po\u010det sledovatel\u016f a všichni se tomu sm\u011bjou a p\u0159edávají si to, tak jestli sis \u0159ekla: poj\u010fme to vydat kni\u017en\u011b.<\/strong>
Anna Urbanová: No, tak n\u011bjak to bylo. Já mám shodou okolností dceru stejn\u011b starou jako Dominik syna. Tak\u017ee jsem b\u011bhem své mate\u0159ské dovolené chodila \u010díst jeho výk\u0159iky a moc jsem se smála. Pak jsem usoudila, \u017ee by z toho mo\u017ená byly n\u011bjaké peníze nejen pro Dominika, ale i pro nakladatele, tak\u017ee jsem zasála. A byly.<\/p>\n

Je pravda, \u017ee Dení\u010dek moderního fotra byl fenoménem a stále je. Kdy\u017e jsem se dneska chystala, tak jsem si schváln\u011b dala do Googlu Dominik Landsman. První, co mi vyjelo, byla Show Jana Krause. To u\u017e je n\u011bkolik let zpátky a já jsem si \u0159íkala: Je\u017eišmaria, v\u017edy\u0165 já toho Dominika znám. Ten kdy\u017e tam šel, ten musel omdlít, on je opravdu hrozn\u011b stydlivý, i kdy\u017e to tak nevypadá. Pak jsem si to pustila a shodou okolností jsem si otev\u0159ela i blog, co je nového a ty tam zrovna na to vzpomínáš. Ale mo\u017ená ne ka\u017edý na tom blogu byl. Poj\u010f mi tedy \u0159íct, jak to v\u016fbec vzniklo, jak ses tam dostal? Proto\u017ee ty jsi tam toho Krause úpln\u011b rozt\u0159ískal, on se tam úpln\u011b chlamal od za\u010dátku do konce. Ale s jakými pocity jsi tam tenkrát šel?<\/strong>
DL: No, já jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee on si ze m\u011b bude d\u011blat srandu. Tak jsem tam šel s tím, \u017ee ho nenechám, aby si ji ze m\u011b d\u011blal, ale budu si ji ze sebe d\u011blat d\u0159ív ne\u017e on, tak\u017ee ho jakoby p\u0159edstihnu. Taky jsem chvilku zkoušel, \u017ee si budu d\u011blat srandu z n\u011bho, ale to tehdy asi neprošlo, proto\u017ee on je jakoby ost\u0159ílený v tomhle. Jediný, co jsem m\u011bl v hlav\u011b bylo: Ud\u011blej si prdel ze sebe d\u0159ív, ne\u017e to ud\u011blá on.<\/p>\n

Mn\u011b p\u0159išla velká parodie to, kdy\u017e jsem tak na to koukala, \u017ee ty jsi v\u011btšinou odpovídal úpln\u011b normáln\u011b, jak by odpov\u011bd\u011bl ka\u017edý \u010dlov\u011bk, ale on se tomu strašn\u011b smál. On se t\u011b ptal, jaké to je na té mate\u0159ské a co d\u011bláš, a ty jsi \u0159íkal v\u011bty, které bych odpov\u011bd\u011bla i já nebo kdokoliv, kdo je na mate\u0159ské a on z toho m\u011bl záchvat smíchu.<\/strong>
DL: No jasn\u011b, já v\u016fbec nevím, pro\u010d se tomu lidi sm\u011bjou. Já i ty kní\u017eky prost\u011b napíšu úpln\u011b jako od srdí\u010dka a lidi se tomu sm\u011bjou. Jako oni se mi vysmívaj nebo pro\u010d se d\u011bjou tydle v\u011bci? <\/p>\n

\u010cetl jste n\u011bkdy Dení\u010dek moderního fotra n\u011bkdo z vás?<\/strong>
Publikum: Ano<\/p>\n

A smál jste se? A pro\u010d?<\/strong>
Publikum: Hodn\u011b jsem se nasmál.<\/p>\n

A co vás jako tak pobavilo?<\/strong>
Publikum: No, je vtipnej. <\/p>\n

Máte d\u011bti?<\/strong>
Publikum: Ješt\u011b ne.<\/p>\n

A chcete mít?<\/strong>
Publikum: Asi ne.<\/p>\n

Proto\u017ee Dominik má takový dar odradit potencionální otce od toho mít d\u011bti. Nebo být na mate\u0159ské. Je to tak?<\/strong>
DL: M\u011b psala paní, \u017ee si p\u0159e\u010detla Dení\u010dek moderního fotra a u\u017e teda se s p\u0159ítelem rozhodli, \u017ee d\u011bti mít nebudou. Tak\u017ee vlastn\u011b ty kní\u017eky podporujou neporodnost. <\/p>\n

Proto klesla v \u010cR porodnost.<\/strong>
DL: Ono to má i zám\u011br, proto\u017ee populace na zemi je p\u0159elidn\u011bná a hrozí hladomor. Tak\u017ee vláda m\u011b dotuje, abych zamezil porodnosti, aby se populace trošku zklidnila. A zatím to funguje. <\/p>\n

Jojo, ty jsi zatím z\u016fstal u jednoho dít\u011bte. Máme tady dotaz z publika.<\/strong>
Plánujete vydání v \u010dínštin\u011b a v angli\u010dtin\u011b?<\/strong>
DL: V angli\u010dtin\u011b ne, ale v \u010dínštin\u011b ano. Te\u010fka chodím na kurzy \u010dínštiny a já si to slo\u017eím sám, proto\u017ee nev\u011b\u0159ím p\u0159ekladatel\u016fm. A umím \u010dínský znak pro kung pao. <\/p>\n

Škoda, \u017ee tady nemám papír a fixu.<\/strong>
DL: To je dob\u0159e, proto\u017ee l\u017eu. <\/p>\n

Pak p\u0159išlo pokra\u010dování Dení\u010dku moderního fotra. Vzpomeneš si, Anno, po jaké dob\u011b?<\/strong>
Anna Urbanová: Já myslím, \u017ee to byl p\u0159esn\u011b rok.<\/p>\n

To znamená, \u017ee první dení\u010dek byl úsp\u011bšný?<\/strong>
Anna Urbanová: Ano, byl úsp\u011bšný. Prodali jsme 40 000 výtisk\u016f. <\/p>\n

A pak p\u0159išel Dení\u010dek moderního páru, co\u017e je kní\u017eka, která navazuje. A to u\u017e bylo trošku n\u011bco jiného. My jsme ho tady p\u0159edstavovali, a to u\u017e bude dva roky. Tam u\u017e jsi v tom nejel sám, Dominiku<\/strong>.
DL: To bylo loni. Byla tam spolupráce se Zuzku Hube\u0148ákovou. Já jsem n\u011bco napsal, ona na to reagovala. Pak ona n\u011bco napsala a já jsem na to reagoval. A takhle to bylo v podstat\u011b celý. Téma jsme vy\u010derpali a m\u016f\u017eeme p\u0159ejít na další otázku. Ale jinak se Zuzkou to bylo fajn, ona je docela vtipná a nejlepší na tom je, \u017ee není tak vtipná jako já. Tak\u017ee já jsem si p\u0159izval n\u011bkoho, kdo není tak vtipnej jako já, proto\u017ee kdyby byl vtipn\u011bjší ne\u017e já, tak ho nemám rád. <\/p>\n

No, ty jsi \u0159íkal, téma jsme vy\u010derpali. Potom p\u0159išel toti\u017e moment, \u017ee jsi vydal úpln\u011b n\u011bco jiného.<\/strong>
DL: Pak jsem vydal pohádku. <\/p>\n

My jsme to v\u017edycky promovali jako pohádku, ale pro m\u011b, kdy\u017e jsem to potom \u010detla, se svým synem, je to naprosto fantastická kní\u017eka, ale je to dobrodru\u017ený p\u0159íb\u011bh, kde je tolik postav, \u017ee si to nedoká\u017eete p\u0159edstavit. Která tvá postava je nejoblíben\u011bjší? Jinak p\u0159ipomenu, \u017ee to je Lapu\u0165ák a kapitán Adorabl<\/span><\/a>.<\/strong>
DL: Moje nejoblíben\u011bjší postava je rytí\u0159 Bou\u0159ka. A pro\u010d se jmenuje Bou\u0159ka? Proto\u017ee ve svém projevu a svém rytí\u0159ství je hlu\u010dný jako hrom a rychlý jako blesk. A je mokrý, proto\u017ee trpí inkontinencí. <\/p>\n

No, je pravda, \u017ee Lapu\u0165ák je úpln\u011b n\u011bco jiného. Ale \u010cen\u011bk se tam po\u0159ád vyskytuje<\/strong>.
DL: Kdy\u017e píšu o d\u011btech, tak musím všem d\u011btem dát jméno \u010cen\u011bk, proto\u017ee já bych to psal stejn\u011b tak, \u017ee by to byl \u010cen\u011bk. U\u017e jsem tak zblblý z toho jména. Já i svýmu synovi \u0159íkám \u010cen\u011bk, ale on se tak nejmenuje. <\/p>\n

Dominiku, \u0159ekni t\u0159i d\u016fvody, pro\u010d by otcové m\u011bli být na mate\u0159ské dovolené?<\/strong>
DL: Je to dobrý a dostáváte prachy od státu za nic. Je to docela náro\u010dný a ty prachy nejsou za nic. Je to \u0159ehole a já si myslím, \u017ee kdybyste pracoval t\u0159eba v uranovým dole, tak \u017ee té práce je mí\u0148 a prach\u016f víc.<\/p>\n

Tak to byl Lapu\u0165ák, který vyšel i jako audiokniha. Ani\u010dko, pro jakou v\u011bkovou kategorii je ur\u010dena kniha?<\/strong>
Anna Urbanová: Já bych \u0159ekla, \u017ee tak od 8 – 9 let.<\/p>\n

My tady po\u0159ád vtipkujeme, ale já musím \u0159íct, \u017ee jsem knihu \u010detla synovi a ten se úpln\u011b nadchnul. I já jsem si v tom leccos našla. Dokonce, kdy\u017e vyšly kritiky, tak ty jsi tam dostal neuv\u011b\u0159itelné mno\u017eství procent. Kolik to bylo?<\/strong>
Anna Urbanová: To bylo 90 %.
DL: Nep\u0159iznaných 110 %.<\/p>\n

To tam snad nikdo nikdy nedostal. Ale opravdu, kritika se k tob\u011b naklonila, dokonce n\u011bkte\u0159í v tom vid\u011bli, \u017ee tam glosuješ politickou situaci. Tak to by m\u011b zajímalo, jestli jsi to tak myslel?<\/strong>
DL: Tak já jsem to tak samoz\u0159ejm\u011b myslel, \u017ee jo. Je pot\u0159eba ty kní\u017eky \u010díst do hloubky. I ty dení\u010dky. V podstat\u011b ten dení\u010dek je taky politická satira a hodn\u011b lidí o tom neví. Je to vlastn\u011b obhajoba spole\u010dnosti a já nastavuju zrcadlo. Lidi to prost\u011b \u010dtou, ale nevidí ten t\u0159etí plán. Druhý plán je sní\u017eení porodnosti a t\u0159etí plán je vyvolat diskuzi ve spole\u010dnosti. Ale ne o d\u011btech. Tam jde hlavn\u011b o to p\u0159írodní bohatství. A celé ty kní\u017eky mají poselství toho, \u017ee se nemá tolik t\u011b\u017eit uhlí. <\/p>\n

No, tak poj\u010fme k té tvé nové knize, která není Dení\u010dek moderního fotra 3, jak by se nabízelo. To nás \u010deká na podzim. Ale my tady máme Dovolenou s moderním fotrem<\/span><\/a>. Ne\u017e si p\u0159e\u010dteme ukázku, tak se chci zeptat, kde je Nataša?<\/strong>
DL: V práci.<\/p>\n

Pro\u010d se ptám na Natašu. Vy jste ješt\u011b nemohli zalistovat novou kní\u017ekou, ale kdy\u017e vám to uká\u017eu, tak m\u016f\u017eete vid\u011bt, \u017ee je tady p\u0159eškrtnuté jméno Dominik Landsman a \u017ee napsala Nataša Landsmanová, co\u017e je jedna z postav všech dení\u010dk\u016f., tzn. \u017eena.<\/strong>
DL: Já jsem cht\u011bl, aby tam moje jméno v\u016fbec nebylo. Aby tam bylo jenom, \u017ee to napsala Nataša Landsmanová. Ale oni mi \u0159ekli, \u017ee to je neznámý autor a od neznámýho autora si nikdo nic nekupuje. Tak\u017ee se tam musel napsat trošku znám\u011bjší autor. Ale je to škrtlý, tak\u017ee v podstat\u011b tuhle tu knihu psala Nataša Landsmanová. A psala to jakoby ze svého pohledu, jaký to je být na dovolený s moderním fotrem.<\/p>\n

A jaké to je?<\/strong>
DL: Já jsem tu kní\u017eku ne\u010detl. Tak\u017ee nevím. Ale ur\u010dit\u011b to bylo strašn\u011b super. <\/p>\n

Jo, to já si dovedu p\u0159edstavit. Po\u010dkej, ty jsi to ne\u010detl? Cht\u011bla jsem se zeptat, kterou kapitolu máš nejrad\u011bji? Tu nám p\u0159e\u010dteš?<\/strong>
DL: Tu vám p\u0159e\u010dtu. Já jsem to ne\u010detl, tak\u017ee nevím, kterou mám nejradši. Já jsem tady tak jenom namátkou vybral a zrovna to vyšlo. P\u0159e\u010dtu kousek kapitoly, kterou redaktorka ozna\u010dila za nejhorší z celé kní\u017eky. Za\u010dínám \u010díst v p\u016flce kapitoly, proto\u017ee ten za\u010dátek je ješt\u011b horší ne\u017e ten zbytek. Tak\u017ee jde o to, \u017ee rodina s tím moderním fotrem a s Natašou letí letadlem do Bulharska. A te\u010fka si p\u0159e\u010dteme n\u011bco o letu do Bulharska. <\/p>\n

Na letišt\u011b jsme dorazili s mírným zpo\u017ed\u011bním. Proto\u017ee si \u010cen\u011bk vzpomn\u011bl, \u017ee doma zapomn\u011bl drá\u010dka Lítá\u010dka. Ztropil takovou scénu, \u017ee jsme se museli vrátit dom\u016f. \u010cen\u011bk má toti\u017e v plyšových drá\u010dcích d\u016fmyslný systém. Skoro na ka\u017edou \u010dinnost má jednoho. Drá\u010dka Spinká\u010dka na spaní, drá\u010dka Hamá\u010dka k jídlu, drá\u010dka Dívá\u010dka na sledování pohádek a taky drá\u010dka Krká\u010dka. Ten to chudák moc nevyhrál. Jeho \u017eivotní úd\u011bl je být s \u010ce\u0148kem na záchod\u011b, kdy\u017e kaká. To je všechno. Nic víc se od n\u011bj ne\u010deká. \u010cen\u011bk nerad kaká sám, nejspíš se domnívá, \u017ee vym\u011bšování je spole\u010denská událost, u které by m\u011bl být \u010dlov\u011bk v\u017edy v kolektivu známých, kte\u0159í mu dr\u017eí pale\u010dky, skandují jeho jméno a p\u0159i ka\u017edém \u017eblunknutí \u0159ehtají \u0159ehta\u010dkou a k\u0159i\u010dí „Dob\u0159e ty“. <\/em>
„Máme letenky a pasy?“ vzpomn\u011bl si Jind\u0159ich t\u011bsn\u011b p\u0159ed tím, ne\u017e na nás p\u0159išla \u0159ada na odbavení. Obdivuju nejen to, s jakým klidem se zeptal, ale taky to, jak zamrznul n\u011bkde na za\u010dátku 90.let, kdy ješt\u011b letenky existovaly. Dneska se toti\u017e všechno d\u011blá online. Máte boarding pasy a \u017eádné letenky se snad ani fyzicky nevyskytují.<\/em>
„To sis teda vzpomn\u011bl brzo,“ na oko jsem se naštvala. <\/em>
„Pasy samoz\u0159ejm\u011b máme, kontrolovala jsem to asi p\u011btkrát. Letenku máme na emailu, který jsem ti p\u0159eposílala.“<\/em>
Jind\u0159ich se zatvá\u0159il zklaman\u011b, jakoby cht\u011bl, abychom neodlet\u011bli. <\/em>
K letadlu nás svezl autobus. Jind\u0159ich se strachoval, \u017ee naše letadlo bude tím pádem k\u0159áp a ostuda, kdy\u017e nedojde ani k terminálu. Sp\u0159ádal teorie o tom, \u017ee je to n\u011bjaký vy\u0159azený stroj, který stojí ukrytý v hangáru, stran všeho d\u011bní, aby nebyl na o\u010dích a letišt\u011b dostalo akreditaci k létání. Nemyslím si, \u017ee n\u011bjaká akreditace k létání pro letišt\u011b existuje, ale m\u016f\u017eu se mýlit. <\/em>
„Já to \u0159íkal, v\u016fbec to nevypadá bezpe\u010dn\u011b.“ ohodnotil pak naše letadlo okem zkušeného znalce, který má \u010derstv\u011b nakoukané dokumenty o leteckých katastrofách. Nevím tedy, co \u010dekal. Asi mu p\u0159išlo, \u017ee to není ten nejv\u011btší Airbus na sv\u011bt\u011b. Podle Jind\u0159icha toti\u017e platí, \u017ee \u010dím v\u011btší letadlo, tím je menší šance, \u017ee nespadne. Podle m\u011b u t\u011bch ob\u0159ích letadel je to 50 na 50, \u0159íkal.<\/em>
„Letíme z Prahy do Bulharska. Tohle je standartní velikost na krátkých trasách.“ pou\u010dila jsem ho. Jind\u0159ich si chvíli mumlal n\u011bco o skandálu a lakomých \u010ceších, co nejsou schopni koupit po\u0159ádné letadlo, ale po chvilce ho to p\u0159ešlo. Mohli jsme nastoupit a usadit se do sedadel. <\/em>
„Jenom dv\u011b d\u011bti, to je nemilé.“ Jind\u0159ich nervózn\u011b postával v uli\u010dce a o\u010dima bloudil po sedadlech v letadle. Má toti\u017e ješt\u011b další teorii. Kdy\u017e je v letadle hodn\u011b malých d\u011btí, tak letadlo nespadne. P\u0159ece se nez\u0159ítí letadlo plné d\u011btí ne? To dává rozum. To by p\u0159ece osud nedovolil. D\u011bti jsou malé a roztomilé, d\u011bti neumírají p\u0159i leteckých katastrofách. <\/em>
„Támhleta paní je mo\u017ená t\u011bhotná,“ rozzá\u0159ila se mu najednou o\u010di\u010dka. „Ale mo\u017ená jenom tlustá.“ nedokázal zastavit zb\u011bsile uhán\u011bjící vlak myšlenek. „Myslíš, \u017ee se ji mám zeptat?“<\/em>
„Proboha u\u017e si sedni,“ zaje\u010dela jsem. „Nebudeš se tady nikoho ptát, jestli je t\u011bhotnej nebo tlustej.“ <\/em>
Ale aspo\u0148 jsem ho zamítla jeho pokus o to, vyvolat nejv\u011btší faux pas, které kdy \u010deské aero linky za\u017eily. Jind\u0159ich se tedy posadil, tvá\u0159il se dost rozpa\u010dit\u011b, sice m\u011bl v sob\u011b skleni\u010dku vína, kterou jsem mu dovolila, ba dokonce jsem ho pro ni sama poslala ješt\u011b na letišti, ale i tak byl nervózni. Bohu\u017eel jsem nem\u011bla \u010das ho konejšit, jeliko\u017e náš malý \u010cen\u011bk se na seda\u010dce postavil a za\u010dal skákat. To bylo nep\u0159ijatelné. Pokusila jsem se ho nalákat na vybarvování omalovánek, ale a\u017e tablet s Krte\u010dkem ho p\u0159im\u011bl být chvíli v klidu. Dokonce i Jind\u0159ich po o\u010dku sledoval pohádku a vypadal, \u017ee se pomalu uklid\u0148uje. Motory nastartovaly, letadlo se rozjelo do ranvejí, Jind\u0159ich zav\u0159el o\u010di, zaryl prsty do op\u011bradla seda\u010dky, za\u0165al chodidla v p\u011bst a letadlo vzlétlo. Netrvalo to dlouho a dosáhlo ký\u017eené výšky. Stoupání skon\u010dilo. Jind\u0159ich otev\u0159el jedno oko, aby se ujistil, \u017ee ješt\u011b \u017eijem. Potom otev\u0159el i druhé a do obli\u010deje se mu vrátila barva. <\/em>
„Budete si p\u0159át n\u011bco z našeho jídelního lístku?“ zeptala se letuška s pojízdným vozíkem. <\/em>
„Ne, to je dobrý. My máme sekanou z domova. Voda je zadarmo?“ zajímal se Jind\u0159ich. Já jsem se celá rudá studem sna\u017eila vypadat jako \u017ee k n\u011bmu nepat\u0159ím. <\/em>
„Milá\u010dku, vodu mají zadarmo, dáte si s \u010ce\u0148kem taky?“ zapojil m\u011b bez váhání Jind\u0159ich do ostudy. „Prosím vás máte kávu?“ zeptala jsem se letušky, ani\u017e bych Jind\u0159ichovi odpov\u011bd\u011bla. <\/em>
„Zlato, za to se tady platí,“ naklonil se ke mn\u011b Jind\u0159ich, aby mi diskrétn\u011b zašeptal do ouška n\u011b\u017ená sloví\u010dka. Op\u011bt jsem ho ignorovala, vytáhla pen\u011b\u017eenku a zaplatila za svou kávu. P\u016fvodn\u011b jsem si myslela, \u017ee nejv\u011btší problémy v letadle bude d\u011blat \u010cen\u011bk, ale ten byl hodný a díval se na Krte\u010dka. To Jind\u0159ichovi \u010douhala sláma z bot a \u010dlov\u011bk, aby se bál, co vyvede dalšího. Asi jsem ho m\u011bla p\u0159ed odletem po\u0159ádn\u011b proškolit. Jak se má v letadle chovat. Ob\u010das je opravdu velmi t\u011b\u017eké toho chlapa milovat. U\u017e jsem \u0159íkala, \u017ee je p\u0159íkladný otec, \u017ee se o nás stará, je inteligentní a je s ním sranda? Tohle si musím v dlouhých chvílích neustále opakovat. Sociální interakce neovládá a v etiket\u011b plave. Ale jinak je to m\u016fj sla\u010fouš, akorát ne zrovna te\u010f. To jsem m\u011bla sto chutí si odsednout, kdyby bylo kam. Let probíhal celkem v klidu, dokonce nebyla ani jedna turbulence. \u010cen\u011bk se díval celou dobu na Krte\u010dka a Jind\u0159ich se zabavil studováním palubního katalogu ob\u010derstvení. U kterého neustále kroutil hlavou. <\/em>
„Pytlík burák\u016f za 60 K\u010d, to je zlod\u011bjna.“ mumlal si neustále. Na to, \u017ee letí letadlem, snad ani jednou nepomyslel. Jen p\u0159i p\u0159istání si op\u011bt pro\u017eil své krušné chvilky. Snad ani nemusím dodávat, \u017ee ihned po p\u0159istání za\u010dal Jind\u0159ich tleskat. To u\u017e jsem musela fyzicky zasáhnout. Chytila jsem ho za ruce a znemo\u017enila mu pokra\u010dovat.<\/em> <\/p>\n

Dovolená s moderním fotrem je novinka, která vyjde a\u017e za\u010dátkem \u010dervna. My tady máme tzv. reading copy.<\/strong>
DL: Já bych jen cht\u011bl \u0159íct, \u017ee ono to vypadá hrozn\u011b úzký, ale a\u017e to bude vytišt\u011bný, tak to takové nebude. Všechny moje knihy jsou napušt\u011bny p\u011bnou, aby to vypadalo, \u017ee je to tlustý a líp se to prodávalo. Te\u010f to je zatím jenom pracovní verze, p\u0159ed tím, ne\u017e to napustí p\u011bnou a pak to nabobtná a dosáhne to rozm\u011bru Bible. <\/p>\n

Prosím t\u011b, co to je reading copy? Abychom to vysv\u011btlili.<\/strong>
Anna Urbanová: Ne\u017e nabobtnáme knihu, tak n\u011bkdy d\u011bláme to, \u017ee vydáváme tyto signální výtisky, takové jednoduché kní\u017ee\u010dky, které slou\u017eí p\u0159edevším recenzent\u016fm, kte\u0159í dostanou kní\u017eku d\u0159ív, ne\u017e oficiáln\u011b vyjde, aby ji mohli zrecenzovat, ideáln\u011b pochválit. Je to vlastn\u011b taková forma PR. Usoudili jsme, \u017ee by byla škoda, kdybychom tady mluvili o kní\u017ece, která vyjde a\u017e za m\u011bsíc, tak jsme t\u011bch reading copies ud\u011blali hodn\u011b a jsou tu k dispozici pro vás jako pozornost nakladatelství. Tak\u017ee a\u017e skon\u010dí naše beseda, tak si m\u016f\u017eete p\u0159ijít.
DL: A takhle poznáte, jak se autor vyvíjí a stává se lepší a lepší. Jednou dosp\u011bje do fáze, kdy se jeho kní\u017eky potom rozdávají zadarmo.<\/p>\n

Já se musím smát Anno tob\u011b, promi\u0148. Tebe to v\u017edycky dostane. Ty jsi tu knihu musela \u010díst kolikrát?<\/strong>
Anna Urbanová: Dvakrát velmi pozorn\u011b a n\u011bkolikrát nepozorn\u011b. <\/p>\n

Tak\u017ee n\u011bkolikrát, t\u0159eba desetkrát. A tebe to stejn\u011b v\u017edycky dostane, v\u017edycky se sm\u011bješ, kdy\u017e Dominik n\u011bco \u010dte.<\/strong>
Anna Urbanová: Já zbo\u017e\u0148uju ten jeho p\u0159ednes. Tomu se nedá odolat. <\/p>\n

No, já si taky \u0159íkám, \u017ee je geniální. A cht\u011bla bych upozornit, \u017ee málokdy redaktor dostane p\u0159íle\u017eitost do knihy n\u011bco napsat. V\u011btšinou to je tvá\u0159, která je schovaná. Kdyby nebyly kni\u017ení veletrhy a k\u0159ty, tak ani nevíme, jak redakto\u0159i vypadají. P\u0159itom to jsou lidé, co mají strašn\u011b moc práce s t\u011bmi knihami. No ale tady se stala taková zajímavá v\u011bc, \u017ee v nové kní\u017ece Dominika Landsmana poslední kapitolu napsala práv\u011b sama redaktorka. Ne, \u017ee by se do toho n\u011bjak nutila nebo strašn\u011b cht\u011bla se n\u011bjak zve\u0159ejnit. Jak to celé bylo?<\/strong>
DL: Paní Urbanová si v\u017edycky p\u0159ála napsat n\u011bjakou kní\u017eku, ale nikdy to nevyšlo, tak si prost\u011b \u0159ekla: já si tam napíšu kapitolku a ty s tím nic neud\u011bláš.<\/p>\n

Anna Urbanová: Bylo to tak, \u017ee Dominik mi poslal rukopis nové knihy a \u0159ekl a\u0165 se podívám na konec a tam byl název kapitoly Vyjád\u0159ení redaktorky ke spolupráci s mým man\u017eelem<\/em> a prázdné místo. Dominik mi pohrozil strašné v\u011bci, které se mi stanou, kdy\u017e to nenapíšu. <\/p>\n

Mohla bys nám prosím p\u0159e\u010díst? Ono to je o té spolupráci a myslím si, \u017ee to není daleko od pravdy ne?<\/strong>
Anna Urbanová: Je to z 90 % pravda.
DL: Já bych k tomu cht\u011bl \u0159íct, \u017ee ona to opravdu napsala. Tady tu knihu jsem napsal já, to nepsala Nataša, ale tu kapitolu opravdu napsala Anna. <\/p>\n

Anna Urbanová: Tak já p\u0159e\u010dtu jenom takový malinkatý p\u0159edm\u011bt, co tam Nataša píše.
Nu\u017ee Anno, d\u011bkuji ti, \u017ee sis ud\u011blala \u010das. Jaké to je spolupracovat s mým mu\u017eem? Pokus se nám nastínit, jak náro\u010dné je prokousat se jeho rukopisy a p\u0159etavit je v n\u011bco, co se dá nazvat kní\u017ekou.<\/em> <\/p>\n

Te\u010f u\u017e tedy mými slovy.
Milá Natašo. Víš, \u017ee jsi práv\u011b ud\u011blala literární precedens? Aby redaktor dostal slovo p\u0159ímo v knize, to se asi ješt\u011b nestalo. My redakto\u0159i v\u011btšinou nejsme v\u016fbec vid\u011bt. Leda v tirá\u017ei, ale to nikdo ne\u010dte. Dalo by se \u0159íct, \u017ee nebýt vid\u011bt je podstatou naší práce. Co\u017e, kdy\u017e se nad tím chvíli zamyslíš, je dost smutné. Spolupráce s tvým mu\u017eem probíhá na n\u011bkolika úrovních, v \u0159ad\u011b kvalitativních odstín\u016f, v rozli\u010dném rozpolo\u017eení a za nejr\u016fzn\u011bjšího po\u010dasí. Na úrovni gramatiky jsme nap\u0159íklad sehraní dokonale. On ji nepou\u017eívá, já musím. O jeho pov\u011bstném „a nebo „psáno s mezerou ani nemluvím. Proto\u017ee na to téma bylo vy\u0159\u010deno vše a stejn\u011b to k ni\u010demu nevedlo. Po t\u0159etí knize jsem tvému mu\u017ei vytvo\u0159ila p\u0159ehlednou tabulku pou\u017eívání uvozovek, \u010dím\u017e jsem zcela zbyte\u010dn\u011b ztratila deset minut \u017eivota. Samostatnou kapitolou jsou uvozovací v\u011bty. On je schopný napsat monolog o deseti v\u011btách a teprve nakonec p\u0159iplácnout „\u0159ekl Jind\u0159ich p\u0159ekvapen\u011b“, p\u0159esto\u017ee Jind\u0159ich b\u011bhem t\u011bch deseti v\u011bt vyst\u0159ídal celou škálu emocí, místo pobytu a mo\u017ená i genderovou p\u0159íslušnost. Po lidské stránce je spolupráce s Dominikem výzvou. Zástupn\u011b se dá \u0159íct, \u017ee je zajímavá. Obojím se vyjad\u0159uje to, \u017ee je to na mašli. Tak t\u0159eba o\u010dní kontakt. Ten Dominik zásadn\u011b nenavazuje. P\u0159i sch\u016fzce nad první kní\u017ekou si sedl tak daleko ode m\u011b, \u017ee prakticky vlezl do kapsy pánvi u vedlejšího stolu. Byla jsem z n\u011bho tak zmatená, \u017ee jsem mu na rozlou\u010denou \u0159ekla „\u010dau“. Zp\u011btn\u011b tuším, \u017ee to pomohlo prolomit ledy. Vid\u011bl, \u017ee i redaktor je jenom \u010dlov\u011bk. Spole\u010dná práce na \u010dty\u0159ech knihách nás postupn\u011b stmelila. Skrze krev, pot a slzy jsme došli k poznání, \u017ee chci-li si n\u011bjaký odstavec škrtnout, tak si ho také škrtnu a chce-li ho tam Dominik vrátit, tak si ho tam také vrátí. Morálním vít\u011bzem jsem ovšem já, proto\u017ee p\u0159i poslední fázi editace ten odstavec op\u011bt škrtnu a ne\u0159eknu mu o tom. On si obecn\u011b dost málo pamatuje, tak\u017ee na to obvykle nep\u0159ijde. Psychologická manipulace, zastírání reality, \u010di p\u0159ímo otev\u0159ené lhaní jsou b\u011b\u017enými nástroji redaktora a není t\u0159eba se za n\u011b styd\u011bt. Kdo tvrdí, \u017ee autorovi nikdy nelhal, l\u017ee mu dodnes. <\/em>
Jak vidíš Natašo, pravidelný kontakt s tvým mu\u017eem na m\u011b zanechal své stopy. Pou\u017eívám jeho obraty, cituji p\u0159ed p\u0159áteli jeho vtipy a v textu n\u011bkdy p\u0159estanu rozlišovat co psal on a co jsem škrtala já. On mi navíc \u010dasto vyhro\u017euje, \u017ee se teprve cvi\u010dn\u011b rozeh\u0159ívá. A \u017ee má v plánu napsat celé desítky knih v\u010detn\u011b populárn\u011b nau\u010dné knihy o sexu a historické romance. Mn\u011b u\u017e je to všecko jedno, jen a\u0165 se prosím t\u011b nau\u010dí psát správn\u011b „anebo“. <\/p>\n

Tvá Anna.
<\/em>
DL: Tak to byla Anna Urbanová. Od p\u0159íštího týdne jede na tour autorského \u010dtení své kapitoly. M\u016f\u017eete ji vid\u011bt nap\u0159íklad v \u010ceských Bud\u011bjovicích v hospod\u011b U t\u0159í strom\u016f. <\/p>\n

Tak m\u011b jenom napadá, kdy\u017e se ti vrátil ten text Dominiku, co to s tebou ud\u011blalo?<\/strong>
DL: No, já jsem ho cht\u011bl zredigovat a cht\u011bl jsem opravit gramatické chyby, ty jsem nenašel, tak jsem si \u0159ekl, \u017ee tam n\u011bjaké ud\u011blám. Cht\u011bl jsem tam napsat taky kapitolu, která by m\u011b chválila, ale to taky škrtla. Ono je v podstat\u011b jedno, co napíšu, proto\u017ee ona to stejn\u011b nakonec škrtne a ráno dá do tisku. Tak\u017ee poslední slovo má Anna a já se m\u016f\u017eu stav\u011bt na hlavu a ona si to stejn\u011b pak m\u016f\u017ee škrtnout. Tahle kniha p\u016fvodn\u011b m\u011bla 1500 stránek, ale ona ráda škrtá, tak\u017ee z toho ud\u011blala t\u0159ístránkovou zále\u017eitost. <\/p>\n

Jenom m\u011b napadá, tob\u011b u\u017e ta mate\u0159ská skon\u010dila, ne?<\/strong>
DL: No, u\u017e docela dávno skon\u010dila. <\/p>\n

Není to nuda?<\/strong>
DL: Mi je to hrozn\u011b líto nebýt na mate\u0159ský. Kdy\u017e si nem\u016f\u017eu u\u017eít ten den, kdy ráno je úpln\u011b stejné jako jakékoliv jiné ráno minulých pár let a kdy neabsolvujeme tu stejnou procházku kolem Labe, kolem zámku, neud\u011bláme pa pa pa, jdem zpátky a neud\u011bláme zase pa pa pa a jdem dom\u016f.<\/p>\n

A jak vypadá tv\u016fj den te\u010f?<\/strong>
DL: Já chodím d\u011blat pa pa pa sám. Oni m\u011b tam znaj na tom zámku, oni m\u011b maj rádi. \u0158íkají mi jednoduchý Dominik. Mám tam svoji lavi\u010dku, p\u0159inesou mi kolá\u010d, pohladí m\u011b, je to fajn.<\/p>\n

Chystáš se v lét\u011b na dovolenou?<\/strong>
DL: Do Bulharska jedeme.<\/p>\n

No, on Jind\u0159ich, ta hlavní postava, je takový dovolenkový pesimista. A ty?<\/strong>
DL: Já jsem dovolenkový optimista. Takovej rozzá\u0159enej a strašn\u011b nadšenej. Já v\u017edycky, kdy\u017e jsem n\u011bkde na sluní\u010dku, tak se spálím. A pak u\u017e jsem dovolenkový pesimista. Proto\u017ee ono to pálí a loupe se to a tyhle ty pocity jsem se sna\u017eil i v té knize rozepsat, aby \u010dtená\u0159 v\u011bd\u011bl, jaké to je, kdy\u017e se \u010dlov\u011bk spálí. Kdy\u017e chcete psát kní\u017eku o dovolený a jediný co se na té dovolené stane je, \u017ee se spálíte, tak se musíte rozepsat, proto\u017ee jinak by to vá\u017en\u011b m\u011blo jednu stránku. <\/p>\n

Anno, fenomén knih, které vycházejí na základ\u011b blog\u016f nebo fejeton\u016f v \u010dasopisech, facebookových p\u0159ísp\u011bvk\u016f, to je zrovna p\u0159íklad Dominika: Ješt\u011b to po\u0159ád graduje nebo u\u017e je to na ústupu? Po\u0159ád je kde hledat?<\/strong>
Anna Urbanová: Já myslím, \u017ee to velmi zále\u017eí na materiálu, se kterým se pracuje. Dokud budou auto\u0159i dob\u0159e psát, tak to bude fungovat. Nám to taky tak s Dominikem funguje. Tak\u017ee ano, je to po\u0159ád reálné. <\/p>\n

Sleduješ ty, Dominiku blogy ostatních? A facebookové p\u0159ísp\u011bvky podobného typu? Zajímá t\u011b to nebo ne?<\/strong>
DL: Ne. O d\u011btech píšou v\u011btšinou matky, a to m\u011b jako nebaví. M\u011b nebaví ani o d\u011btech \u010díst. A jiné blogy taky moc nesleduju, proto\u017ee nevím, jak k nim mám p\u0159ijít.<\/p>\n

Dotaz z publika: Co \u010dtete?<\/strong>
DL: Nic. Já jsem zosobn\u011bní plivnutí do ksichtu všem spisovatel\u016fm, kdy oni mají hrozn\u011b moc na\u010dteno, proto\u017ee musíme hodn\u011b \u010díst, abychom pak mohli psát. Já jsem takový ten autor, co nic ne\u010dte, co má slovní zásobu, která \u010dítá 60 slov. A u\u017e jsem napsal p\u011bt knih.<\/p>\n

Uva\u017euješ o napsání další knihy?<\/strong>
DL: Chystám kní\u017eku sudoku. Já jsem sudoku nikdy nepochopil. Man\u017eelka to dotáhla na chalupu a vysv\u011btlovala mi to a já jsem to nepochopil. Tak jsem sudoku ozna\u010dil, \u017ee je to zbyte\u010dná v\u011bc, která kdyby neexistovala, tak se nic nestane. A\u010dkoliv jsem proti sudoku, se sudoku nesouhlasím, tak já vydám sebrané spisy se sudoku kni\u017en\u011b.<\/p>\n

Ale te\u010f vá\u017en\u011b. Co bys cht\u011bl napsat krom\u011b sudoku?<\/strong>
DL: Já jsem hrozn\u011b cht\u011bl napsat historický román, kde bude hlavní hrdina viká\u0159 a další bude lady Antoinetta. V\u016fbec nevím, co to bude, ale tihle dva tam musí být. Viká\u0159 bude latentní n\u011bco, homosexuál nebo nevím co. Ale prost\u011b musí být n\u011bco latentní. Mn\u011b se strašn\u011b líbí slovo latentní a slovo viká\u0159, tak\u017ee na základ\u011b t\u011bchto slov napíšu historickou romanci.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Na veletrhu Sv\u011bt knihy Praha 2018 jsme zav\u00edtali do liter\u00e1rn\u00ed kav\u00e1rny na besedu a p\u0159edpremi\u00e9ru nov\u00e9 knihy obl\u00edben\u00e9ho \u010desk\u00e9ho autora Dominika Landsmana, kde p\u0159edstavil novou knihu Dovolen\u00e1 s modern\u00edm fotrem.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":329592,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-329591","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329591","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=329591"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329591\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/329592"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=329591"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=329591"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=329591"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}